Evropská investiční banka (EIB), dříve známá především jako „klimatická banka“ EU, má nové priority. Vzhledem k rostoucím geopolitickým napětím a tlaku na konkurenceschopnost chtějí někteří europoslanci, aby zaplnila „investiční mezeru“ a financovala kritickou infrastrukturu.
Evropský parlament v rámci projednávání zprávy o finančních aktivitách EIB za rok 2024, kterou vypracoval Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON), přivítal přizpůsobení banky měnícím se prioritám Evropské komise, zejména její větší zaměření na obranu a konkurenceschopnost.
Zpravodaj Francisco Assis (S&D/Portugalsko) poznamenal, že debata o EIB odráží širší politický posun v samotné EU. Ti, kteří podporují silnější a více autonomní Evropu, považují měnící se roli banky za logický a vítaný krok.
Mnozí však zdůraznili, že EIB nemůže sama pokrýt investiční potřeby Evropy. V rámci debaty zazněly opakované výzvy k dokončení unie kapitálových trhů a bankovní unie, přičemž komisařka Maria Luís Albuquerque zodpovědná za sektor finančních služeb a investic ocenila, že je příspěvek EIB v tomto ohledu „důležitější než kdy jindy“.
Mohlo by vás zajímat
Nová role v oblasti obrany
Před europoslanci vystoupil místopředseda EIB Robert de Groot, aby nastínil nový směr banky. Od června 2024 se finanční dům soustředí na osm strategických priorit, přičemž nejvýraznější změna se týká oblasti obrany. EIB nyní může financovat projekty související s armádou. Dříve měla banka mandát pouze k financování projektů dvojího užití – civilního i vojenského.
Poslankyně Kinga Kollárová (EPP, Maďarsko) zdůraznila potřebu obrany jako odstrašujícího prostředku a vyzvala k rovnoměrnějšímu rozložení investic mezi regiony. „Naše ekonomická závislost je hrozbou,“ uvedla. EIB má podle ní fungovat spíše jako soukromé banky a zároveň podporovat zaostávající regiony v EU.
Její kolegyně Anouk van Brug (Renew/Nizozemí) chce jít ještě dál. EIB má prolomit tabu a financovat produkci zbraní a střeliva, aby plně posílila bezpečnostní kapacity EU. „Je čas s důvěrou investovat do naší obrany,“ argumentovala. De Groot však namítl, že hlavním úkolem banky jsou investice, nikoliv úvěrová podpora.
Energetika, technologie a bydlení
Hlavní prioritou EIB zůstává energetická bezpečnost. Banka v současné době spolufinancuje 40 % probíhajících projektů zaměřených na posílení evropských energetických sítí, jako je například podmořský elektrický kabel spojující Francii a Španělsko v hodnotě 1,6 miliardy eur (39,4 miliardy korun).
Banka navíc očekává, že do roku 2027 mobilizuje 250 miliard eur (6,2 bilionu korun), které zajistí investice do čistých technologií. „Musíme být větší, rychlejší a jednodušší,“ slíbil De Groot europoslancům zejména s poukazem na finanční pomoc pro malé a střední podniky. Mezi další priority má patřit i podpora nových startupů, aniž by musely hledat financování mimo Evropu.
Klíčovou oblastí investic se stalo rovněž dostupné a udržitelné bydlení. Banka si klade za cíl podpořit do roku 2030 výstavbu a renovaci 1,5 milionu bytů, přičemž se zaměří na studentské ubytování a bydlení pro zaměstnance veřejného sektoru. Na inovace a renovaci je vyčleněno více než 4 miliardy eur (98,4 miliardy korun) a poslanci Evropského parlamentu vítají větší zapojení banky na trhu s nájemním bydlením.
Správa a dohled
S rozšiřováním role EIB sílí hlasy volající po větší odpovědnosti instituce v rámci celé Unie. Zpravodaj Assis zdůraznil potřebu formální mezioborové dohody mezi EP a EIB. De Groot obhajoval roli nezávislých auditů a robustní mechanismy dohledu.
Někteří poslanci ale rozšiřování role EIB vnímají jako nežádoucí politizaci mandátu banky. Enikő Győriová (PfE/Maďarsko) kritizovala investice banky jako příliš poplatné ideologii.
„Brusel prosazuje ekonomickou politiku založenou na ideologii,“ uvedla s odkazem na vysoké ceny energií v důsledku plánů na boj proti změně klimatu a produktivitu výrazně nižší než v USA. Vyzvala banku, aby „nepodléhala tlaku levice“ v otázkách, jako jsou podmínky v oblasti lidských práv a kodexy chování.
Poslanec Giovanni Crosetto (ECR/Itálie) rovněž odmítl pokračující důraz EIB na zelenou transformaci s tím, že banka by měla sloužit všem prioritám EU, nejen těm, které stanovili „socialisté a zelení“.
Marc Botenga (Levice/Belgie) kritizoval EIB, že se přizpůsobuje měnícím se prioritám Komise. Vedení banky vyzval, aby si udržela svou roli „největší multilaterální finanční instituce“. Má se zaměřit na klíčové priority, jako jsou infrastruktura, nemocnice a školy, namísto toho, aby následovala příklad Komise a stala se pouhým financovatelem války.
Výhled do budoucna
Komise uvítala nově schválený finanční strop EIB ve výši 100 miliard eur (2,6 bilionu korun) pro rok 2025 a připravované nařízení v rámci InvestEU, které „usnadní život příjemcům“ a pomůže mobilizovat až 75 miliard eur (2,6 bilionu korun) z veřejných a soukromých fondů „bez nákladů pro evropské daňové poplatníky“. S ohledem na příští víceletý finanční rámec Komise zdůraznila potřebu efektivity a předvídatelnosti, aby byla zajištěna důvěra investorů a zvýšen dopad EIB.
