Tradiční Svatomartinskou konferenci pořádanou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dnes zahájil předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Konference o nejnovějším dění a aktuálních tématech v oblasti soutěžního práva se pravidelně účastní významní čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku. Šéf antimonopolního úřadu Mlsna vyslovil potěšení nad tím, že po vynucené přestávce v minulém roce může účastníky opět přivítat v Brně na už 14. ročníku prestižního mezinárodního odborného setkání zaměřeného na problematiku hospodářské soutěže a významné tržní síly.
Na programu konference je shrnutí novinek ze soutěžní politiky v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku. Dále chystaná novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže, problematika digitálních trhů, porušování zákazu předčasného uskutečňování spojení a implementace směrnice o nekalých obchodních praktikách do českého právního řádu. Odborné workshopy jsou zaměřeny na procesní postup ÚOHS, vertikální dohody a teritoriální omezení dodávek potravin.
V prvním panelu – Co nového v hospodářské soutěži? – vystoupil Kamil Nejezchleb (místopředseda ÚOHS), Boris Gregor (místopředseda slovenského soutěžního úřadu), Martin Janda (rakouský soutěžní úřad) a Csaba Balázs Rigó (předseda maďarského soutěžního úřadu).
Dalšími dnešními panelisty jsou (vyjma pracovníků ÚOHS): Marcela Káňová (advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný), Michal Petr z Univerzity Palackého v Olomouci, Jan Měkota (advokátní kancelář ROWAN LEGAL), Anatoly Subočs (Evropská komise), Petr Zákoucký (Dentons Europe), Radovan Kubáč (Nedelka, Kubáč advokáti) a Robert Neruda (advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS)
Zneužití dominantního postavení
K pravidelným hostům prestižní konference patří vedoucí představitelé slovenského Protimonopolního úřadu. Letos do Brna přijel z Bratislavy jeho už zmíněný místopředseda Boris Gregor. Ten se vyjádřil velmi pochvalně o spolupráci s českými kolegy.
Ve své prezentaci na konferenci Gregor zmínil několik významných případů, které Protimonopolní úřad Slovenské republiky řešil v posledních letech.
V rozhodnutí ze dne 29. září letošního roku uložil slovenský soutěžní úřad podnikateli působícímu v oblasti správy průmyslového parku a výroby a dodávek energií za zneužití dominantního postavení pokutu ve výši 1 181 849 eur.
V průběhu šetření soutěžní úřad zjistil, že podnikatel v dominantním postavení od roku 2017 zavazoval společnosti, které vykonávaly podnikatelskou činnost v průmyslovém parku, odebírat energii od něho a zároveň jim znemožňoval, aby si energii vyráběly sami nebo jí odebíraly od jiných podnikatelských subjektů. Zmíněné jednání bylo úřadem posouzeno jako uplatňování nepřiměřených obchodních podmínek podle paragrafu 5, odstavce 3, písm. a) zákona o ochraně hospodářské soutěže Smlouvy o fungování Evropské unie.
Rozhodnutí v této věci není dosud pravomocné, protože účastník řízení podal proti rozhodnutí prvostupňového orgánu rozklad.
Místopředseda Gregor se rovněž ve své prezentaci zmínil o starším případu zneužití dominantního postavení, tentokrát ze strany společnosti Slovak Telekom. Slovenský Protimonopolní úřad uložil zmíněné společnosti před více než jedenácti lety pokutu ve výši 17 453 362 eur. Společnost Slovak Telekom pak neuspěla ani u slovenských soudů a rozhodnutí s vysokou pokutou tak počátkem letošního června po verdiktu Nejvyššího soudu SR konečně nabylo právní moci. Delikt sankcionované společnosti se týkal maloobchodních telekomunikačních služeb a cen za velkoobchodní síťové propojení.
V souvislosti s těmito případy zneužití dominantního postavení, o kterých hovořil na konferenci místopředseda slovenského soutěžního úřadu Boris Gregor, je možné připomenout obdobnou kauzu z českého prostředí.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl v prosinci roku 2020 rozklad kolektivního správce INTERGRAM a potvrdil tak pokutu ve výši 20 799 000 korun, která byla tomuto soutěžiteli uložena za zneužití dominantního postavení. Kolektivní správce INTERGRAM porušil zákon tím, že od 1. ledna 2009 do 6. listopadu 2014 vyžadoval od poskytovatelů ubytovacích služeb v České republice odměny za užívání práv k předmětům ochrany výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, aniž by zohlednil obsazenost ubytovacích zařízení. Požadoval od provozovatelů ubytovacích zařízení platbu odměn i z neobsazených pokojů, v nichž prokazatelně k užití dotčených práv nemohlo dojít. V této souvislosti český soutěžní úřad konstatoval, že INTERGRAM tak jednal v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže i článkem 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť si na provozovatelích ubytovacích zařízení vynucoval nepřiměřenou obchodní podmínku.
Zítra je na programu implementace směrnice o nekalých obchodních praktikách do českého právního řádu, na výběr jsou pak tři paralelní workshopy: procesní postup Úřadu, vertikální dohody – aktuální česká praxe a plánovaná reforma na úrovni EU a teritoriální omezení dodávek potravin jakožto nekalá obchodní praktika dodavatelů.
Následuje hodnocení workshopů, konference, a závěrečné slovo předsedy ÚOHS Petra Mlsny.
Kristián Chalupa (spolupracovník redakce Ekonomického deníku)
