Poslední průzkumy volebních preferencí hovoří jasně – první a druhá místa ve víkendových volbách v Německu jsou “rozdaná”. O co se tedy hraje? O nic méně než o místo třetí a budoucí podobu koalice.
Německé akcie a reálná aktiva by pravděpodobně nejvíce ocenily silné zisky liberální FDP, které by umožnily sestavit Angele Merkelové pravicovou koalici. Obě dvě strany jsou si v řadě bodů programově blízko, koaliční jednání by nemusela trvat dlouho a průsečík programů dává šanci na reformy uvolňující v delším období ruce rychlejšímu růstu produktivity. Pravicová koalice by pravděpodobně byla nejvíce fiskálně obezřetná, prosazovala by investice do vzdělání, nižší zdanění příjmů a integraci migrantů by šila podle potřeb německého průmyslu. Trochu skeptičtěji by pravicovou koalici mohly přijmout ostatní trhy v eurozóně – byla by méně otevřená hlubší integraci eurozóny prosazované Francií. To by se mohlo negativně projevit na kreditních maržích především na italském dluhu (s blížícími se volbami v Itálii).
Naopak horším výsledkem pro trhy by z počátku byl slabý výsledek FDP a silné zisky nacionalistické AfD. V tom případě by nejpravděpodobnější variantou bylo pokračování velké koalice.Toho se trhy rozhodně nebojí, problém ovšem je, že velká koalice CDU/CSU a SPD by se dnes formovala složitěji než v roce 2013. A to proto, že se obě dvě strany a především SPD vzdálily v programech od politického středu. Již v roce 2013 trvalo sestavení velké koalice skoro čtvrt roku. Dnes by to bylo ještě složitější. Právě proto by prvotní reakce trhů na silné zisky AfD a “vynucené” pokračování velké koalice byla v nejlepším případě neutrální… (jiné koaliční varianty jsou málo pravděpodobné). Ve finále by ovšem velká koalice znamenala pravděpodobně rozpočtově expanzivnější vládu, ochotnou jít do hlubší ekonomické integrace v rámci eurozóny. Taková koalice by mohla rozvázat ruce ECB a otevřít jí prostor k rychlejšímu ukončení měnové expanze. To by mohlo hrát časem do karet euru. A mohli bychom to pocítit i v Česku – konec měnové expanze v eurozóně může ohrozit dnešní trpělivost sázkařů vyčkávajících na zisky koruny. Z velké koalice by měly také o něco větší radost slabší články eurozóny – mohli bychom vidět stlačování rizikových marží. To vše by se ale nemuselo na trzích projevit hned, protože na formování velké koalice by se jednoduše čekalo dlouho… v roce 2013 vznikla vláda po zářijových volbách až na konci roku.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
