Evropský výbor regionů jednomyslně přijal stanovisko, které zformuloval místostarosta severočeské obce Rádlo, Pavel Branda. Vyzývá členské státy EU, Komisi a Parlament, aby štědřeji podporovaly malé decentralizované “people-to-people” (P2P) projekty, zvláště v příhraničních regionech. Například drobná infrastruktura, ochrana životního prostředí nebo studium sousedního jazyka prý přináší lepší výsledky, než velké dotační akce.

Místostarosta severočeské obce Rádlo, Pavel Branda dostal a nezklamal důvěru svých kolegů z Evropského výboru regionů. Vypracoval oficiální návrh, jak lépe rozvíjet příhraniční regiony. Stanovisko bylo následně jednomyslně schváleno celým výborem, který zastupuje všechny obce a kraje Evropské unie při tvorbě nové legislativy.

Branda odkazuje na strukturální a investiční fondy, konkrétně na program Interreg, zaměřený na spolupráci mezi regiony. “Nezávislé studie a všechna dosavadní hodnocení potvrzují, že kvalitativně nejlepších výsledků nedosahují vlajkové projekty,” píše v oficiální stanovisku Branda. Jako efektivnější označuje “pestrou škálu” malých přeshraničních akcí, které často fungují decentralizovaně, prostřednictvím místních institucí a občanských organizací. Hovoří přitom o přerozdělení poměrně velkého balíku peněz.

V aktuálním rozpočtovém období Evropské unie, tedy v letech 2014 – 2020, půjde na spolupráci mezi regiony více než 10 miliard euro (v přepočtu přes čtvrt biliónu Kč). Pro integraci členských států jsou přitom důležité především “zlomové” oblasti mezi různými národy. Zhruba dvě třetiny částky (170 miliard Kč) proto dostanou hraniční pásma, kde žije a pracuje třetina obyvatel. V tuzemském kontextu proto záleží na vzdálenosti vůči Polsku, Slovensku, Rakousku a Německu.

Mohlo by vás zajímat

Výbor regionů prostřednictvím Pavla Brandy vyzdvihuje relativně malé projekty, do 100 000 eur (2,6 milionu Kč), zaměřené na překonávání mezistátních hranic a sousedské setkávání. Anglické sousloví “people-to-people” (lidé-lidem) v praxi znamená například studentské výměny nebo spolupráci mezi obecně prospěšnými organizacemi a prakticky nemá oborové omezení – sahá od kultury, přes sport, vědu, vzdělávání, zdravotní péči atd. Hlavní slovo tady dostávají obce, různé nevládní organizace (spolky, nadace, církve), vzdělávací a výzkumné instituce, nebo agentury pro podporu podnikání.

[mn_protected]

Místní iniciativy dotované jsou, ale spíše marginálně

Mezinárodní projekty mají svoje oficiální weby, rozdělené podle zapojených zemí:

Výbor lituje, že P2P a obecně malé projekty najdeme mezi dotačními akcemi málokdy. Kritizuje taky “docela nízké financování – od 1,5 % do 20 % přídělu programů”. Vyzývá členské státy Evropské unie, Komisi a Parlament, aby podobné projekty byly

  • zakotveny v legislativě (v regulacích)
  • častěji a zřejmě taky lépe podporované
  • administrativně co nejjednodušší
  • řízeny decentralizovaně
  • napojené například na “euroregiony” (přitom odkazuje na usnesení Evropského parlamentu 2004/2257(INI)), které by mohly dostat právní formu ESÚS, vhodnou právě pro takové účely
  • intenzivněji propagované, především na celostátní a celoevropské úrovni, jako příklad “konkrétního přínosu a přidané hodnoty EU” v problematické době (“rostoucího nacionalismu, brexitu, migrační krize, hospodářských a měnových potíží”)

Výbor však zároveň uznává, že výsledky podobných projektů nejsou dobře měřitelné tvrdými daty. Navrhuje, aby jako indikátor (ne)úspěchu postačoval rostoucí (nebo klesající) počet zapojených občanů, podobně jako ve studijním programu Erasmus rozhoduje množství zapojených studentů.

„Malé individuální projekty mají pro úspěšnou přeshraniční spolupráci zásadní význam. Přispívají ke zvýšení důvěry, k potlačení stereotypů a předsudků,“ shrnuje za všechny evropské regiony Ing. Pavel Branda Ph.D. Místostarostu dělá v obci Rádlo, která leží v okrese Jablonec nad Nisou a má 888 obyvatel.

[/mn_protected]

Petr Woff