Moravskoslezský kraj má průmyslovou tradici, pomáháme propojení firem se školami, říká hejtman Bělica

V Moravskoslezském kraji je těžký průmysl na ústupu, technický ráz mu ale zůstává. Zaměřuje se proto zejména na podporu technického školství a jedním z jeho hlavních úkolů je i propojování podnikatelského sektoru se školami. Kraj také zároveň ze svého rozpočtu poskytuje stipendia žákům středních škol ve vybraných technických a řemeslných oborech, v rozhovoru to zmiňuje hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

V Moravskoslezském kraji funguje několik technicky zaměřených vysokých škol, jde například o Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava či Slezskou univerzitu v Opavě. Kraj uvádí, že je jeho prioritou mimo jiné podpora technického školství, proč je pro kraj tak důležité?

Podpora technického školství souvisí s industriálním charakterem Moravskoslezského kraje a přítomností významných zaměstnavatelů. Přestože těžký průmysl je na ústupu, technický ráz kraje zůstává. Podle dat Českého statistického úřadu pracuje v moravskoslezském průmyslu 45,4 procenta obyvatel a poptávka po technicky vzdělaných pracovnících je vysoká. 

Nakolik stojí ekonomika kraje právě na technických oborech? Které technické obory jsou v současnosti pro kraj nejzásadnější?

Moravskoslezský kraj má silnou průmyslovou tradici. Mezi zásadní technické obory patří ty se zaměřením na elektrotechniku, strojírenství, automobilový průmysl a informační technologie.

Jak a čím konkrétně kraj technické školství podporuje? Míří podpora pouze do středních škol, anebo i základních škol, vysokých škol či třeba nějakých zájmových kroužků?

Kraj je zřizovatelem zejména středních škol. V posledních 20 letech směřovaly investice do modernizace a vybavení zejména technicky a přírodovědně zaměřených středních škol tak, aby žáci měli co nejlepší podmínky pro studium a absolventi byli co nejlépe připraveni na vstup na trh práce. Kraj ze svého rozpočtu poskytuje také stipendia žákům středních škol ve vybraných technických a řemeslných oborech. Řemeslné obory, kterým hrozí v našem kraji zánik, a zároveň jsou jejich absolventi velmi žádaní na trhu práce, jsou na veřejnosti propagovány kampaní Řemeslo má respekt.

Vloni skončil krajský projekt OKAP, který podporoval polytechniky na základních školách a modernizaci učeben krajských středních škol. V současné době kraj připravuje projekt (IDZ) na podporu odborného vzdělávání, včetně kariérového poradenství. V jeho rámci by měly být podpořeny i kroužky, aktivity pro žáky základních i mateřských škol či sdílení učeben.

Sleduje také zájem podnikatelského sektoru o propojení se školami? Podílí se nějak kraj na zprostředkování spolupráce nebo budoucího zaměstnávání studentů přímo ve firmách? Je možné uvést konkrétní příklady, kde se taková spolupráce daří?

Propojování podnikatelského sektoru se školami je jeden z úkolů Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Jeho posláním je přispívat ke slaďování nabídky a poptávky na regionálním trhu práce, analyzovat jeho klíčové problémy a připravovat řešení. Pro své zaměření byl v minulosti partnerem krajského projektu OKAP a inicioval spolupráci škol a firem v regionu. V současnosti je partnerem připravovaného projektu IDZ, který jsem zmiňoval, kde bude mít za úkol organizovat exkurze pro žáky ve firmách, tvořit online nástroje pro kariérové poradenství a podporovat spolupráci škol se zaměstnavateli v oblasti odborného vzdělávání.

Úzké propojení podnikatelského sektoru se školami je také jeden z předpokladů strategického projektu kraje Technologická a Podnikatelská Akademie – inovační centrum pro transformaci vzdělávání (TPA). Jeho hlavním cílem je modernizace odborného vzdělávání, podpora inovací ve vzdělávacím prostředí. Partnerem projektu je deset páteřních škol, Krajské zařízení pro další vzdělávání a informační centrum (KVIC) a Moravskoslezská technologická akademie (MTA). Konkrétním výsledkem projektu budou takzvané EduBoxy, což je software – audiovizuální vzdělávací aplikace sestávající se ze souboru výukových materiálů, informací a podkladů, které budou k dispozici pro moderní výuku ve školách v Moravskoslezském kraji.

Daří se v kraji udržet absolventy škol? Co pro to kraj dělá, aby je v regionu udržel?

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě zaměřuje na poskytování kvalitního vzdělání ve všech jeho úrovních. Spolupracuje s firmami v regionu, univerzitami, hospodářskými komorami a zaměstnavatelskými svazy, jejichž prostřednictvím se snaží žákům zajistit praxe a stáže odborného a učňovského vzdělávání, a tím zvýšit jejich praktické dovednosti a připravenost na trh práce.

Má kraj například zájem na otevření některých oborů, které by mohly pomoci v rozvoji ekonomiky regionu? Které by to byly?

Situaci na trhu práce odbor školství krajského úřadu dlouhodobě monitoruje a každoročně pořádá takzvané kulaté stoly, kde s řediteli středních škol zřizovaných krajem a zástupci okresních poboček Úřadu práce diskutuje o situaci na trhu práce a uplatnitelnosti absolventů jednotlivých oborů vzdělání. Výsledek diskuse je pak jedním z kritérií při posuzování záměrů škol měnit svou oborovou nabídku. Letos v červnu se například diskutovalo o navýšení počtu přijímaných žáků do oboru Informační technologie pro školní rok 2025/2026.

Vzhledem k dostatečné kapacitě a široké nabídce oborů vzdělání ve školách v Moravskoslezském kraji není potřeba nabídku oborů v regionu v současné době rozšiřovat. I vzhledem k plánované aktualizaci oborové soustavy středních škol v České republice, kterou připravuje ministerstvo školství, je momentálně nejrychlejší cestou k přizpůsobení požadavků zaměstnavatelů případná úprava školních vzdělávacích programů v rámci stávajících oborů vzdělání.

Mohlo by vás zajímat

Trumpova cla budí v Číně obavy. Vývoz prudce zpomalil a dovoz klesl

O jaké profese je největší zájem?

Na trhu dlouhodobě přetrvává nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním a řemeslníků. Zaměstnavatelé stále požadují zejména techniky, kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením, dlouhodobě jsou žádáni i absolventi vysokoškolských IT oborů. Obecně je vysoká poptávka po pracovnících v oblasti zdravotnictví.

Kraj se například zaměřuje na alternativní pohony v dopravě, jak se na tom mohou podílet školy?

Někteří ředitelé středních škol zvažují změnit školní vzdělávací program a zaměřit školy na elektromobilitu a udržitelnost.

V souvislosti s Moravskoslezským krajem se řeší také výstavba gigafactory v Dolní Lutyni na výrobu baterií do elektromobilů, co by to znamenalo například pro vysoké či střední školy?

Moravskoslezský kraj vítá každou příležitost pro uplatnění svých absolventů škol na trhu práce. Příchod silného investora, prioritně bychom se pro něj vždy měli snažit využít brownfield, by mohl být příležitostí pro pracovní kariéru absolventů technických škol.

Jaká další oblast školství a vzdělávání je pro kraj zásadní? Co by znamenalo, kdyby se v kraji nepodařilo udržet vzdělávání na kvalitní úrovni?

Kvalitní vzdělání rovná se kvalitní absolvent. Pokud by došlo k porušení této rovnosti, nastal by masivní brain-drain efekt, tedy „odliv mozků“ z regionu, který má negativní vliv na sociální a ekonomickou situaci v kraji. A to rozhodně nechceme.

Kolik vysokých škol, středních a základních škol v kraji funguje? Máte informace, že by byl například problém sehnat pedagogy?

V Moravskoslezském kraji působí pět vysokých škol, 14 vyšších odborných škol, 139 středních škol a konzervatoří a 449 základních škol všech zřizovatelů. Na webových stránkách Moravskoslezského kraje jsou zveřejňovány inzeráty s nabídkou pracovních míst ve školách a školských zařízeních v regionu a také poptávka uchazečů o zaměstnání v těchto organizacích. Nabídka i poptávka je v současnosti vyrovnaná, pokud existuje převis nabídky škol, jde spíše o specifické profese, například školní psychology. V některých školách může být problém najít kvalitní učitele odborných nebo přírodovědných předmětů, třeba učitele informatiky, chemie, fyziky. Situace u nás ale není tak závažná jako v jiných krajích Česka.

Motivuje právě pedagogy nějak kraj, nabízí například k dispozici byty nebo jiné bonusy?

Motivace pedagogických pracovníků obecně přísluší řediteli školy. Nicméně kraj v rámci projektové činnosti připravuje vzdělávací aktivity pro pedagogické pracovníky, pro management škol také v oblasti leadershipu. Z rozpočtu kraje jsou učitelé podporováni v jazykovém vzdělávání, a to jazykovými kurzy v zahraničí.

Kde může kraj svůj příspěvek ke školství zlepšit? Kde máte rezervy?

Jak už jsem říkal, v posledních letech byly modernizovány a vybavovány zejména technicky zaměřené školy. V kraji ale působí i celá řada dalších škol, například gymnázia, lycea a další školy nabízející vzdělávání v takzvaných službových oborech. Modernizace škol a jejich materiální vybavení je pro přípravu kvalitních absolventů pro vstup na trh práce nezbytná neustále.

K bilancování před krajskými volbami, co se podařilo prosadit v oblasti školství a co nikoliv.

Podařila se celá řada již zmíněných aktivit, například zavedení stipendijní podpory pro žáky, jde o prospěchová a motivační stipendia, modernizace a vybavení škol, podpora jazykového vzdělávání, už zmíněné jazykové kurzy pro učitele v zahraničí, ale rovněž podpora rodilých mluvčích ve výuce jazyků ve středních školách. Letos se podařilo kraji získat akreditaci v programu Erasmus+ jako koordinátora konsorcia, do kterého je zapojeno 16 gymnázií zřizovaných krajem, a umožní tak školám jednodušší organizaci cest a pobytů žáků a učitelů v zahraničí.

Zopakuji, že jsme zrealizovali projekty zaměřené na zvyšování kvality škol, například OKAP, Krajský akční plán Moravskoslezského kraje, velká očekávání máme od realizace strategického projektu TPA a připravuje se rovněž již zmíněný projekt IDZ. Kraj podporuje odborné pozice školních psychologů a speciálních pedagogů na některých školách.

Vzhledem k turbulentním změnám ve společnosti, na trhu práce, zaváděním chytrých technologií a také životu v Moravskoslezském kraji, ale i v celé České republice, dochází ve školách k významnému nárůstu psychických problémů u žáků, ale i u pedagogů a vyhledání pomoci psychologů je čím dál častější. Zároveň je na trhu práce velký nedostatek psychologů. Tato problematika je tedy jedním z témat, kterému bychom se chtěli více věnovat v následujících letech.

Tereza Čapková