Chátrající budovy, o které se jejich majitelé nestarají a můžou tak ohrožovat své okolí, musí na příkaz stavebního úřadu zabezpečit obce. To ale může stát i miliony korun, které obce nemají anebo je za demolici cizího majetku nechtějí utratit, protože je pak z viníka jen těžko exekučně vymáhají. Ministerstvo pro místní rozvoj teď zveřejnilo analýzu, podle které je jediným řešením příspěvek na výkon státní správy.
Dům padá, majitel se k němu nehlásí a tak stavební úřad nařídí demolici. Stavbu, postavenou bez náležitých povolení, vlastník odmítá odstranit. Podle aktuálních čísel z analýzy MMR je to spíš pravidlo, než výjimka. Ministerští úředníci rozeslali na stavební úřady dotazníky, na které odpovědělo 570 úřadů z 668. Jen ty nařídily od ledna 2014 do poloviny roku 2017 v 1.128 případech vlastníkům splnění některé z povinností, které jim ukládá zákon. Svým závazkům ale dostálo jen 158 z nich. V 54 případech už se případ dostal k exekutorům. Celkový odhad nákladů se pohybuje kolem 100 milionů korun. Podobná situace je i u černých staveb. Z více než dvou tisíc jich po zásahu úředníků zmizela jen asi třetina. Náklady na odstranění těch zbylých se pohybují kolem 115 milionů. Jedna stavba přitom může vyjít i na 11 milionů.
V letech 2014-2017 úřady nařídily 1.128 splnění povinností. Reagovalo 158 vlastníků, 54 případů už řeší exekutor
Odhadované náklady: 100 mio Kč
Z více než 2 000 černých staveb zmizela třetina. Odhadované náklady 115 mio Kč
Podle analýzy obce v mnoha případech nemají ani finance a personální kapacity na příslušných úřadech.
Najít řešení, jak by se obce mohly zbavit domů, které ohrožují lidi a hyzdí okolí, uložila ministryni pro místní rozvoj vláda vloni v září. Není to ale žádná novinka. Na problém upozorňuje už od roku 2004 kancelář ombudsmana. Na řešení se ale ani za čtrnáct let nedokázaly resorty shodnout. MMR teď prosazuje příspěvek na výkon státní správy. „Všechna ostatní řešení (např. dotační programy) jsou jenom krátkodobým řešením, kterým dojde k odsunutí problému v čase a bude potřeba se jím znovu v budoucnu zabývat,“ uvádí předkládací zpráva.
Příspěvek obecně je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Jde především o mzdové a provozní výdaje. V tuto chvíli se vypočítává dle počtu obyvatel a není spojen s konkrétním účelem s výjimkou veřejného opatrovnictví. „MMR zastává stanovisko, že příspěvek na výkon rozhodnutí stavebních úřadů lze obdobně vymezit jako v případě výkonu veřejného opatrovnictví změnou Metodiky stanovení nákladů na výkon státní správy, čímž dojde k systémovému řešení nastalého problému,“ uvádí zpráva.
Navrhované řešení ale v tuto chvíli neschvaluje ani Ministerstvo vnitra, ani resort financí. Podle nich není příspěvek vhodný k financování jednorázových výdajů. Hlavní slovo tak nakonec bude mít vláda. Pro rok 2018 plánuje ministerstvo vnitra vyplatit městům a obcím na příspěvku na výkon státní správy přes 8 a půl miliardy korun – na stavební působnost by měla jít víc než jedna miliarda.
Vanda Kofroňová
