Krajský soud v Brně dnes zastavil stíhání čtyř českých vojáků obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Reagoval tak podle agentury ČTK na aboliční rozhodnutí prezidenta Petra Pavla.
„Trestní stíhání se stalo nepřípustným,“ řekl novinářům soudce Dušan Beránek.
Žádat NATO nebylo třeba
S utajovanými skutečnostmi se krajský soud neseznamoval, nebyl k tomu podle Beránka důvod, proto si nevyžádal ani souhlas Severoatlantické aliance (NATO). „Neseznamoval se s nimi nikdo, ani přísedící, ani já, protože za této situace to není nezbytně nutné. Pokud prezident republiky nařídí zastavit trestní stíhání, tak se nic dalšího neděje,“ řekl Beránek.
Vojáci by přesto mohli trvat na projednání obžaloby, teď už bez rizika, že dostanou trest. Na případnou reakci a odmítnutí abolice budou mít tři dny od doručení dnešního rozhodnutí.
Střelba ze zálohy a zásah
Afghánský voják Vahidulláh Chán začal 22. října 2018 uvnitř základny Šindánd v afghánské provincii Herát střílet zezadu ze zálohy na vůz s českými vojáky.
Přestože bylo mezi vojáky na misi zvykem pohybovat se uvnitř základny bez prvků balistické ochrany, čeští specialisté byli plně vyzbrojeni. Psovod Tomáš Procházka, který se v reakci na zákeřnou střelbu otočil, dostal bohužel přímý zásah do hlavy. A ne jeden, bylo jich několik. S dalšími průstřely pak z incidentu vyvázl vážně zraněný jeho kolega.
Mohlo by vás zajímat
Po střelbě přítomní američtí, čeští, i afghánští vojenští policisté vyšetřovali, jestli byl střelec jen jeden nebo dva, kvůli množství vystřílené munice. Po incidentu v Šindándu USA nečekaně povolaly domů svoji 7. skupinu, jejíž členové se na vyšetřování střelce Vahidulláha Chána podíleli.
Poté, co česká vojenská policie rozjela vyšetřování, že na Chánově smrti po vyšetřování střelby na Procházku mohou mít podíl čeští „speciálové“, a česká generalita si měla tyto informace nechat pro sebe, padla čtyři obvinění. Obviněni z neoznámení trestného činu byli dva vysocí důstojníci a dva armádní zpravodajci. Původní obvinění pak byla zrušena a obviněni byli nakonec čtyři přímí účastníci incidentu, který vyvrcholil násilnou smrtí Afghánce.
Ministr obrany Lubomír Metnar ihned po úmrtí Vahidulláha Chána jakýkoli podíl českých vojáků na možném mučení tvrdě odmítl. „Věřím českým vojákům a jejich profesionalitě, o které jsem se mnohokrát přesvědčil. A v tuto chvíli nemám důvod svůj postoj měnit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Pokud by ovšem kriminalisté jejich vinu potvrdili, měli by být podle ministra potrestáni. „Ukáží-li závěry vyšetřování, že čeští vojáci porušili mezinárodní právo, pochopitelně z toho budou vyvozeny důsledky,“ doplnil. Jenže k soudu nedojde, protože zasáhl prezident Petr Pavel.
Existuje fotka zbitého Afghánce?
Už od začátku vyšetřování se šíří armádními kuloáry informace, že vojákům, co byli na misi v Afghánistánu, ve chvíli, kdy se měl incident s Chánem přihodit, vojenští policisté zabavili počítače, tablety a telefony i mundůry, na kterých se detektivové snažili nalézt případné důkazy o fyzickém kontaktu se zemřelým Afgáncem.
Objevily se navíc spekulace o tom, že si některý z českých vojáků z mise mohl pořídit fotografii Chána po výslechu, která mohla být posílána dále prostřednictvím mobilních šifrovaných aplikací.
Vyšetřování skončilo, zapomeňte
Otázky také vyvolává, jak a jakým prostředkem byl Chán při výslechu spoután, zda klasickými pouty, vázacími pouty, a kde měl spoutány ruce, zda vepředu či vzadu za tělem. Právě tyto informace mohou být důležité pro zkoumání Chánových poranění kvůli objasnění jeho úmrtí. Protože, kdyby měl Chán spoutány ruce vepředu, mohl by se případným fackám či políčkům intuitivně bránit, a nemělo by při výslechu, pokud by nebyla použita neobvykle brutální síla, dojít k fatálnímu poranění.
Zatím není také známo, zda byla ve výslechové místnosti nalezena krev, jestli byla nalezena na oblečení českých vojáků, nebo případně Chánova DNA. Kvůli tomu proběhla už zmiňovaná analýza oděvů misionářů.
Vyšetřování bylo vedeno v utajovaném režimu. Přestože se v armádních kuloárech objevily signály o možném mučení a nelidském Afghánce, tak se o tom veřejnost kvůli abolici prezidenta Petra Pavla – také bývalého armádního speciála – nejspíše podrobnosti nedozví.
