Argentinská vláda dosáhla podle Mezinárodního měnového fondu významného pokroku na cestě ke stabilizaci hospodářství. To by mělo už příští rok vybřednout z recese a nadále zrychlovat svůj růst růst.
Podle Výkonného výboru Mezinárodního měnového fondu by měla argentinská ekonomika příští rok růst o 2,7 a poté zrychlit na 3 procenta. Letos se však HDP ještě sníží o 1,8 procent. Vláda Marcose Peni také potvrdila svůj záměr, snížit do roku 2019 na jednocifernou hodnotu. Ta aktuálně dosahuje 39,4 procenta.
Když se nová vláda ujímala loni v prosinci úřadu, přebírala argentinskou ekonomiku v poměrně zoufalém stavu. Čelila všudypřítomné makroekonomické nestabilitě, mikroekonomickým pokřivením a výrazně oslabenému institucionálnímu rámci. Tváří tvář této obtížné situaci zahájila vláda ambiciózní a velice potřebnou změnu v hospodářské politice, která by ekonomiku vyvedla z nejhoršího a na cestu k makroekonomické rovnováze.
Návrat na kapitálový trh
„Velkého pokroku bylo dosaženo už v letošním roce,“ píše ve své zprávě Výkonný výbor MMF. Kurz argentinského pesa je nyní zcela v rukou poptávky a nabídky na devizovém trhu – kurzové intervence byly zcela odstraněny. Deregulace cen energií vedla k tomu, že dnes daleko více odpovídají nákladům na jejich produkci.
Vypořádání s věřiteli umožnilo Argentině navrátit se na mezinárodní kapitálové trhy, a to jak soukromému, tak veřejnému sektoru. Střednědobé fiskální a inflační cíle jsou v souladu s avizovanou změnou režimu měnové politiky směrem k inflačnímu cílování. V neposlední řadě se podařilo obnovit činnost národního statistického úřadu, a tak se bude možné opět opřít o důvěryhodná statistická data.
Snaha o zvrácení vážné ekonomické nerovnováhy, kterou současná vláda zdědila po té předchozí, si vyžádala nevyhnutelnou daň v podobě nepříliš populárních opatření. Ta se však ve středně- a dlouhodobém horizontu na argentinské ekonomice projeví pozitivně. Přesto nejde současná hospodářská recese zcela na vrub současné vládě. Ekonomika začala klesat již ve druhé polovině minulého roku.
Deficit rozpočtu klesá
Vláda míní pokračovat v postupné konsolidaci veřejných financí. To znamená, že lze očekávat rozumnou fiskální restrikci, která by ale měla být kompenzována růstem soukromé spotřeby a oživením investiční aktivity. „To se projeví také ve zlepšování vnější ekonomické rovnováhy,“ tvrdí Výkonný výbor.
Fiskální konsolidace probíhala prostřednictvím přísné kontroly vládních výdajů, zejména v prvních několika měsících letošního roku. Letos chce vláda snížit primární rozpočtový deficit na 4,8 % HDP, a to i přes mírný fiskální impuls ve druhém pololetí. Pro příští rok má deficit klesnout na 4,2 % HDP, a to zejména díky snížení výdajů na energetické dotace.
Pozadu nezůstaly ani strukturální reformy. Vládě se podařilo prosadit protikorupční opatření a změny v kompetencích organizačních složek státu, infrastruktuře finančního trhu a podobně. Přesto se nepodařilo zcela odstranit některé překážky na nabídkové straně ekonomiky, což může působit jako tlumicí prvek růstu soukromých investic a produktivity.
Proto Výkonný výbor MMF doporučuje zaměřit reformní úsilí právě na nabídkovou stranu. Podle něj by mělo dojít „ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvyšování konkurence, nebo zefektivnění regulatorního rámce na energetickém trhu.“ Dále by argentinská vláda měla postupně vylepšovat infrastrukturu, odstraňovat obchodní překážky a klást důraz na rozvoj lokálních kapitálových trhů.
Pozor na rizika
Mezinárodní měnový fond ale pouze nechválí. Argentina bude podle něj čelit v nejbližší době také mnoha rizikům. Za největší z nich lze považovat pomalý pokles inflace. To je dáno vysokým stupněm setrvačnosti a také mírným nárůstem cen komodit v posledních měsících. Přesto ale MMF předpovídá snížení inflace na 20 procent už v příštím roce.
Podobně pomalé tempo se dá očekávat i ve snižování fiskálního deficitu. Ambicí vlády je jeho každoroční pokles o 0,75 procentního bodu ve vztahu k HDP. Pro tyto účely bude muset vláda přijímat restriktivní opatření, která budou znamenat oběť přibližně jednoho procentního bodu hospodářského růstu. Tato trajektorie by měla být dodržována až do roku 2020. Na rok 2021 se počítá už s víceméně růstově neutrálními fiskálními opatřeními.
Jedním z rizik je prohlubování vnější nerovnováhy. MMF předpovídá, že by deficit běžného účtu platební bilance mohl do roku 2021 dosáhnout 4,25 % HDP. Příčinou bude zejména poměrně vysoká inflace, která bude způsobovat posilování reálného efektivního kurzu argentinského pesa.
-usi-
