Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu Joong Shink Kanga a Wojciecha Maliszewskiho stojí Čína před potenciálním problémem. Zadlužení tamních firem už dosahuje dvojnásobku čínského HDP.
„Čína potřebuje neprodleně zastavit další růst firemního dluhu dřív, než začne ohrožovat její hospodářský růst,“ píší Joong Shink Kang a Wojciech Maliszewski, ekonomové Mezinárodního měnového fondu, v jedné ze svých analýz.
Dluh soukromého firemního sektoru již podle nich dosáhl nebezpečně vysoké úrovně a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se měl jeho růst zastavit. Podle posledních dat tvoří zhruba dvojnásobek čínského hrubého domácího produktu a je tak srovnatelný například s firemním zadlužením v Japonsku nebo Španělsku. Tyto země se však krátce nato ocitly v hospodářských problémech. Kang a Maliszewski varují, že se něco podobného může stát i Číně.
O pětinu za rok
„Doporučujeme, aby vláda přijala proti dalšímu růstu firemního zadlužení opatření, a to i za cenu obětování určité části hospodářského růstu,“ píší analytici. Problém podle nich začal vznikat již v roce 2009. Od té doby se dluh až do loňského roku zvyšoval v průměru o 20 procent ročně, tedy více než dvojnásobným tempem v porovnání s růstem HDP.
Zároveň upozorňují, že takový rozmach firemního dluhu je mimo jiné důsledek vládních opatření pro stimulaci čínské ekonomiky. Vláda a čínská centrální banka se v té době shodně snažily čelit dopadům celosvětové finanční a hospodářské krize. Výsledkem byly masivní veřejné investice do infrastruktury a výstavby domů, bytů a kancelářských prostor. Firmy tak logicky pociťovaly zvýšenou ekonomickou aktivitu, a tak se neváhaly zadlužovat.
Podle ekonomů MMF se v daleko větší míře zadlužovaly státní či polostátní společnosti, neboť měly daleko lepší přístup k financování než ty soukromé. Současně mohly těžit z implicitních státních záruk. To jim jednak zajišťovalo příznivější úrokové sazby, jednak se mohly pouštět do rizikovějších projektů.
Řešení v mnoha krocích
Kang a Maliszewski nejen varují, ale navrhují také řešení. „Nejprve by vláda měla tlačit na zastavení financování slabých společností, posílení odpovědnosti managementu firem, snížit potenciálně negativní sociální dopady a smířit se se slabším hospodářským růstem v nejbližších letech,“ doporučují ekonomové Mezinárodního měnového fondu.
Na to by podle nich měla navazovat řada dalších opatření. Vláda by měla například identifikovat, které společnosti jsou skutečně ve finančních potížích a takovým nedávat žádnou další naději na přežití. Naopak by jim měla umožnit hladký odchod z trhu. Zástupci MMF si ale uvědomují, že takové kroky budou vyžadovat politickou odvahu, vzhledem k propojení státních firem a bankovního sektoru.
Následovat by měla inventura ve finančním sektoru. Podle analytiků MMF totiž na čínském trhu existují takzvané „stínové banky“ v podobě nebankovních společností, které ale spravují majetek podobně jako investiční banky. Je prý pravděpodobné, že i zde vyplavou na povrch ty, které se topí v dluzích, jež jim přerůstají přes hlavu.
Aby dopady ztrát byly spravedlivé, navrhují Kang a Maliszewski rozložení břemene ztrát napříč bankovním sektorem, ale i dlužníky investory a bude-li to nutné, tak i na vládu. Opatření však nebude dlouhodobě účinné bez odstranění vládních garancí a zefektivnění alokace příštích úvěrů.
A zase ta efektivita
Pro středně- a dlouhodobý horizont je podle analytiků MMF nutné také vylepšovat insolvenční legislativu včetně mimosoudních insolvencí. Dále je nutné usnadnit průchod strukturálních změn v ekonomice. Ty jsou většinou spojeny s krátkodobými výkyvy nezaměstnanosti, a tak je prý zapotřebí zvýšit pokrytí obyvatelstva pojištěním v nezaměstnanosti a celkově zkvalitnit sociální záchrannou síť.
MMF také čínské vládě doporučuje rozbíjet monopoly v sektoru telekomunikačních služeb, zdravotnictví a celkově posílit konkurenci na trzích. V neposlední řadě by mělo dojít k zefektivnění nakládání s finančními prostředky na úrovni municipalit.
-usi-
