Evropský blok chce ukončit závislost na ruském plynu do roku 2027. Hrozí ale, že si kontinent vybuduje závislost na dovozu těkavé komodity ze Spojených států. Z nouzového řešení se stává další riziko pro celou Unii, varují evropští poslanci.
Evropská sedmadvacítka dováží více než čtvrtinu zemního plynu ze Spojených států. V roce 2021 to přitom bylo pouze pět procent. Navíc kvůli připravované obchodní dohodě Bruselu s Washingtonem se závislost na amerických dodávkách LNG bude zvyšovat, varují evropští poslanci. Tvrdí, že je nezbytné, aby Unie dovoz plynu více diverzifikovala.
Strategická autonomie?
„Závislá Unie je slabá Unie,“ uvedla evropská poslankyně Brigitte van den Bergová (Renew/Nizozemsko). Vysoká závislost na americkém plynu podle ní vystavuje evropské domácnosti i průmysl cenovým šokům, geopolitickému vydírání a riziku narušení dodávek.
Obavy sdílí také Elena Donazzanová (ECR/Itálie). „Investice do našich průmyslových a technologických kapacit, výzkumu a talentů jsou klíčem ke snížení závislosti na vnějších silách,“ prohlásila. Poslanec Seán Kelly (EPP/Irsko) navrhuje zvýšení elektrifikace evropské ekonomiky.
Greenpeace: Konec závislosti na plynu
Obavy vyjádřili i zástupci neziskového sektoru. Závislost na americkém zemním plynu ohrožuje také ambice Unie v oblasti zelené transformace. „Se správným plánováním by Evropa mohla v příštích deseti letech zcela ukončit závislost na fosilním plynu a nahradit tento špinavý energetický systém řešením, který bude nezávislé a plně založené na obnovitelných zdrojích,“ argumentuje organizace Greenpeace.
Poslanci z poslanecké frakce Renew Europe tvrdí, že evropská energetická nezávislost musí spočívat na na dvou pilířích: udržitelnosti a integraci. Požadují rozšíření investic do čistých energií. Podpora obnovitelných zdrojů přinese evropské ekonomice navíc další pracovní místa a udrží v ní miliardy eur.
„Vysoké ceny energií oslabují jak kupní sílu Evropanů, tak konkurenceschopnost naší ekonomiky,“ zdůraznil europoslanec Christophe Grudler (Renew/Francie). Evropský blok podle něj každoročně utratí za dovoz fosilních energií přes 350 miliard eur (8,5 bilionu korun). Tyto prostředky mohou být použity na výstavbu obnovitelných zdrojů a posilování odolnosti energetické infrastruktury.
„Pokud to s vyřazováním fosilních paliv myslíme vážně, musíme prosazovat energetickou politiku, která je založena na levné čisté energii,“ vysvětlil Grudler. Zelené energie by také měly být daňově zvýhodněné.
Mohlo by vás zajímat
Vytvoření energetické unie
Evropští zákonodárci také vyzvali k dokončení energetické unie. Národní energetické sítě by se měly integrovat do celoevropského systému, který bude odolnější a zajistí lepší sdílení elektrické energie. Bruselská exekutiva nedávno navrhla energetický balíček, který má usnadnit a urychlit budování přeshraničních energetických projektů.
„Energetická bezpečnost a konkurenceschopnost Evropy vyžaduje silné elektrické sítě. Unie riskuje, že nedosáhne svých cílů v oblasti energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti,“ varoval generální ředitel asociace WindEurope Giles Dickson.
Evropští poslanci se nebrání ani rozvoji jaderných zdrojů energie. Zákonodárci věří, že jádro může hrát doplňkovou roli při produkci elektřiny. „Jaderná energie nabízí jedinečné řešení, které zajišťuje jak energetickou bezpečnost, tak snížení emisí uhlíku,“ argumentovali již dříve poslanci Alvise Pérez (nezařazený/Španělsko), Diego Solier (ECR/Španělsko) a Nora Junco Garcíaová. (ECR/Španělsko).
