Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu zákona o tzv. POZE. Chce v ní reagovat na požadavky Evropské komise i zimní energetický balíček, jehož příprava finišuje. Návrh má předložit v září tohoto roku. Řekl to zástupce resortu Ladislav Havel na parlamentním semináři Zimní energetický balíček jako impuls pro českou moderní energetiku pořádaném Solární asociací.
Na obnovitelné zdroje v Česku přispívá každý spotřebitel i stát jako celek. Jakákoliv veřejná podpora musí být ohlášena u Evropské komise, která rozhodne, jestli je slučitelná s evropskými pravidly. Tuzemský systém podpory jak pro obnovitelné zdroje energie tak pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla komise schválila na začátku minulého roku. U druhotných energetických zdrojů byla notifikace z časových důvodu odsunuta a v současnosti probíhá tzv. prenotifikační řízení.
Zároveň ale komise stanovila podmínky, které musí Česká republika splnit. Jedná se zejména o kontrolu toho, že nedochází k neadekvátní podpoře některých zdrojů. Právě na to tak musí reagovat novela zákona 165, na které v současnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje. Předložit ji chce na podzim tohoto roku. Na parlamentním semináři Zimní energetický balíček jako impuls pro českou moderní energetiku pořádaném Solární asociací to uvedl Ladislav Havel, ředitel Odboru elektroenergetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Druhým hlavním tématem novely je systém budoucí podpory obnovitelných zdrojů. „Chceme podpořit obnovitelné zdroje energie i kombinovanou výroby tak, abychom mohli naplnit závazky vůči EU,“ komentuje přípravu zákona Havel.
Jedna z diskuzí se vede například o tom, co se stane když si výrobce vymění některé staré panely ve své solární elektrárně za novější a výkonnější. Má žádat o změnu licence? Podle Havla se zatím MPO spíš kloní k tomu, že nová licence nebude třeba.
Zásadní pak bude právě téma kontroly přiměřenosti podpory. Základem je sektorové šetření, zda existuje v dané oblasti podporované energetiky riziko nepřiměřené výše podpory. Určujícím kritériem bude vnitřní výnosové procento (8,4 u nepalivových zdrojů a 10,6 u palivových zdrojů – to je dáno usnesením vlády). Tato šetření probíhají už teď – u zdrojů z let 2006 -2008.
„Kontrola přiměřenosti je nesmírně citlivá záležitost. Každý výrobce elektřiny dostal tabulku s výpočtem vnitřního výnosového procenta. Ty tabulky jsou velmi nesrozumitelné, ale snažíme se z toho poučit. Dostali jsme soubor částečně nesourodých údajů, které společně s ČVUT zpracováváme. “ vysvětlil na semináři Havel.
Pokud riziko přílišné podpory úředníci odhalí, přijde individuální kontrola Státní energetické inspekce. Podpora bude zastavena nebo krácena a přebytek bude výrobce vracet. Nebezpečí je podle Havla tam, kde je souběh podpory elektřiny s jinou provozní podporou nebo investiční dotací. Výsledkem sektorových šetření pak bude zpráva, předložená vládě.
MPO také po vzoru Německa připravuje systém aukcí pro výběr zdrojů, které by měly být podporovány. Stěžejní pilíře tohoto systému jsou klimaticko-energetické plány vlády a vlastní vyhlášení aukce. Vyhlašovat by se měly aukce po jednotlivých sektorech podporované energetiky.
Pojem podporované zdroje energie (POZE) vychází právě z novelizovaného zákona č. 165/2012. Podporovanými zdroji energie se rozumí zejména obnovitelné zdroje energie (tj. energie biomasy a bioplynu, sluneční energie, větrná energie, vodní energie atd.), druhotné zdroje, vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla, biometan a decentrální výroba elektřiny.
Cílem tohoto zákona je především podpořit využití zdrojů z důvodu ochrany klimatu a životního prostředí a zajištění zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených cílů. Výši a rozsah podpory stanuje podle zákona Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí. Na příspěvek podporovaným zdrojům energie bylo loni v Česku vynaloženo asi 45,7 miliardy korun.
Vanda Kofroňová
