Baltské moře nabízí Severoatlantické alianci možnost dohnat, co se Rusové a Ukrajinci naučili bojem v Černém moři, říká expert Torben Mikkelsen, bývalý šéf dánského válečného námořnictva.

NATO vytvořilo novou misi Pobaltská hlídka (Baltic Sentry), která má čelit hrozbám, jež Rusové představují pro pobaltské členské země Aliance. A přestože to není nic jednoduchého, poskytuje to výbornou příležitost pro inovace při utváření nového vzorce námořních operací. Server Breaking Defense hovořil s Torbenem Mikkelsenem, bývalým šéfem dánského námořnictva, o tom, jak by mise Baltic Sentry mohla ochránit Baltské moře před ruskými hrozbami.

Torben Mikkelsen je bývalý šéf dánského námořnictva a uznávaný inovátor v oblasti námořních záležitostí. Jeho klíčová myšlenka: Baltic Sentry by mohla sloužit k tomu, že by tyto země přinutil zaměřit se na integraci systémů bez posádky, zejména automatizovaných, které by poskytovaly základní služby známé společně jako ISR (zpravodajství, sledování a průzkum) potřebné pro misi, jež zahrnuje jak podvodní, tak i nadvodní dohled.

Příprava na budoucí krizi

„Tyto systémy by mohly být vypouštěny z pobřeží, shazovány ze vzduchu nebo vypouštěny z plavidel s posádkou. Naučit se pracovat s více platformami a lokalizačními místy startu v síti sestávající z pilotovaných a bezpilotních platforem a systémů by ve skutečnosti bylo důležitou součástí přípravy na jakoukoli budoucí krizi v oblasti Baltského moře,“ řekl Mikkelsen.

„NATO musí začít od základů s novým přístupem postaveným na tom, jak by kombinace posádkových lodních platforem s užitečným nákladem bezpilotních systémů mohla přinést požadované výsledky v celém spektru konfliktu, a Baltské moře je velmi dobrou ‚námořní laboratoří‘, kterou lze přesně k tomuto účelu využít,“ pokračoval dánský expert. „Je důležité zajistit, abychom mohli dosahovat potřebných výsledků jak nyní, kdy operujeme bez přímého ohrožení, tak ve válečném scénáři, který je zahlcen nepřátelskými drony ve všech oblastech. V posledně jmenované situaci bude zájem o operace s prostředky s posádkou velmi nízký. Jde o to, aby bylo možné transformovat potřebné výsledky misí prostředků s posádkou i bez posádky a aby bylo možné je použít ve správné kombinaci v souladu s aktuální hrozbou a signálem, který chcete vyslat protivníkovi,“ řekl Mikkelsen.

Mohlo by vás zajímat

Aliance také trpí nedostatkem lodí a personálu, což v dohledné době neskončí. Využití autonomních systémů by jí mohlo poskytnout významnou inovační cestu k dosažení požadovaných cílů s mnohem menším počtem operačního personálu. A v případě námořních autonomních systémů by personál ani nemusel být vojenský; mohl by se rekrutovat i z řad soukromých dodavatelů.

Vzhledem k tomu, že všechny evropské státy obklopující Baltské moře jsou nyní součástí NATO, naskytla se důležitá příležitost naučit se tyto nové systémy provozovat společně a data z nich získaná sdílet. Jak řekl Mikkelsen: „Pokud to uděláme správně, budou tyto státy moci navzájem sdílet reálnou bojovou zátěž.“ Je to otázka technologických i organizačních změn, které s sebou nese nový přístup k řízení bezpečnosti v Pobaltí. Čas naučit se to je nyní, a ne až uprostřed krize.

Ideální příležitost začít

Mikkelsen naposledy pracoval jako výkonný ředitel pro programy dánského námořnictva na velitelství ministerstva obrany. Zaměřil se tam na stavbu nové generace modulárních lodí, které byly navrženy s ohledem na zapojení autonomních systémů. Dánové se stejně jako ostatní zaměřují na stavbu „mateřských lodí“, jež jsou neodmyslitelně spjaty s bezpilotními operacemi.

Položil si tedy otázku: „Kolik autonomního vojenského nákladu může mateřská loď nést? A [může] být tato platforma mateřské lodi [také] dálkově řízena v případě plnohodnotné války?“ Zdůraznil podobnost Černého moře s Baltským mořem a domníval se, že zkušenosti Ukrajinců a Rusů z této oblasti se do ruské mysli hluboce vryjí. Ironií je, že se Rusové z ukrajinské války poučili o námořních operacích rychleji než NATO – a Aliance tomu nyní musí přizpůsobit své vlastní myšlení.

Využití dálkově řízených dronů, které významně ovlivňují námořní operace, vedl k tomu, že se o takový koncept zajímá i Ukrajina. A pokud Rusové poznali hodnotu těchto nových systémů, které je naučili Ukrajinci, proč by měla Aliance otálet s tím, aby se je naučila používat jako součást svých bojových sil? Úsilí v rámci projektu Baltic Sentry je ideálním místem, kde začít.