INZERCE

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a vlevo vedle ní náměstek MMR pro IT Václav Nebeský na tiskové konferenci k Národnímu elektronickému nástroji. 15. 6. 2018. Foto: Jiří Reichl

MMR hlásí připravenost systému NEN pro zadávání veřejných zakázek ministerstvy. To bude povinné od července

Více než čtvrt miliardy korun dosud stál Národní elektronický nástroj, který provozuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Dosud je v něm zaregistrováno 624 zadavatelů a 5.800 dodavatelů Vedení ministerstva očekává, že i když je pro státní instituce povinnost zveřejňovat zakázky v tomto systému od 1. 7., bude největší nárůst zadavatelů v září-listopadu. O výjimce do konce roku jednají ministerstva dopravy a zdravotnictví a Úřad vlády.

Ministerstva a další státní instituce musí od 1. července zadávat veřejné zakázky výhradně v Národním elektronickém nástroji (NEN), který provozuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministryně Klára Dostálová dnes na tiskové konferenci řekla, že celý systém byl mohutně posílen a zrychlen.

„NEN tak, jak je postaven, bude povinný od 1. 7. pro státní instituce. Kraje a další instituce ho mohou využívat dobrovolně. Vzhledem k tomu, že je pro zadavatele zdarma, věřím tomu, že v budoucnu kraje, města a obce přistoupí k Národnímu elektronickému nástroji,“ řekla ministryně Dostálová. Dosud se podle ní do vývoje systému investovalo 256 milionů korun, z toho 219 milionů z evropských fondů. Podle ministryně Dostálové soukromé systémy pro zveřejňování veřejných zakázek stojí podle registru smluv cca 70-85 milionů korun ročně. „MMR by se s náklady na NEN nemělo dostat za rok nad 80 milionů,“ uvedla.

Vyzdvihla skutečnost, že se o přechodu na NEN baví se všemi ministry, kteří chtěli informace o tom, jestli je vše připraveno a nebudou tak ohroženy zakázky zadávané jejich resorty.

„Jsou samozřejmě nějaké snahy o výjimky. U dvou resortů a to konkrétně dopravy a zdravotnictví jednáme o výjimkách. U zdravotnictví je to zejména kvůli velkému množství podřízených organizací, především tedy fakultních nemocnic. U ministerstva dopravy zase kvůli množství zadávaných zakázek především Ředitelstvím silnic a dálnic. Další výjimku požaduje Úřad vlády, který se potýká s nedostatečným personálním obsazením příslušného odboru,“ dodala ministryně Dostálová. O výjimce pro resort zdravotnictví by se mělo jednat ještě dnes odpoledne. Jednání budeme sledovat a přineseme výsledky.

Na konci května byl ve spolupráci s ČVUT a pod dozorem vládního zmocněnce pro IT Vladimírem Dzurilly proveden zátěžový test celého systému, jehož výsledky byly velice dobré. „Navíc se pravidelně schází pracovní skupina odborníků na IT, která „nasává“ požadavky na úpravy systému a postupně je vyhodnocuje,“ dodala Dostálová.

Zaměstnanci resortu MMR, kteří systém NEN mají na starosti, také školí zájemce o práci se systémem. Celkově již proškolili přes 5.000 uživatelů. V systému je nyní registrováno 624 zadavatelů (institucí) a více než 5.800 dodavatelů. Objem zakázek zadaných přes NEN je 82,5 miliardy korun a jejich počet 17.602. Celkový objem zakázek zadávaných v České republice se odhaduje na 500 miliard korun, z toho tedy vyplývá, že NEN v současné době pokrývá zhruba 20% trhu.

Podle náměstka pro IT Václava Nebeského se může zdát počet zadavatelů nízký, ale vedení ministerstva předpokládá, že poroste od 1. 7. kdy začne platit povinnost zadávání pro státní instituce. „Největší nárůst však očekáváme po prázdninách, tedy v září až listopadu, kdy se obecně zadává nejvíce veřejných zakázek,“ řekl Nebeský. Podle něj se také MMR povedlo odblokovat nepřátelský stav mezi provozovateli soukromých portálů pro zadávání veřejných zakázek a ministerstvem. „Začínáme se s nimi bavit o projektu, který jsme si pracovně nazvali portál veřejného zadávání, kam by byli zahrnuti i oni se svými projekty. Všechny veřejné zakázky by se tak objevovaly na jednom místě,“ dodal Nebeský. Ministerstvo také stále pracuje na zlepšování systému a zvyšování jeho výkonnosti. Před podpisem je podle Nebeského smlouva s dodavatelem databázových systémů pro Oracle, který loni změnil obchodní podmínky a vystavil tak většinu ministerstev problémům s jejich databázemi. „Tady nám velice pomohl Odbor hlavního architekta e-Governmentu Ministerstva vnitra a to nejen s radami ohledně zakázky, ale také nám pomohl snížit cenu,“ řekl Nebeský s tím, že po nasazení těchto databázových souborů do NENu by se rychlost systému mohla zvýšit cca o čtvrtinu.

Po třech letech ukončené prověřování kvůli možnému podvodu

Ministerstvu pro místní rozvoj se minulý týden „uvolnily ruce“ pro čerpání evropských peněz na systém NEN. To bylo zastaveno na pokyn vedení ministerstva v květnu 2015 poté, co Nadační fond proti korupci podal trestní oznámení pro podezření z podvodu, porušování finančních zájmů EU a porušení povinnosti při správě cizího majetku právě při přípravě a implementaci softwaru pro tento nástroj. Podezřelými byli úředníci ministerstva i pracovníci tehdy vítězné společnosti Datasys. Policejní rada Jan Malý z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Odboru závažné hospodářské trestné činnosti trestní stíhání zastavil s tím, že se nejedná o trestný čin. Podle náměstka Nebeského se tak pro MMR celkem nic nemění, jen to prokazuje, že všechno okolo NENu proběhlo dle zákona. „Vnitřně nám to umožní žádat na tento projekt evropské peníze, což bylo zastaveno vedením resortu po zahájení trestního stíhání,“ dodal Nebeský.

Podle policejního rady Malého Nadační fond proti korupci, který podal trestní oznámení, nedisponuje znalostmi z vnitřního prostředí, ale vychází z veřejně dostupných informací a také z informací získaných od osob zastupujících komerční společnosti poskytující elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek, přičemž NEN respektive NIPEZ je přímým konkurentem těchto subjektů. „Oznamovatel uvedl, že se společně s odborníky v daném oboru (Ing. David Horký, jednatel spol. QCM s.r.o. a Ing. Jan Hrádek, jednatel spol. TenderSystem s.r.o.) domnívá, že počítačový program NEN byl (je) výrazným způsobem (v řádu tisíců procent) předražen,“ uvádí se v policejním usnesení o odložení trestního stíhání, které má Ekonomický deník k dispozici.

Jiří Reichl