Žádný soud z Bruselu nám nebude říkat, co je to energetická bezpečnost, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki s tím, že udělá vše pro to, aby důl Turów fungoval až do roku 2044. A znova odmítl i rozhodnutí varšavského správního soudu z 31. května, podle kterého se má těžba zastavit. Jak uvádí na svém webu polský rozhlas, Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
„Rozsudek není nutné vykonat, protože soudní verdikt, který nezohledňuje zájmy Poláků, ale zohledňuje zájmy cizinců, je bezprávím, prohlásil podle polského rozhlasu Morawiecki. Šéf vlády je na návštěvě Turówa spolu s místopředsedou vlády a ministrem státního majetku, Jackem Sasinem, aby se postavili proti rozhodnutí varšavského regionálního správního soudu.
Pokud by skutečně varšavský verdikt vstoupil v platnost, těžba uhlí v dole by po roce 2026 ustala. Letos v únoru polské úřady ale vydaly povolení pokračovat v těžbě až do 27. dubna 2044.
„Zaměstnanci dolu zajišťují elektrický proud pro celý region,“ prohlásil ve středu premiér s tím, že stačí ovládnout část politických elit, aby sloužily cizím zájmům. „V Polsku máme důl Turów, ale podobné jsou v Česku a Německu. A kde jsou ti, co bojují za ekologii?“ zeptal se. A dodal, že to považuje za nehorázný úder německých lobbistů proti polským národním zájmům a energetické bezpečnosti.
„Pokud to v říjnu dovolí voliči, nedovolíme, aby byl tento důl uzavřen,“ dodal premiér. „Jsme strážci, jsme ochránci polského hornictví,“ prohlásil. Polsko čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) bude bojovat o třetí mandát za sebou.
Šéf vlády také podle polského rozhlasu pak zkonstatoval, že ze strany středopravicové Občanské platformy „nejsou nějak slyšet žádné hlasy.” „Mají známou politiku, německou politiku, jakou chtějí Němci. To už je zcela jasné,“ dodal s tím, že chtějí zjevně důl zavřít, stejně jako před dvěma lety. „A my to nedovolíme. To je náš jednoznačný slib, my se od něj nikdy neodchýlíme,“ ujistil premiér.
Elektrárna Turów patří mezi největší a nejvytíženější v zemi, podle vlády pokrývá až osm procent polské spotřeby elektřiny. Její instalovaný výkon 2029 megawattů je srovnatelný s výkonem jaderné elektrárny Dukovany. Vlastní ji největší polská elektrárenská skupina PGE, která do jejího rozvoje investuje nemalé částky.
Podle ochránců kvůli těžbě ubývá v Česku podzemní voda
Proti pokračování těžby jsou němečtí a čeští ochránci přírody, kteří tvrdí, že tato činnost ohrožuje životní prostředí. Jak připomínají ve společném prohlášení platformy Společně pro vodu, Sousedského spolku Uhelná, Greenpeace ČR a Frank Bold, kvůli těžbě ubývá podzemní voda v Česku, zatímco v Německu dochází k poklesům půdy a praskají zdi domů. Polská vláda ale podobné výtky odmítá a tvrdí, že jsou nepravdivé.
„Rozhodnutí polského soudu ukazuje, že žaloby proti těžbě v Turówě mají odůvodněný základ a nestojí na vodě. Zpráva EIA, kterou předložil polský těžař, společnost PGE, trpí vážnými nedostatky. Nezohledňuje vliv na české podzemní vody ani sesuvy půdy v Žitavě. Je nutné, aby zpráva o dopadech těžby popsala skutečný rozsah škody, kterou těžba způsobuje, a obsahovala opatření, jak těmto škodám předejde. Bez toho není možné v těžbě pokračovat,“ komentuje rozhodnutí varšavského soudu právnička Frank Bold Petra Kalenská.
Zástupce Sousedského spolku Uhelná Milan Starec připomněl, že dokumentaci k EIA, kterou posuzovaly polské úřady, kritizuje spolek už čtyři roky. „Hned od jejího zveřejnění bylo patrné, že jde ze strany PGE pouze o formální splnění povinnosti, jinak by nemohla obsahovat takové množství evidentních nesmyslů. Nyní nám dal za pravdu polský soud. O to víc je s podivem, že naší politické reprezentaci připadá argumentace PGE v pořádku. Jen těžko se můžeme vyhnout otázce, zda hájí nás a naše životní prostředí nebo zájmy PGE,“ říká.
„Neděláme si iluze, že by těžební společnost zohlednila soudní rozhodnutí a omezila těžbu v dole Turów, když v minulosti už odmítla poslechnout příkaz Soudního dvoru EU a těžila ilegálně i přes vysoké pokuty. Zastavení těžby je ale přesně ta věc, která by se měla stát, protože bez povolení EIA není možné těžit a protože i podle polského soudu hrozí nevratné poškození životního prostředí,“ zkonstatoval tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Česká vláda a Liberecký kraj by se měly podle něho proti pokračování těžby na česko-polských hranicích jasně a důrazně vymezit. „Nebo konečně přiznat, že jsou jim práva lidí žijících vedle dolu ukradená a že raději půjdou na ruku polské uhelné společnosti,“ dodal.
Spor o budoucnost dolu Turów, který se nachází poblíž česko-polsko-německého trojmezí, patřil mezi nejžhavější kauzy roku 2021. Polská snaha prosadit „na sílu“ pokračování těžby v Turówě do roku 2044 vedla českou vládu až k podání stížnosti k Evropské komise a k žalobě na Polsko u Soudního dvora EU. Ten pak rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. To verdikt odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur, tedy přes dvanáct milionů korun denně. Vypjaté emoce zklidnila až mezivládní dohoda z loňského února, kterou osobně podepsali premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody, jak už i dříve informoval Ekonomický deník.
Monika Ginterová
