Přetrvávající závislost Maďarska a Slovenska na dovozu ruských energetických surovin, zejména ropy a plynu, podkopává sankce Evropské unie a posiluje hospodářskou a vojenskou moc Ruska. Stojí to v analýze Centra pro studium demokracie a Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA).
Plány Evropské unie na ukončení dodávek ruských paliv nepředstavují pro Maďarsko a Slovensko riziko pro energetickou bezpečnost, ale podle nového výzkumu by mohly, ale podle nového průzkumu by mohly tyto Kremlu nakloněné země připravit o stovky milionů zisku.
Posílení závislosti
Navzdory unijním výjimkám, které těmto zemím umožňují zachovat dovoz ruské ropy, jenž Kremlu přinesl daňové příjmy ve výši 5,4 miliardy eur, je snaha o odpojení od ruských energetických zdrojů malá, tvrdí analýza. To je je dost na pokrytí nákladů na výrobu 1 800 raket Iskander-M, vypočetl deník Politico.
Například Maďarsko od roku 2021 zvýšilo odběr ruské ropy o téměř 50 procent.
Navíc rozšíření plynovodu TurkStream udělalo z Maďarska strategický plynový uzel podporovaný Kremlem.
Mohlo by vás zajímat
Téměř stoprocentní závislost
„Maďarsko a Slovensko nevykazují žádné skutečné známky odpojení se od ruské ropy, navzdory právnímu textu Evropské unie, který uvádí, že to byl účel výjimky,“ tvrdí výzkumníci.
„Maďarsko zvýšilo svou závislost na ruské ropě z 61 procent před invazí na 86 procent v roce 2024 a Slovensko zůstalo téměř stoprocentně závislé na dodávkách z Moskvy,“ lze se dočíst v analýze.
Hodnocení přichází v klíčovém okamžiku pro obě země, kdy Evropská unie připravuje návrhy na úplné přerušení všech ruských energetických vazeb. Maďarsko a Slovensko se proti tomuto kroku ohradily a trvají na tom, že odříznutí od ruských zdrojů zvýší ceny pro spotřebitele a ohrozí přístup obou zemí k energii.
Ve středu země vydaly společné prohlášení, v němž vyjádřily „vážné obavy ohledně těchto návrhů“, uvedly logistické překážky a varovaly před „vyššími a volatilnějšími cenami energií“.
Tyto argumenty neobstojí
Analýza CREA ovšem tvrdí, že argumenty těchto zemí neobstojí. Píše se v ní, že obě země mohou dovážet neruskou ropu z Chorvatska ropovodem Adria. Maďarská rafinérská společnost MOL má schopnost rafinovat neruskou ropu. Na středoevropském trhu je také k dispozici velké množství zemního plynu ze zemí, jako jsou USA a Katar.
„Pokračující dovoz ruské ropy a plynu do Maďarska a na Slovensko není výsledkem technických nebo infrastrukturních omezení,“ tvrdí ředitel Programu pro energetiku a klima v Centru pro studium demokracie Martin Vladimirov.
„Je to produkt hluboce zakořeněné sítě zprostředkovatelů a zahraničních obchodních struktur, které umožnily ruským společnostem udržet si kontrolu nad maďarským energetickým sektorem a přitom z toho slušně profitovat,“ podotýká.
Obě země mohou stále dovážet ropu díky výjimkám ze sankcí uděleným v roce 2022. Vyčlenění mělo dát vnitrozemským národům čas najít alternativní dodavatele energie. Ale Budapešť a Bratislava místo toho lobbovaly za pokračující přístup k ruskému palivu, zatímco vydělávají stovky milionů na těchto mezerách.
Spotřebitelé žádné bonusy nepocítí
Energetický analytik společnosti CREA Luke Wickenden je přesvědčen, spotřebitelé v regionu žádné výhody z pokračujícího přístupu k levnějším ruským pohonným hmotám nepocítí.
„Ceny pohonných hmot u čerpadel zůstaly v roce 2024 o 2 až 5 procent vyšší než průměr v Evropské unii,“ uvedl.
Maďarská společnost MOL mezitím zaznamenala nárůst provozních příjmů o 34 procent. A maďarská vláda premiéra Viktora Orbána podle Wickendena „bohatě profitovala, když přesměrovala více než 500 milionů dolarů neočekávaných daní z ruských ropných toků na zalepení děr v domácím rozpočtu“.
Tento problém pravděpodobně přijde na přetřes v nadcházejících měsících poté, co exekutiva Evropské unie oznámila, že navrhne legislativu, která postupně zakáže kontrakty na ruský plyn, a bude požadovat, aby všechna hlavní města vytvořila plány na ukončení závislosti na ruské energii.
Deník Politico tvrdí, že podle dvou diplomatů zemí Evropské unie obeznámených s těmito plány, kteří si přáli zůstat v anonymitě, povede Evropská komise, výkonný orgán EU, dvoustranná jednání s oběma zeměmi, aby se pokusila neshody urovnat.
