V České republice již brzy vyroste na pět desítek velkých fotovoltaických elektráren, které uspěly v soutěžní výzvě z Modernizačního fondu. Podle ministerstva životního prostředí je to další důležitý krok v transformaci české ekonomiky závislé na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Žadatelé podali celkem 151 projektů s žádostí o podporu, akceptováno jich bylo 113. Akceptované projekty pak mezi sebou soutěžily. K podpoře bylo doporučeno 57 záměrů.
Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je prioritou České republiky na nadcházející roky a právě Modernizační fond bude v této transformaci hrát zásadní roli.
V následující dekádě přinese fond do České republiky minimálně 150 miliard korun. Na rozvoj obnovitelných zdrojů půjde podstatná část, bezmála 40 procent.
Už na podzim loňského roku získalo dotaci 12 menších elektráren, nyní se k nim přidaly další úspěšné projekty z výzvy č. 2/2021 RES zaměřené na instalace s výkonem nad 1 MW.
„Obnovitelné energie budou čím dál důležitější součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv. Navíc jde i o strategickou investici do naší energetické bezpečnosti,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Více než tři miliardy z Modernizačního fondu jdou do větších solárních parků, které vyrostou převážně na brownfieldech, tedy na plochách, které jsou kvůli předchozí, například průmyslové, činnosti, nevyužitelné.
„Žadatelé podali celkem 151 projektů, akceptovali jsme jich 113, které mezi sebou následně soutěžily. K podpoře bylo doporučeno 57 záměrů,“ popisuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Předkladatelé projektů, které byly přijaty, ale nezískaly takový počet bodů, aby mohly být podpořeny, budou mít možnost předložit žádost do nové výzvy na konci jara a soutěžit znovu.“
Projekty mezi sebou soutěžily v jednokolové výzvě. Body dostávaly podle několika kritérií na základě nákladové efektivity a technické úrovně projektu, kde byla posuzována především míra akumulace a typ instalace. Projekty z regionů postižených útlumem těžby uhlí, kterými jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, byly při bodování zvýhodněny. Při výběru projektů byla rovněž zohledněna podmínka programu, že 60 procent prostředků je určeno pro výrobce elektřiny podle článku 10c evropské směrnice pro obchodování s emisními povolenkami.
Zelenou například dostal fotovoltaický zdroj ve Skoranově u Třemošnice. Během roku 2023 by měla vyrůst solární elektrárna s instalovaným výkonem bezmála 6 MW. Doplněna bude o technologii akumulace elektrické energie v podobě velkokapacitního bateriového úložiště o využitelné kapacitě 2,0 MW. Vyrobená elektrická energie bude přímo dodávána do distribuční soustavy. FVE elektrárna vznikne částečně na zastavěné ploše bývalého průmyslového areálu zařazeného mezi brownfieldy a částečně na volné ploše. Předpokládá se, že díky novému zdroji dojde ke snížení emisí CO2 o cca pět tisíc tun za rok.
Na plochách průmyslového areálu bude fungovat i další podpořená elektrárna v Oseku na Ústecku. Energii využije pro vlastní potřebu areálu průmyslového podniku, přebytky půjdou do veřejné části distribuční sítě. Dvě fotovoltaické elektrárny budou umístěny na nezastavěných pozemcích vedených jako manipulační nebo jiná plocha. Zbývajících deset elektráren bude umístěno na střechách průmyslových hal. Sluneční energii budou chytat více než dvě tisícovky panelů, součástí projektu je i bateriové úložiště. Elektrárna by mohla být do provozu uvedena už letos v říjnu.
Intenzivní podpora fotovoltaiky bude pokračovat i letos.
„Na druhé čtvrtletí letošního roku jsou plánovány výzvy na podporu FVE pro menší i větší instalace nad 1MWp. Další dvě nové výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí CŘ Petr Valdman. Výzvy by měly být vyhlášeny na přelomu dubna a května a rozdělovat se bude až deset miliard korun.
Velmi důležitou roli ve snižování závislosti na fosilních palivech hraje také snižování spotřeby energií v budovách. Právě na tato opatření je možné čerpat prostředky z Národního plánu obnovy, ze kterého bude prvním úspěšným žadatelům vyplaceno přes 600 milionů korun. Obce a města za ně zrekonstruují veřejné budovy jako například školy, radnice, kulturní domy. Velkou část z nich využije hlavní město Praha, které uspělo s komplexními žádostmi na snížení energetické náročnosti vybraných objektů v památkové zóně i mimo ni. Dalších 17 milionů z Národního plánu obnovy posílí rozpočty obcí a měst i v oblasti lepšího hospodaření s dešťovou vodou.
Seznam schválených projektů z Modernizačního fondu je možné nalézt ZDE.
Seznam schválených projektů z N8rodního plánu obnovy je možné nalézt ZDE.
