Ačkoliv Česká pošta chápe starosty, že chtějí ve svých obcích a městech zachovat více poboček, přesto jich tři sta bez náhrady skončí, potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí České pošty Matyáš Vitík. „Totéž platí i pro Prahu 3, zůstane tady jen jedna,” zdůraznil. Jinak by podle něho podnik nedosáhl na potřebné úspory.
V průběhu několika posledních dní městské části Prahy, stejně jako obce a města napříč Českem, vyjednávají s Českou poštou o možnostech zachování některých poboček, respektive jejich případné přeměny na systém Pošty Partner, tedy provozovny ČP pod organizací smluvního partnera s nabídkou základních poštovních služeb. Praha 3 tak například na svém webu v závěru minulého týdne informovala, že z jednání se zástupci státního podniku vyplynulo, že ten opětovně zváží, zda by na území této městské části přece jen nezachoval poštovní pobočky dvě – navrhovanou v Olšanské a nově na Jarově. Mělo se tak stát v diskuzi zástupců městské části, konkrétně starosty Michala Vronského a místostarosty Pavla Dobeše s oblastním vedením České pošty. Schůzku iniciovala na sklonku minulého týdne Praha 3 v reakci na zveřejněný záměr podniku omezit provoz v městské části ze současných šesti na jednu pobočku. Jak však potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí ČP, zřejmě došlo k nedorozumění.
„Můžeme – stejně jako v případech dalších měst – jednat jen o výměně jedné pobočky za jinou, pokud to bude dávat ekonomicky, či jinak, smysl. Rozhodně však číslo 300 rušených poboček je konečné. V případě Prahy 3 to platí také. Lze se ale domluvit na tom, že namísto v Olšanské zůstane pobočka na Jarově. Domnívám se však, že první dává největší smysl, má nejrozsáhlejší portfolio služeb, je nejprostornější, je přístupná,” sdělil.
Stejně zamítavé stanovisko pak vyjádřil mluvčí pošty i k tomu, co například – podobně jako řada dalších obcí – navrhuje Český Krumlov – tedy převzetí služeb pod systém pošty Partner. Město totiž především nesouhlasí s rušením poboček na tamních sídlištích Plešivec a Mír. Jednání má naplánováno na konec dubna a předložit chce tři možné návrhy.
„Jednou z variant, které máme na stole, je možnost, že na současných místech zůstanou obě pobočky s tím, že budou v režimu pošty Partner a provozovat je bude město,“ vyjmenovává starosta Alexandr Nogrády. Další je zřízení pobočky pošty Partner na dostupném místě, kde se dá dobře dojet autem či autobusem, například na autobusovém nádraží. Třetí je pak zřízení poboček na obou dotčených sídlištích, které by provozovalo město spolu s dalším partnerem. Vše nyní podle starosty ale záleží, jak se k tomu vyjádří vedení České pošty a bude-li k diskuzi nakloněno. „Děláme vše pro to, abychom udrželi poštovní služby na největších sídlištích ve městě. Jejich zrušení by přineslo řadě lidí komplikace,“ dodal. V opačném případě zůstane ve městě jen jedna hlavní pošta v centru na Latránu a pošta Partner, která teď funguje na vlakovém nádraží.
„Opět platí to, co už bylo řečeno. Pošta musí v případě této partnerské sítě garantovat služby a z toho jí vyplývají fixní i variabilní náklady, které takovému provozovateli hradí. Nelze proto jejich počet přidávat. Tato cesta nikam nevede,” řekl Ekonomickému deníku (ED) mluvčí ČP Vitík.
Mohlo by vás zajímat
Je to chaos, říká poslankyně
Podle poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) celou situaci nejlépe charakterizuje jedno slovo: chaos. Podle ní je dost dobře teď možné, že se přece jen zachrání ten, kdo bude nejvíce „křičet”, případně „bude mít správnou stranickou příslušnost”, uvedla pro ED. „Šílená představa,” dodala.
Jednání se starostkami a starosty o rušení 300 poboček České pošty v jejich obcích chce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) stihnout do konce dubna. Poslancům ze sněmovního bezpečnostního výboru minulý týden řekl, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín setkání s komunikačním týmem vedení České pošty. Jednání o rušených pobočkách se týká 113 starostů. Vláda by o návrhu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) měla rozhodnout co nejdříve.
Podnik by měl pak během dvou let projít celkovou transformací, která má podle ministra vnitra stát osm miliard. Výsledkem má být v roce 2025 společnost garantující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být podle ministra ztrátová.
Monika Ginterová
