Od 1. ledna 2025 čelí Moldavsko, včetně proruského separatistického regionu Podněstří, energetické krizi způsobené zastavením dodávek plynu od ruského Gazpromu. Tento krok, označený moldavským premiérem Dorinem Receanem za „plynové vydírání Kremlu“, má zásadní dopady na nejchudší evropskou zemi a její odštěpenecký region. Informoval o tom deník Euractiv.

Podněstří, rusky mluvící region, se odtrhlo od Moldavska po krátké válce v roce 1992, která následovala po vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu. Region sice není mezinárodně uznán, ale de facto funguje nezávisle a udržuje úzké vazby s Moskvou.

Moldavsko bylo dlouhodobě silně závislé na ruském plynu, ale v posledních letech diverzifikovalo své dodávky, situace je tady o něco stabilnější díky novým plynovodům a diverzifikovaným dodávkám. Podněstří však nadále spoléhá na plyn od Gazpromu, který je klíčový pro vytápění, průmysl i výrobu elektřiny.

Zastavení dodávek proto přineslo vážné důsledky, oznámené bylo 28. prosince minulého roku. Podněstří postrádá dostatečné dodávky plynu a místní úřady hlásí, že přibližně 72 000 domácností a 1 500 bytových domů je bez topení a vody. Průmysl v regionu se téměř zastavil. Gazprom své rozhodnutí zdůvodnil neuhrazenými dluhy Moldavska, což moldavská strana odmítá a označuje za nadsazené.

Mohlo by vás zajímat

Nicméně analytici poukazují, že Rusko může tento krok využít jako nástroj k nátlaku na Moldavsko nebo k vyjednávání o prodloužení ukrajinské tranzitní dohody. Moldavský premiér označil tento krok za pokus Ruska destabilizovat Moldavsko, kde se letos plánují parlamentní volby.

Dopady na Moldavsko

Moldavsko již není přímo závislé na ruském plynu díky novým propojením s EU a Rumunskem. Nicméně energetická krize zvýšila náklady na výrobu elektřiny a vedla k výraznému zvýšení cen pro domácnosti. Moldavský energetický regulátor ANRE schválil nárůst základních tarifů za elektřinu o 75 % na 4,1 lei (0,8 EUR) za kWh. Moldavská státní energetická společnost Energocom nyní pravidelně informuje o zajištění dodávek elektrické energie prostřednictvím domácí produkce a importu z EU.

Podněstří, na rozdíl od Moldavska, čelí vážné energetické krizi. Úřady v regionu zavedly rolling power blackouts (pravidelné odstávky proudu) a vyzvaly obyvatele, aby sbírali dřevo na vytápění. Hlavní průmyslové provozy byly zastaveny a hlava regionu Vadim Krasnoselskij apeloval na obyvatele, aby se připravili na dlouhou krizi. Moldavsko nabídlo Podněstří nouzovou pomoc v podobě generátorů a přístupu k alternativním zdrojům plynu na mezinárodních trzích. Podněstří však tuto pomoc odmítlo, pravděpodobně kvůli geopolitickým vazbám na Rusko.

Evropská komise v prohlášení 2. ledna uvedla, že neexistuje žádné bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek plynu v EU. Ceny plynu se na nizozemském trhu TTF pohybují kolem 50 EUR za MWh, což je mírný nárůst oproti konci roku 2024. Ceny elektrické energie v sousedních zemích, jako je Rumunsko a Bulharsko, jsou relativně vysoké, což odpovídá trendům posledních šesti měsíců. Nicméně tyto výkyvy nebyly tak výrazné jako při předchozích krizích.

Podobná situace nastala již v říjnu 2022, kdy Gazprom snížil dodávky plynu do Moldavska o 30 %. To spolu s omezením dovozu elektřiny z Ukrajiny vedlo k výpadkům v zásobování Moldavska. Evropská unie tehdy poskytla Moldavsku 250 milionů EUR v grantech a půjčkách na zvládnutí krize.

Podle Vadima Čebana, ředitele moldavské společnosti Moldovagaz, Podněstří spoléhá na obnovení dodávek ruského plynu. Pokud by však přijalo moldavskou nabídku na alternativní zdroje, zvýšila by se jeho závislost na Moldavsku, což by oslabilo ruský vliv v regionu. Zároveň se v Moldavsku zvyšuje tlak na snižování nákladů spojených s elektřinou. Přetrvávající vysoké ceny by mohly vést k nespokojenosti obyvatel, což může mít politické důsledky, zejména v kontextu nadcházejících voleb.