Rumunské hospodářství vyšlo z krize posíleno. Mezinárodní měnový fond ale doporučuje posílit investice, čerpat evropské fondy a potírat korupci.
Rumunská ekonomická úroveň patří k nejnižším v Evropské unii. Přesto vyšlo tamní hospodářství z celosvětové ekonomické krize posíleno. Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější zprávě ale upozorňuje na několik klíčových oblastí, ve kterých by Rumunsko mělo zůstat obezřetné.
Masivní růst může zpomalit
Rumunský hrubý domácí produkt se v minulém roce zvýšil o 4,8 procenta, což představuje jeden z nejlepších výsledků v celé Evropské unii. Tahounem ekonomického růstu byly především výdaje na soukromou spotřebu, kterou stimulovala procyklická fiskální politika a růst mezd. Ten ale bohužel v mnoha odvětvích převyšoval růst produktivity práce. Z dlouhodobého hlediska je tím pádem takový vývoj neudržitelný a může působit proinflačně.
Cenový růst byl však zatím poměrně mírný, a to díky dovozu nízké inflace ze zahraničí a snižování nepřímých daní. To jsou ale pouze jednorázové faktory. Pro zvyšování inflace v budoucnu hovoří také historicky nejnižší úroveň rumunské nezaměstnanosti. Z tohoto důvodu má být rumunská centrální banka ostražitá.
Na letošní rok Mezinárodní měnový fond odhaduje hospodářský růst ve výši 4,2 procenta. Jeho faktory by měly zůstat stejné – tedy růst spotřebních výdajů domácností, růst mezd a expanzivní fiskální politika. MMF ale doporučuje, aby se hospodářská politika přeorientovala z podpory soukromé i veřejné spotřeby na větší stimulaci investic. „Bez podpory investiční aktivity, urychlení strukturálních reforem a posílení institucí bude hospodářský růst ve střednědobém horizontu zpomalovat,“ uvádí zpráva MMF.
Fiskální politika by se měla soustředit především na zajištění dostatečných příjmů a stabilizaci výdajů. Několikeré snížení daňového zatížení totiž vedlo k poklesu rozpočtových výnosů, aniž by se adekvátně přizpůsobila výdajová stránka. Mzdy ve veřejném sektoru a starobní důchody naopak rostly. MMF proto doporučuje tuto politiku přehodnotit tak, aby rumunská vláda dosáhla ve střednědobém horizontu rozpočtového deficitu alespoň ve výši 1,5 procenta HDP. Pro tento rok se počítá s 2,3procentním deficitem, který by se v příštím roce měl snížit na dvě procenta HDP.
Reformy, infrastruktura, trh práce
Strukturální reformy se mají týkat především státních a polostátních firem zejména v energetickém nebo bankovním sektoru. MMF rumunské vládě také doporučuje pokračovat v jejich privatizaci, což se jeví jako jeden z nejúčinnějších nástrojů vedoucích ke zvyšování efektivnosti.
Fond rovněž připomíná, aby Rumunsko nezapomínalo na pokulhávající kvalitu své infrastruktury. Ta je podle MMF jedna z nejnižších v celé Evropské unii. „Je zde proto kritická potřeba posílit veřejné investice a instituce, které by byly schopny efektivně čerpat finanční prostředky z evropských fondů,“ stojí ve zprávě MMF. Bez toho se prý příprava velkých infrastrukturních projektů neobejde.
Reformy pracovního trhu by se podle Fondu měly zaměřit na vzdělávací systém. V současnosti totiž struktura studijních oborů často nekoresponduje s profesní strukturou poptávky po pracovní síle. Je proto zapotřebí věnovat úsilí na zdokonalení odborného vzdělávání.
MMF také připomíná, že neustálé navyšování minimální mzdy zvyšuje riziko ztráty konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Zároveň je ohrožena tvorba nových pracovních míst, a to především u profesích, které nevyžadují vysokou kvalifikaci. „Je nezbytné nastolit takový mechanismus, který bude zvyšovat mzdy na základě objektivních kritérií, tedy především produktivity práce,“ tvrdí Fond.
Pozor na korupci a úvěrový boom
Podle MMF je nutné pokračovat v boji proti korupci. Rumunsko udělalo v této oblasti velký pokrok. Nízká úroveň korupce a silné instituce mají přímý vliv na ekonomický rozvoj. Daří se díky tomu lépe vybírat daně, zvyšovat efektivnost alokace veřejných zdrojů a zatraktivňovat ekonomické prostředí pro zahraniční investory.
Mezinárodní měnový fond oceňuje výrazný pokles špatných úvěrů v bankovním sektoru, což je prý zásluha Národní banky Rumunska. Ta by podle MMF měla pokračovat v pečlivém monitoringu vývoje úvěrového trhu a být obezřetná v případě, kdy by došlo k výraznější úvěrové expanzi na straně komerčních bank.
Zatímco celkový objem úvěrů v ekonomice rostl pomalu, hypoteční úvěry zaznamenaly velký boom. Podle Mezinárodního měnového fondu se na tom podepsal především vládní garanční program Prima Casa, jenž má za cíl podporovat získávání půjček na bydlení.
-usi-
