Když Alině, moldavské studentce odmítl minulý týden bankomat její platební kartu, myslela si, že její banka v tichosti zkrachovala. Naštěstí příčinu tohoto incidentu odhalila – drobná technická závada.
Nicméně její první odhad nebyl nijak přitažený za vlasy. Moldavský finanční systém kulhá na obě nohy. V listopadu loňského roku někdo vyvedl ze tří největších bank v zemi 1 miliardu dolarů, skrze pochybné úvěry a transfery peněz, píše The Economist.
Moldavsko, které leží mezi Rumunskem a Ukrajinou, je nejchudší zemí v Evropě. Defraudanti si tak přišly na celou jednu osminu moldavského HDP. Krádež jedné miliardy dolarů způsobila řetězovou reakci, díky níž nebude vláda na konci léta schopna vyplácet mzdy, potvrdil nedávno odstoupivší ministr financí.
Zpronevěra také způsobila, že tři největší banky v Moldavsku jsou insolventní. Moldavská centrální banka jim dodala 12,5 miliardy lei (přibližně 660 milionů dolarů), aby je rekapitalizovala. Obrovský nárůst peněžní zásoby však vedl ke zdvojnásobení inflace na 8 % a k depreciaci měny. Moldavský lei se vůči dolaru od začátku letošního roku propadl o 20 %. V reakci na to moldavská centrální banka začala prosazovat sterilizační opatření skrze zvýšení úrokových sazeb téměř na dvojnásobnou úroveň. To spolu s neuspokojivým stavem bankovního sektoru vedlo k dramatickému omezení firemních investic.
Moldavské ekonomice nepomáhá ani skutečnost, že ekonomické krizi čelí i Rusko. To patří k moldavským největším obchodním partnerům a mimoto sem z Ruska přichází skoro 800 milionů dolarů v podobě remitend, tedy mezd moldavských rezidentů, kteří pracují v Rusku. Podle Světové banky ruská hospodářská recese výrazně přispěla k tomu, že růst moldavského HDP se zpomalil o 4,6 procentního bodu. To bude nejspíš znamenat, že loňský růst moldavského HDP o 5 % se letos promění ve 2% pokles. A jakoby toho nebylo málo, zemi zachvátily politické turbulence. Moldavský premiér Chiril Gaburici letos v červnu odstoupil poté, co jej státní zástupci a jeho političtí kolegové obvinili z falšování maturitního vysvědčení. Premiérská obměna byla dokončena tento týden.
Mezitím mnoho zemí a mezinárodních agentur, které v současnosti moldavskou vládu fakticky financují, tuto pomoc pozastavují do té doby, dokud se Moldavsko nevypořádá s korupcí a chaosem ve finančním sektoru. Naposledy se z finančního angažmá v Moldavsku stáhla Evropská unie, když 5. července oznámila, že zatím zmrazí svou finanční pomoc ve výši 40 milionů eur.
Vláda zase spoléhá na dostupnější úvěry a pomoc, jimiž zafinancuje rozpočtový deficit, který je pro letošek plánován na 7 % HDP. Díky recesi se počítá s poměrně velkým výpadkem daňových příjmů. Takto velký deficit bude i přesto, že vláda výrazně snížila své výdaje, a to o 20 % oproti původně plánované výši. Současně také zastavila všechny investiční projekty, od července až do konce roku. Dvě veřejné nemocnice v hlavním městě Kišiněvě dočasně už uzavřely všechna svá oddělení s výjimkou pohotovosti a chirurgie. Omezení základních služeb však jen moldavské problémy zhorší.
Přitom se nezdá, že by místní politická elita měla zájem tyto problémy nějak řešit. O problémech bankovního sektoru se veřejnost dozvěděla až v dubnu, a to jen díky tomu, že poslanec moldavského parlamentu vynesl zprávu bezpečnostní společnosti Kroll, v níž se o vytunelování bank psalo. „Je evidentní, že loupež chtěl někdo utajit,“ prohlásil výkonný ředitel EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) pro východní Evropu a Kavkaz, Francis Malige. EBRD se nedávno snažila nakoupit majoritní podíl ve Victoriabank, jedné z největších soukromých bank, které v Moldavsku zůstaly. Cílem bylo zajistit plynulý finanční tok v rámci soukromého sektoru. Vláda však bez
jakéhokoli vysvětlení zamýšlenou transakci zablokovala.
„Moldavský osud však nemusí být tak ponurý,“ říká Alex Kremer, pracovník místní pobočky Světové banky. Moldavsko má dlouhou hranici s Evropskou unií a velmi levnou pracovní sílu, pobírající průměrnou měsíční mzdu ve výši 200 eur. „Moldavsko by měla být rychle rostoucí exportní ekonomikou. Pokud vyřeší své největší problémy, tak jí dozajista bude,“ předpovídá Kremer.
Petr Musil
