Moratorium na splátky skončilo. Jak dál? Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů představila jedno z řešení

Desetina lidí s úvěry využila možnosti odložit splátky kvůli pandemii koronaviru. Častěji přitom mladší osoby do 35 let. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů nyní představila  nová pravidla pro poskytování úvěrů. Ta mají ochránit klienty, kteří využili zákonného odkladu splátek kvůli první vlně pandemie Covid-19 a jejichž finanční situace se nezlepšila ani nyní.

Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů přijala jako první nová pravidla pro poskytování úvěrů. Ta mají ochránit klienty, kteří využili zákonného odkladu splátek kvůli první vlně pandemie Covid-19 a jejichž finanční situace se nezlepšila ani nyní. „Pravidla jsme konzultovali s organizacemi, jako je Člověk v tísni nebo Poradna při finanční tísni, a rovněž s předsedou sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrikem Nacherem,“ říká Aleš Janků, výkonný ředitel APNÚ. Nová pravidla budou platit od 1. listopadu a vztahují se na případy, kdy splátkové moratorium bylo 6 měsíců nebo kratší. Podle Aleše Janků asociace ukazuje zodpovědný přístup k půjčování ekonomicky senzitivním skupinám obyvatel. Sází na princip, že dohoda je vždy oboustranně přijatelnějším řešením než exekuce nebo insolvence.

Pokud o to dlužník požádá, věřitel (člen APNÚ) u jednorázově splatných půjček nad 5 tisíc Kč umožní rozložit splácení dlužné částky nejméně do pěti měsíčních splátek, a to bez navýšení. Podmínkou je zaplacení alespoň 20 % dlužné částky. U půjček s pravidelnými splátkami nabídne v odůvodněných případech, jako je například ztráta příjmů dlužníka nebo člena domácnosti, rozložení pravidelných splátek na delší období, opět bez navýšení. A v ostatních případech věřitel nabídne dlužníkovi individuální splátkový kalendář. Nová pravidla jsou závazná pro všechny členské firmy asociace. Vztahují se na dlužníky – fyzické osoby nepodnikatele i podnikatele. Případné nesrovnalosti, které mohou vznikat, bude možné řešit pomocí e-mailu [email protected].

Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů si nechala na konci léta provést vlastní průzkum, z něhož vyplynula potřeba přijmout opatření pro období po konci dluhového moratoria.  O zákonný odklad splátek požádalo přibližně 10 procent klientů členských firem asociace, což je bezmála 5000 osob. Z nich více než 55 procent může mít po konci moratoria problémy své závazky splácet, dvě procenta dotázaných už rovnou deklarovala budoucí potíže.

Jako možné řešení po skončení úvěrového moratoria v listopadu letošního roku vidí více než polovina (53,4 %) dotázaných individuální a vstřícné řešení splátek u daného věřitele. Necelá třetina (31 %) respondentů by už žádné další opatření nenastavovala s tím, že šest měsíců byla dostatečně dlouhá doba pro řešení dané finanční situace. Jen asi 15 % dotázaných by ocenilo další pomoc od státu pro nejvíce postižené skupiny pandemií, přičemž častěji takto odpovídala generace do 35 let. V případě respondentů, kteří využili odkladu splátek, by pomoc od státu jako alternativu dalšího řešení uvítala téměř čtvrtina (23 %) dotázaných, což je o 8 p.b. více než u běžné populace.

7 z 10 lidí vnímá svoji situaci stejně jako před první vlnou pandemie

Průzkum ukázal, že velká část Čechů – 7 z 10 dotázaných – vnímá svoji stávající finanční situaci na stejné úrovni jako před pandemií a karanténními opatřeními. Čtvrtina (25 %) respondentů deklaruje horší aktuální finanční situaci, častěji přitom mladší generace do 35 let a také obyvatelé Prahy a Zlínského kraje. V případě osob, které využili moratoria na odklad splátek spotřebitelského úvěru je to dokonce více než polovina (57 %), která svou aktuální situaci vnímá hůře. Jde tak o více než dvojnásobek oproti běžné populaci.

Z lidí, kteří mají aktuálně nějaký úvěrový produkt, využil možnost odkladu splátek na spotřebitelském úvěru v rámci moratoria každý desátý člověk (10 %), častěji přitom mladší osoby do 35 let a obyvatelé Prahy. Necelá pětina (18 %) o odkladu sice uvažovala, ale nakonec se rozhodla nabídku nevyužít.  Více než polovina dotázaných (52 %) nad možností odkladu splátek ani nepřemýšlela.

Častěji na 6 měsíců: Z těch, kteří odklad splátek spotřebitelského úvěru v rámci moratoria využili, jich více než polovina (56 %) volila variantu odkladu na 6 měsíců, bývajících 44 % pak odložilo splátky na 3 měsíce. Delší lhůtu přitom volila častěji nejmladší generace do 26 let.

Hlavní motivací k odkladu splátek byl pokles příjmů a obavy z budoucnosti: Hlavní motivací pro odklad splátek spotřebitelského úvěru byl pro polovinu těch, kteří ho využili, reálný pokles příjmů v souvislosti s pandemií a vyhlášením karantény. Pro necelou čtvrtinu (23,5 %) byly důvodem obavy z budoucího vývoje pandemie a z neschopnosti splácet své závazky v následujících měsících. Každý desátý pak využil možnosti odkladu splátek bez konkrétního důvodu, jen pro dočasnou úlevu od pravidelného splácení.

Většina svým závazkům dostojí: Po skončení moratoria se k bezproblémovému splácení vrátí 43 % dotázaných. Další více než polovina (55 %) dotázaných sice uvedla, že očekávají určité finanční potíže, ale s pokračováním splátek počítají a chtějí dostát závazkům – častěji mladší lidé do 35 let. Jen 2 % dotázaných deklarují větší potíže a pravděpodobně budou žádat věřitele o další odklad splátek nebo splátkový kalendář.

Individuální řešení jako alternativa pro případ trvajících finančních problémů: Jako možné řešení po skončení úvěrového moratoria v listopadu letošního roku vidí více než polovina (53,4 %) dotázaných individuální a vstřícné řešení splátek u daného věřitele. Necelá třetina (31 %) respondentů by už žádné další opatření nenastavovala s tím, že šest měsíců byla dostatečně dlouhá doba pro řešení dané finanční situace. Jen asi 15 % dotázaných by ocenilo další pomoc od státu pro nejvíce postižené skupiny pandemií, přičemž takto odpovídala generace do 35 let. V případě respondentů, kteří využili odkladu splátek, by pomoc od státu jako alternativu dalšího řešení uvítala téměř čtvrtina (23 %) dotázaných, což je o 8 procentních bodů více než u běžné populace.

-red-