INZERCE

S ohledem na to, že množství údajů katastru poskytovaných on-line formou stále roste, roste tím i zátěž infrastruktury, nároky na její výkonnost i finanční nároky na licenční pokrytí. To vyžaduje, aby byly hledány takové způsoby zpoplatnění, které pokud možno uvedené nároky snižují, tvrdí centrální katastrální úřad. Foto: Český úřad zeměměřičský a katastrální

Fialův kabinet bude řešit modernizaci katastru nemovitostí. Především kritiku údajně nedostatečné ochrany soukromí

Vláda Petra Fialy (ODS) by v nejbližší době měla projednat návrh nové vyhlášky ke katastrálnímu zákonu, která by měla v budoucnu výrazně proměnit stávající katastr nemovitostí. Ten by se měl více odpovídat postupné digitalizaci a nabídnout on-line více údajů, a to i přes portálové služby. Ruku v ruce s tím má zdražit poskytování údajů o konkrétních majitelích nemovitostí tak, aby byly více regulovány žádosti, které prolamují princip ochrany soukromí.

Návrh z dílny Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního má podle důvodové zprávy mimo jiné napravit nedostatky, které se projevují v dosavadní praxi. 

Úpravou systému plateb za poskytování údajů z katastru v elektronické formě chce uřad více motivovat žadatele právě k on-line přístupu na úkor chození přímo k přepážce pro papírové dokumenty. Právě to se totiž v současné době může v některých případech finančně vyplatit. 

„Předkládaný návrh vyhlášky reaguje na postupující elektronizaci postupů při poskytování údajů z katastru a stejně tak na stále významnější míru elektronizace na straně uživatelů údajů katastru, která vytváří tlak jednak na vhodnější úpravu některých parametrů stanovených vyhláškou, a také na vytvoření nových možností při poskytování údajů katastru v elektronické podobě,” popsal svůj návrh úřad v důvodové zprávě. 

Ale i když nová úprava už prošla meziresortním připomínkovým řízením, některé rozpory mezi jednotlivými ministerstvy zůstaly i po vypořádání jejich stanovisek. To se týká právě i úpravy cen. 

Motivace k on-line přístupu kulhá

Například resort spravedlnosti upozornil, že zdražení výpisu v digitálním formátu za 50 na 100 korun ruku v ruce s tím, že se nově nemá platit za stránku, ale za celý list vlastnictví, může mít přesně opačný efekt, že úřad zamýšlel.

„Kombinace navržených změn může působit proti snaze o prohlubování elektronizace v dané oblasti. V důsledku navržených změn se totiž nově z finančního hlediska vyplatí užití dálkového přístupu do katastru nemovitostí za účelem pořízení výpisu z katastru nemovitostí až v případě pořízení výpisu, který má 3 a více stran. Naopak v případě výpisů o 1 nebo 2 stranách bude výše poplatku totožná s výší poplatku za pořízení výpisu v listinné podobě,” konstatoval ve svých připomínkách justiční resort. 

Podle něj by se tak platby měly nastavit tak, aby byla digitální forma vždy preferována. Samotný úřad k tomu napsal, že logiku požadavku chápe, nicméně nemůže mu prý vyhovět s ohledem na komplikované technické řešení.

„S ohledem na to, že množství údajů katastru poskytovaných touto formou stále roste, roste tím i zátěž infrastruktury, nároky na její výkonnost i finanční nároky na licenční pokrytí. To vyžaduje, aby byly hledány takové způsoby zpoplatnění, které pokud možno uvedené nároky snižují. Pokud by se zpoplatnění jakýmkoliv způsobem odvíjelo od počtu stran, znamenalo by to, že výstup je třeba generovat dvakrát – poprvé proto, aby uživateli mohla být poskytnuta informace o ceně výstupu, který si chce koupit, a podruhé v okamžiku, kdy jeho nákup potvrdí. To znamená dvojnásobné zatížení infrastruktury,” vysvětlil zeměměřičský úřad. 

Změna je podle jeho argumentace v důvodové zprávě nutná i proto, aby se sjednotily poplatky za obsahově stejné výpisy z katastru v různých elektronických formátech. Některé výstupy jsou totiž kvůli platbě za stránku v současné době v závislosti na zvoleném formátu delší a tedy i dražší, i když data obsahují stejná. 

„V obou případech se jedná o výstupy v elektronické podobě stejného obsahu a rozsahu, přičemž rozdíl je pouze v tom, jakým způsobem lze údaje v nich obsažené zpracovávat. Zpracování údajů již ale probíhá na straně zákazníka a ten by neměl být zvýhodněn, příp. diskriminován za to, v jakém formátu údaje odebírá,” poznamenal k tomu katastrální úřad. 

Spory o nakládání s citlivými údaji

Zdražit podle něj mají hlavně ty výpisy v elektronické podobě, které jsou významné z pohledu ochrany soukromí a osobních údajů: „Ve vztahu k ochraně soukromí přináší návrh změnu spočívající ve zvýšení úplaty za výstupy, které obsahují přehled vlastnictví osoby, a dále také zvýšení úplaty za poskytnutí listiny ze sbírky listin v elektronické podobě. Vyšší úplaty za tyto typy údajů budou lépe plnit regulační funkci.”

Úřad si od toho navýšení úplat slibuje vyšší míru regulace a zmírnění zneužívání osobních údajů obsažených v katastru nemovitostí. Zdražit se pak mají také výstupy, které poskytnou žadateli najednou více cenných informací než doposud. 

Například při výpisu vlastnictví konkrétní osoby už tak bude možné si nechat „vyjet” on-line nejen soupis vlastnických listů, ale také rovnou i konkrétních nemovitostí v majetku daného člověka.

„Takový výstup je informačně mnohem hodnotnější, a proto se za něj stanoví vyšší úplata,” vysvětluje úřad. 

Podle Úřadu na ochranu osobních údajů je ale celá oblast poskytování citlivých dat v návrhu řešena nedostatečně. V připomínkovém řízení přitom úřad kritizoval hned několik bodů, včetně zmíněné možnosti poskytovat data přes portálová řešení a s tím spojené spory o to, kdo a jak by měl vést evidenci osob, které citlivé údaje dálkovým přístupem čerpají. 

„Předkladatel na základě projednání s připomínkovým místem přepracoval řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů s maximálním úsilím vyhovět požadavkům připomínkového místa. To setrvává na stanovisku, že navrhovaná právní úprava je z hlediska ochrany osobních údajů nedostatečná, aniž by však identifikovalo, v čem nedostatečnost spočívá nebo jak by měla změněna. Předkladatel tento názor nesdílí,” komentuje katastrální úřad přetrvávající rozpory ve svém návrhu. 

O jeho finální podobně rozhodně vláda po projednání v odborných komisích kabinetu. Pokud ho následně schválí i parlament, měl by začít platit od července roku 2024.

Tomáš Svoboda