Nedávno přijaté a navržené změny energetické legislativy jdou správným směrem a díky nim se posouváme vpřed. Stále je však co zlepšovat, ať už jde o složitá a zdlouhavá povolovací řízení, spekulativní blokace kapacit pro připojení nových energetických zdrojů k síti či nedostatek kvalifikovaných pracovníků, upozornil člen představenstva společnosti SSI Energy Marek Tabašek.
„Všichni politici samozřejmě hovoří plamenně o tom, že je zapotřebí mít mít vzdělané lidi, odbornost a know-how. To spolu s předvídatelností podmínek na trhu opravdu nejvíc trápí celý byznys. To, že se podmínky mění a nejsou předvídatelné, je špatně nejen pro byznys, ale i pro banky, protože to má vazbu na financování projektů,“ řekl Marek Tabašek během debaty na konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a energetika.
Současná situaci v energetice podle Tabaška navádí k jednorázovým vlnám, které firmám příliš neprospívají. „Teď je tady boom fotovoltaiky, tak všechny firmy najednou staví fotovoltaiky a nikdo nedělá nic jiného. Až se potenciál vyčerpá, zjistíme, že už firmy neumí nic jiného dělat a zůstane spousta pohrobků. Nerad bych se dočkal toho, že nastane stejný scénář s bateriovými úložišti a s flexibilitou,“ doplnil Marek Tabašek.
Jak zkrotit zdivočelou povolenku
Zmatky na trhu vyvolává také nestabilní cena emisní povolenky v unijním systému EU ETS. Cena povolenky se v posledních deseti letech pohybovala v širokém rozmezí od 4 do 105 eur. „Myslím, že by stálo za to, aby opravdu došlo k nějaké revizi tohoto systému. Aby z něj odešli spekulanti a aby došlo k jeho stabilizaci,“ řekl Tabašek.
Výkonný ředitel Sdružení pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek reagoval slovy, že systém EU ETS je základním kamenem evropské energetiky a proto jej nelze jen tak zrušit, jak to požaduje část politické scény. Zásadní problém je podle Fouska s cenou povolenky. „Spojené státy a Čína mají povolenky také, ale výrazně levnější než v Evropě,“ řekl Jan Fousek a upozornil, že stanovením pevné ceny by se povolenka změnila v uhlíkovou daň.
Členka Rady Energetického regulačního úřadu Markéta Zemanová uvedla, že potřebnou legislativu pro moderní energetiku se už podařilo schválit. „Vlastně mě nenapadá nic, co by vysloveně chybělo,“ řekla Zemanová a dodala, že pozornost by se teď měla zaměřit na oblast povolovacích řízení a stavebních předpisů, kde je co zlepšovat. Shodla se tak i Markem Tabaškem i dalšími účastníky panelové debaty.
Bez dotací to nejspíš nepůjde
Partner advokátní kanceláře Portos Milan Kučera upozornil na dílčí dluh v oblasti cenové regulace teplárenství. Na ni by se energetický regulátor měl zaměřit i v souvislosti s přechodem tepláren od uhlí k zemnímu plynu či biomase. „Zase jsme zpátky u dotací, jak se promítnou nebo nepromítnu do ceny tepla pro koncového spotřebitele,“ upozornil Milan Kučera.
Další rizika pro investování do energetiky vyjmenoval Vít Stehlík, řídící partner poradenské firmy White & Case. Garanci budoucích výkupních cen získal ČEZ pro nové jaderné bloky, ale ostatní takovou výhodu nemají. „Je otázka, jak strukturovat projekty, aby byly životaschopné. Tedy jak přilákat privátní kapitál rozumnou návratností, aby z toho nebyla zase nějaká bramboračka, kterou nakonec zaplatí spotřebitelé,“ varoval Vít Stehlík.
Vedlejší dopady liberalizace trhu
Podle Stehlíka je výstavba nových plynových a paroplynových elektráren nezbytná, bez nich nelze bezpečně odejít od spalování uhlí. Problém může nastat už při jejich povolování, které silně zatíží specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). „Tady si myslím, že je obrovský dluh. Je zapotřebí systém povolování podpořit personálně i jakýmkoli motivačním způsobem,“ upozornil Vít Stehlík. Podobně těžké bude najít dodavatele turbín a dalších dílů v situaci, kdy se do stavby plynových elektráren pustí Německo a další státy.
Po roce 1990 v Evropě prosadil liberální přístup k energetickému trhu. Jeho výsledkem byl pokles cen elektřiny, avšak na úroveň, kde přestala vycházet návratnost investic do nových elektráren. Výsledkem jsou provozní dotace pro obnovitelné zdroje energie či pevně dané ceny (Contract for Difference) pro nové jaderné a plynové elektrárny. „Když se podíváte, kolik elektřiny je dnes vyrobeno za regulované ceny, tak to není malé množství,“ upozornil Vít Stehlík.
Mohlo by vás zajímat
Marek Tabašek se vyjádřil podobně. Připomněl situaci před deseti lety, kdy burzovní cena elektřiny spadla k 30 eurům za megawatthodinu. „Nic nestavělo, investovalo se jen do prodloužení životnosti elektráren. Ztratili jsme spoustu času. Neinvestovalo se tehdy ani do chytrého řízení sítí, kdy zde nějaké první vlaštovky byly. Ale pak vše na deset let usnulo, protože se zjistilo, že to vlastně není potřeba,“ zmínil Tabašek.
Ministr Vlček předloží koncepci
Konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a energetika zahájil svým vystoupením ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Zmínil například ambici předložit vládě ke schválení novou státní energetickou koncepci, a to ještě před podzimními volbami do poslanecké sněmovny.
Druhý blok začal přednáškou členky Rady Energetického regulačního úřadu Markéty Zemanové, který se zaměřil na posílení pozice spotřebitelů energií na trhu s elektřinou a plynem, ale také na obsah nových prováděcích vyhlášek, které navazují na schválenou novelu energetického zákona Lex OZE III a které nastavují podmínky pro akumulaci elektřiny.
Poděkování za podporu konference Právo a energetika patří společnostem SSI Energy, D-energy, Tiscali Media a Brněnské komunikace.
