Mezinárodní měnový fond ke stavu portugalské ekonomiky konstatuje, že strukturální reformy musí pokračovat. Hospodářský růst v zemi zpomaluje, investice jsou slabé.
Hospodářské oživení v Portugalsku ztrácí na síle. Utlumení ekonomické aktivity započalo už ve druhém pololetí minulého roku a přetrvalo až do dnešních dní, přese všechna podpůrná hospodářskopolitická opatření. Fiskální expanze spolu s uvolněnou monetární politikou Evropské centrální banky vedly pouze k robustnímu růstu domácí spotřeby.
Ekonomický růst je však brzděn slábnoucím exportem a nízkými investicemi, což se dá vysvětlit převládající nejistotou mezi firmami. Ty jsou navíc již nyní poměrně hodně zadlužené, a tak si další investice na dluh zřejmě nemohou a nechtějí dovolit. Přesto Mezinárodní měnový fond očekává, že portugalské hospodářství letos posílí o 1 procento.
Z nejhoršího venku, ale rizika trvají
„Výkonný výbor vítá, jak Portugalsko zvládlo dostat své hospodářství z nejhoršího od doby, kdy upadlo do dluhové krize,“ konstatuje se ve zprávě MMF. Fond rovněž oceňuje, že se Portugalsku podařilo obnovit přístup na dluhopisový trh, zlepšit stav běžného účtu platební bilance nebo snížit nezaměstnanost. I když ta zůstává nadále celkem vysoká.
Na druhé straně ale stále v portugalském hospodářství přetrvávají rizika, která by mohla dosavadní příznivý vývoj zvrátit. Jde především o již zmíněný útlum ekonomické aktivity, ale také o zranitelnost tamního bankovního sektoru a vysoký veřejný dluh. Výkonný výbor je ale zároveň spokojen s tím, že situace bank je dnes lepší, a že byly uvedeny v život klíčové strukturální reformy. To vše by mělo přispět k upevnění hospodářské rovnováhy Portugalska. Stejně tak je prý Portugalsko schopné splácet půjčky, které od MMF v minulosti přijalo.
Zpráva Fondu hovoří také o plánovaném rozpočtovém schodku portugalské vlády ve výši 2,2 % pro letošní rok. „Je zdravě ambiciózní. Jeho naplnění bude ovšem komplikované vzhledem k menšímu růstu HDP a očekávatelným tlakům na veřejné výdaje,“ říká zpráva. MMF doporučuje portugalské vládě, aby rozpočtovým výdajům věnovala zvláštní pozornost včetně jejich správného naplánování. To znamená, aby brala v potaz hospodářský kontext.
Bankovní sektor a trh práce
Hlavní prioritou dalších reforem má být řešení křehkosti bankovního sektoru. MMF kvituje snahu Portugalců o opětovné zajištění ziskovosti bank, což má být předpoklad schopnosti financovat hospodářský růst. Banky mají být schopny vyčistit své bilance od špatných úvěrů a zvýšit objem vlastního kapitálu a také jeho rentabilitu. Finanční domy musí také snižovat provozní náklady, vylepšit své řízení a úvěry poskytovat striktně na základě ekonomických kritérií.
Strukturální reformy by se neměly podle Mezinárodního měnového fondu vyhnout ani pracovnímu trhu, ale ani trhu výrobků a služeb. MMF připomíná, že reformy nemohou být úspěšné, pokud se na nich nebudou podílet všechny skupiny obyvatel. „Proto je zapotřebí, aby se o dalším reformním úsilí vedle celospolečenský dialog,“ doporučuje výkonný výbor Fondu.
Reformy se mají soustředit na několik věcí zároveň. Zejména pak na rozvoj lidského kapitálu, zmenšení segmentace pracovního trhu nebo zvýšení minimální mzdy. Výsledkem by měl být návrat podstatné části dlouhodobě nezaměstnané pracovní síly na pracovní trh. K tomu je zapotřebí zavádět taková opatření, která budou pracovní trh ještě více zpružňovat.
V tomto však Portugalsko stojí prakticky stále ještě na začátku. Kromě několikerého navýšení minimální mzdy a větší ochrany kolektivního vyjednávání, nebylo učiněno vlastně nic, co by stav trhu práce posunulo k vytyčenému cíli.
Podprůměrná efektivita soudů
Vláda se ale také nemá obávat razantních změn ve státem vlastněných firmách a ve veřejné správě. Ta dosud trpí mnoha duplicitami a tím pádem není dostatečně efektivní. Vládní autority musí neprodleně zavést zákon o rozpočtových rámcích, jehož přijetí má zpoždění. Prioritou má být omezení rozpočtové fragmentace, posílení finančního řízení na úrovni ministerstev a větší transparentnost ve veřejných výdajích.
Rovněž je nutné zefektivnit činnost portugalských soudů. V jejich případě má dojít k větší specializaci. Problémem totiž je, že ty jsou dnes zahlcené a nestíhají dostatečně rychle řešit insolvenční návrhy. Restrukturalizaci soudnictví je nutné opřít o přísnou cost-benefit analýzu s cílem přiblížit fungování soudů alespoň na úroveň evropského průměru.
-usi-
