Po veleúspěšném roce 2015 turecké hospodářství vloni zpomalilo. Červnový neúspěšný pokus o státní převrat zvýšil politickou nejistotu, investice díky tomu slábnou.
Příčinou slabších investic jsou také protiruské sankce, které vzájemný obchod mezi Tureckem a Ruskem negativně ovlivnily. Hospodářský růst je tak v Turecku tažen zejména domácí spotřebou. Ruku v ruce se slábnoucí investiční aktivitou jde podle nejnovější zprávy Mezinárodního měnového fondu také prudký propad růstu poptávky po bankovních úvěrech.
Inflaci se podařilo snížit, přesto zůstává nad svou cílovou hodnotou. Deficit běžného účtu platební bilance se prohloubil s tím, jak klesá objem cestovního ruchu. „Pokrok ve strukturálních reformách je jen nepatrný,“ píše MMF ve své zprávě.
Fiskální a měnové uvolnění
Fiskální politika byla v minulém roce expanzivní. Vyšší vládní výdaje byly taženy zvýšení minimální mzdy a s tím souvisejícími sociálními dávkami nebo zvyšováním zaměstnanosti ve školství a zdravotnictví. Vláda také přijala několik opatření pro dočasné snížení daní a rozšířila spektrum oblastí, v nichž uplatňuje investiční pobídky. Tyto kroky, které přišly až ve druhém loňském pololetí, mají za cíl obnovit hospodářský růst.
Centrální banka uvolnila měnovou politiku, když v období od března do září loňského roku snížila svou diskontní sazbu o 250 bazických bodů. Na druhé straně zareagovala na prudké listopadové oslabení turecké liry zvýšením repo sazby na 8 procent, a částečně tak bankovnímu sektoru odčerpala likviditu, kterou do něj v průběhu neúspěšného pokusu o převrat nalila.
Bankovní sektor stabilní
„Turecký bankovní sektor nicméně oplývá poměrně vysokým objemem kapitálu, ačkoli se některé kapitálové polštáře vyčerpávají,“ říká MMF. Vyšší zisky zlepšily kapitálovou přiměřenost. Objem takzvaných kvalifikovaných úvěrů však roste. Mohou za to mimo jiné přísnější pravidla pro úvěrovou restrukturalizaci. Růst objemu poskytovaných úvěrů znatelně zpomalil, což Fond připisuje faktorům jak na poptávkové, tak nabídkové straně ekonomiky.
Hospodářský růst zůstane podle Mezinárodního měnového fondu pod svou potenciální úrovní. Předpokládaná změna politického systému na prezidentský však obnovil otazníky kolem budoucnosti vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií, růstu napětí a zhoršení bezpečnostní situace na jihovýchodě země a v neposlední řadě rostoucí nejistoty díky konfliktům v sousedních zemích.
Analytici Mezinárodního měnového fondu očekávají, že fiskální impuls a očekávané postupně odstranění protiruských sankcí budou fungovat jako motor dalšího hospodářského růstu. Ve střednědobém horizontu se počítá se zvyšováním tureckého HDP o 3,5 procenta ročně. Inflace zůstane nad cílovou hodnotou a deficit běžného účtu zůstane značný.
Pozor na riziko recese
„Výkonný výbor vítá to, jak je turecká ekonomika odolná tváří v tvář faktorům, které mohou hospodářský vývoj negativně ovlivnit,“ říká zpráva. MMF však současně varuje, že turecké hospodářství bude čelit velkým rizikům, která by mohla vnést do země recesi. Mezi ně patří zejména vysoká míra inflace, vnější nerovnováha a přílišné spoléhání na financování z vnějších zdrojů. „To vše ve světle komplexních geopolitických a bezpečnostních výzev,“ uvádí MMF.
Výkonný výbor Turecku také doporučuje, aby posílilo svou makroobezřetnostní politiku. Vláda a centrální banka by se měly soustředit zejména na vývoj kursu domácí měny a na ostatní systematická rizika. „Pozornost by neměla být věnována pouze řízení agregátní poptávky,“ upozorňuje MMF.
Pokračovat v reformách
Turecko by také podle MMF mělo zintenzivnit zavádění strukturálních reforem, bez nichž nebude možné obnovit makroekonomickou rovnováhu a nastartovat růst produktivity práce. Fond oceňuje pokrok, kterého bylo dosaženo v reformě dobrovolné části penzijního systému, a také opatření vedoucí ke zvýšení objemu národních úspor.
V neposlední řadě Mezinárodní měnový fond Turecku zdůrazňuje důležitost zkvalitňování investičního klimatu v zemi a zvyšování konkurenceschopnosti tureckého trhu práce. Fond Turecku doporučuje, aby pracovalo na začleňování uprchlíků do svého pracovního trhu a snažilo se je integrovat do společnosti a hospodářství.
-usi-
