Nízké ceny ropy a pokračující regionální konflikty představují největší překážku hospodářského rozvoje v regionu severní Afriky a Středního východu. Diverzifikace a strukturální reformy pomohou.
Mezinárodní měnový fond doporučuje zemím v regionu severní Afriky, Středního východu a Pákistánu a Afghánistánu pokračovat v hospodářských reformách. Nutné je především posílit fiskální rovnováhu a restrukturalizovat ekonomiku, což pomůže zajistit udržitelný hospodářský růst.
Fond ve svém ekonomickém výhledu pro Střední východ a centrální Asi počítá pro příští rok s růstem HDP ve výši kolem 3,5 procent. „Země v těchto regionech stále čelí dvěma největším současným globálním výzvám: nízké ceny ropy a stupňující se ozbrojené konflikty,“ řekl u příležitosti zveřejnění ekonomického výhledu Masood Ahmed, ředitel regionální pobočky MMF v Dubaji. „Na druhé straně je třeba uznat, že zmíněné státy si zatím vedou dobře,“ dodal.
Ropa už bohatství nepřinese
I když v posledních měsících došlo na ropě k mírnému oživení, MMF neočekává, že by k dalšímu významnému zdražování černého zlata mělo dojít. Přitom ropa je hlavním tahounem růstu v mnoha zemích zmíněného regionu. Fond předpokládá, že cena ropy do roku 2021 sotva překročí hranici 60 dolarů za barel. Ještě před dvěma lety se přitom prodávala za více než sto dolarů.
Pro země kolem Perského zálivu Mezinárodní měnový fond předpovídá letošní růst ve výši 1,8 procenta a pro rok 2017 až 3,1 procenta, což je hluboko pod 7% průměrem, kterého bylo dosahováno mezi lety 2000 a 2014. Naopak země, které ropu dovážejí, by měly růst o něco rychleji. MMF hovoří o 3,6 % letos a 4,2 % v příštím roce.
Ve střednědobém horizontu však hospodářský růst bude příliš nízký na to, aby došlo k podstatnému zvýšení životní úrovně tamních obyvatel, nebo aby došlo ke znatelnému snížení nezaměstnanosti. Ta se pohybuje v průměru kolem 10 procent, mezi mladými je nezaměstnaný dokonce každý čtvrtý.
Hospodářství pochopitelně neprospívají ani pokračující válečné konflikty. Kromě toho, že ruinují ekonomiky zúčastněných zemí, mají negativní hospodářský dopad i na své okolí. Nejen bezprostředně sousedící země se musí vypořádat s přílivem uprchlíků, jichž už je největší počet od skončení druhé světové války.
Změna musí pokračovat
Zpráva Mezinárodního měnového fondu proto zdůrazňuje potřebu razantních hospodářskopolitických opatření. „Vývozci ropy mají před sebou nelehký úkol, jak zvýšit své příjmy v době nízkých rozpočtových příjmů a snižování výdajů,“ upozorňuje Ahmed. „Do budoucna tak bude třeba najít jiné zdroje příjmů a hospodářského růstu, aby si země udržely svou prosperitu, na kterou si v minulých letech zvykly,“ dodal. Dovozci ropy mohou naopak této situace využít k podpoře soukromého sektoru, který by měl být schopen generovat nová pracovní místa.
MMF také zmiňuje velký pokrok, který země v regionu Středního východu a severní Afriky v posledních měsících zaznamenaly, zejména ve fiskální politice. Prakticky všechny zmíněné státy začaly racionalizovat vládní výdaje, obzvláště pak na nákladné státní podpůrné programy na těžbu ropy, plynu a výrobu elektřiny.
Některé země začaly hledat úspory také v platech státních zaměstnanců. Saudská Arábie například nedávno oznámila přijetí několika opatření na snížení výdajů na své zaměstnance, včetně redukce proplácení přesčasů. Státy kolem Perského zálivu zavedly, nebo plánují zavést, daň z přidané hodnoty.
„Všechny tyto kroky jsou samozřejmě vítané a jen dokazují, že zhoršená hospodářská situace regionu je brána vážně,“ řekl Ahmed. Současně ale neopomněl zmínit, že mnoho dalších opatření je třeba ještě přijmout. Na řadě jsou podle MMF investice do infrastruktury, vzdělání, zdravotnictví a dalších sektorů, kde mohou být veřejné peníze efektivně utraceny.
Nepůjde to bez diverzifikace
Ekonomiky Středního východu a severní Afriky také nutně potřebují diverzifikaci. V současné době jsou příliš závislé na příjmech z ropy. Saudská Arábie patří k těm zemím, které si to již uvědomují. Proto představila svůj plán – Vize 2030, v jehož rámci se chystá podporovat rozvoj soukromého sektoru. Mimo jiné v něm také počítá s částečnou privatizací největší těžařské společnosti světa ARAMCO.
„Pro země vyvážející ropu to bude znamenat menší míru spoléhání se na příjmy z ropy, vytváření nových pracovních míst a rozšíření portfolia příležitostí pro nově příchozí na pracovní trh. Pro všechny země to však představuje, že jejich hospodářský růst bude méně záviset na vládních výdajích a více na soukromém sektoru,“ řekl Masood Ahmed.
Podle ředitele dubajské pobočky MMF taková transformace hospodářství přinese potenciál pro zdravý a dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. „Bude to příležitost především pro budoucí generace,“ uzavřel Ahmed.
-usi-
