Ministerstvo kultury naráží se svým plánem na radikální změny v systému koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. A to nejen u zástupců průmyslu a byznysu, ale i u vlivných vládních kolegů. Vyplývá to výsledků meziresortního připomínkového řízení, které skončilo minulý týden.
Návrh úřadu pod vedením Martina Baxy (ODS), podle kterého by měly např. firmy hradit poplatky za základě počtu zaměstnanců nebo který razantně rozšiřuje počet povinných plátců, odsouhlasila jen tři připomínková místa, naproti tomu ostře proti se postavilo hned 13 ostatních ministerstev, institucí nebo profesních komor a sdružení.
Mezi ty nejčastější výtky přitom patří právě provázání poplatků s počtem zaměstnanců a tedy i znevýhodnění větších společností, stejně jako návrh na zpoplatnění kompletně všech zařízení, které jsou technicky schopné televizní nebo rádiový signál přijímat. Tedy i telefonů, notebooků, tabletů a dalších přístrojů.
Mobil je na volání, ne na televizi, tvrdí resort
To vadí mimo jiné i ministerstvo vnitra vedenému šéfem STAN Vítem Rakušanem.
„Je nutné zohlednit, že počítače a mobilní telefony nejsou na rozdíl od rozhlasového a televizního přijímače primárně určeny k přijímání televizního a rozhlasového vysílání, ale k výkonu práce, telefonování, k zasílání a přijímání SMS zpráv, e-mailů, k připojení na internetové stránky apod. Většina mladších uživatelů těchto zařízení pak konzumuje jiné funkce a služby než je sledování veřejnoprávního vysílání,” namítá resort vnitra.
A podobně se vyjádřilo i ministerstvo školství, tedy další resort ovládaný ministrem za STAN – konkrétně Mikulášem Bekem.
„Každé zařízení je pořizováno za nějakým účelem a ani u jednoho to není tento případ. I v případě, že je mobilní přístroj takto využíván, tak slouží jen jako prostředek pro přenášení obrazu na televizní obrazovku pomocí bezdrátového zobrazovacího zařízení, jelikož sledování televizního vysílání z mobilního zařízení je velmi nekomfortní a v lokalitě, kde nebude dostupný přístup na internet pomocí WiFi, brání využívání drahá mobilní data,” vypočítává ministerstvo.
Resort školství se přitom vymezil i proti druhému kontroverznímu návrhu vládních kolegů, tedy aby byli od placení poplatků osvobozeni zaměstnavatelé s nejvýše pěti zaměstnanci, zatímco ti větší by naopak měli platit násobně více.
Koncesionářské poplatky by se totiž měly podle představ Baxova úřadu násobit koeficientem od tří do sta. V případě šesti až 19 zaměstnanců by se násobilo koeficientem tři, pro dvacet až 49 zaměstnanců by se použil koeficient sedm, pro 50 až 249 pak 20. Firmám s 250 až 999 zaměstnanci připadl koeficient 45 a u podniků, které zaměstnávají více než 1000 lidí, by se koncesionářské poplatky podle důvodové zprávy k návrhu násobily stovkou.
„Neztotožňujeme se s tvrzením předkladatele, že by poplatek měl vycházet z počtu zaměstnanců, jelikož bude zvýhodňovat společnosti, které ke své činnosti využívají velké množství radiopřijímačů ve vozidlech, televizních přijímačů a v případě navrhované úpravy i další prostředky pro příjem signálu, oproti těm, kteří tento druh techniky ke své činnosti nepotřebují, ale mohou mít o mnoho více zaměstnanců,” uvádí k tomu ministerstvo školství.
Zcela nepřijatelné, zní od podnikatelů
A zcela nepřijatelný je tento návrh také pro zástupce podnikatelů a byznysu. Už dříve se tak vyjádřila například Hospodářská komora a spolu s dalšími organizacemi své odmítavé stanovisko zopakovala i v meziresortním připomínkovém řízení.
„Zaměstnavatelé s nejvíce pěti zaměstnanci jsou bez řádného opodstatnění osvobozeni od placení poplatků, přestože veřejné služby využívají, a jiným skupinám návrh stanoví několikanásobně vyšší poplatkovou povinnost, přestože někteří z nich ke svému podnikání veřejné služby vůbec nevyužívají. Jedná se o zcela zjevnou a neodůvodněnou diskriminaci a znevýhodnění podnikatelů v řadě odvětví,” konstatují zástupci komory.
Zavedení poplatkové povinnosti pro podnikatele bez jakéhokoliv skutečného vztahu mezi samotnou povinností a vlastnictvím technického zařízení pro příjem signálu podle komory nemá logiku. “Návrh rozšiřující poplatníky o podnikatele a zaměstnavatele navíc ve skutečnosti znamená dvojí zpoplatnění jedné služby, protože zaměstnanci ve většině případů již poplatek zaplatí v rámci své domácnosti,” připomíná Hospodářská komora.
Firmy by stejný poplatek odváděly podruhé
V obdobném směru pak argumentuje i Svaz průmyslu a dopravy: „Přestože by se novela v tomto znění dotkla téměř všech firem v České republice, nebyl s námi tento návrh před jeho představením vůbec konzultován, což považujeme za zcela nepřijatelné.”
A také svaz kritizuje to, že by v konečném důsledky poplatky za zaměstnance dostávaly veřejnoprávní média de facto dvakrát.
„Vzhledem k tomu, že návrh rozšiřuje okruh zařízení, která do něj spadají i na zařízení jako jsou mobilní telefony, tablety, či notebooky, znamená to, že koncesionářské poplatky budou hradit prakticky všechny fyzické osoby, tedy z drtivé většiny zaměstnanci. Firmy by pak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou,” upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy.
Argumentuje přitom mimo jiné i tím, že zaměstnanci ve firmách ve své pracovní době televizi ani rádio často z různých důvodů nesledují.
„Odmítáme tak, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, které nevyužívají a které již jednou zaplatily fyzické osoby. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy a upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců,” uvádí Svaz průmyslu a dopravy.
Podle návrhu takzvané velké mediální novely by se měl koncesionářský poplatek za Českou televizi od začátku roku 2025 zvýšit o 25 korun na 160 korun měsíčně, v případě Českého rozhlasu by se pak odvádělo o deset korun více, tedy 55 korun. S ohledem na nově navrhovanou povinnost platit poplatek za každý přístroj schopný přijímat televizní nebo rádiový signál by se podle představ ministerstva kultury měl rozšířit počet plátců zhruba o 230 tisíc.
České televizi by měl podle návrhu výnos poplatků vzrůst z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun, u Českého rozhlasu má příjem vzrůst o 600 milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.
Tomáš Svoboda
