Snaha skupiny poslankyň, které chtějí za pomoci novely zákona docílit, aby byla jednání Poslanecké sněmovny efektivnější, v připomínkách určených vládě nasbírala více či méně závažné výhrady, ale také podporu. Největší pochybnosti vyslovilo ministerstvo zemědělství. Návrh podle resortu obsahuje zásadní technické nedostatky, které mohou vyvolat řadu interpretačních nejasností i aplikačních problémů. K novele úřad vydal nesouhlasné stanovisko.

Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) spolu se svými kolegyněmi upozorňují na to, že je Sněmovna v současném volebním období často zablokovaná několikahodinovými projevy „jednotlivců u pultíku“. „Každá taková hodina nás stojí statisíce z peněz daňových poplatníků a nic se přitom nevyřeší, neposune, žádné zákony se neschválí,“ konstatovala. Poslankyni zároveň vadí, že se následně prodlužuje doba jednání do večerních hodin a svolává se velký počet mimořádných schůzí.

Jak Ekonomický deník informoval, návrh novely zavádí omezení výstupů poslanců při projednání pořadu schůze Poslanecké sněmovny a řečnické doby během rozpravy. Každý poslanec by mohl s návrhy na změnu nebo doplnění pořadu schůze vystoupit nejvýše jednou v rozsahu pět minut. Poslanci s přednostním právem mohou vystoupit i mimo pořadí, ale v této fázi také pouze jednou, a to v rozsahu třicet minut.

Novela omezuje i rozpravu na deset minut s dvojím opakováním. Výjimka třiceti minut je udělena například prvnímu výstupu zpravodaje a poslancům pověřených přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. Omezení se nevztahuje na členy vlády a prezidenta České republiky. „Cílem navrhované úpravy je zvýšit efektivitu a věcnost jednání Poslanecké sněmovny. Každý poslanec může vystoupit s návrhem na změnu nebo doplnění pořadu schůze,“ uvádí se v návrhu.

Podle ministerstva zemědělství návrh zavádí limity na standardní vystoupení poslanců, ale už neřeší například využívání takzvaných faktických poznámek. „Vzhledem k tomu, že faktická poznámka může být vznesena kdykoli, hrozí, že poslanci budou tento mechanismus využívat jako náhradu za standardní vystoupení,“ upozornil resort.

Mohlo by vás zajímat

Návrh je zároveň podle ministerstva zemědělství nejednoznačný v tom, že může řečník ohledně jedné věci vystoupit nejvýše dvakrát, ale není zřejmé, jestli jde o bod jednání, problematiku části projednávané regulace, nebo konkrétní pozměňovací návrhy. „Mohly by tak vzniknout nejasnosti například při projednávání více pozměňovacích návrhů k jednomu sněmovnímu tisku. Tento problém by byl umocněn při projednávání novelizačních balíčků, které zasahují do více oblastí,“ uvádí ministerstvo zemědělství ve svých připomínkách.  

Podobné výhrady zazněly také od ministerstva spravedlnosti, které uvedlo, že pokládá za vhodné, aby bylo vyjasněno, na které fáze projednávání pořadu schůze se mají navrhovaná omezení vztahovat. Vládě doporučilo zaujmout k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko.

Podle ministerstva je sice potřebné hledat cesty ke zvýšení efektivity jednání Poslanecké sněmovny, předložený návrh však podle resortu problematiku neřeší komplexně a obsahuje řadu nejasností. Případná změna by navíc měla být podle úřadu projednaná v širším formátu a po odborné diskuzi. Současný formát návrhu se nelíbí ani ministerstvu kultury. Výhrady má k tomu, že jde o poslaneckou iniciativu a zmiňuje, že jde „navíc pouze o čtyři poslankyně z různých poslaneckých klubů“.

„Přijetí takto formulované změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny by měla předcházet širší celospolečenská a odborná diskuse, popř. by tato diskuse měla proběhnout na základě širokého konsenzu v Parlamentu ČR, a to napříč politickými stranami,“ uvádí v připomínkách.

Česká republika jako rarita

Omezit řečnění poslanců, pokud nemluví k věci, je podle ministerstva kultury možné i v současnosti. Poslankyně Klára Kocmanová upozornila, že jen v tomto volebním období se v lednu čas strávený na navrhování programu Sněmovny „vyšplhal“ na 500 hodin, v předešlém volebním období to bylo kolem 160 hodin za celé čtyři roky. „Napříč Evropou jsme v tomto ohledu opravdu raritou,“ uvedla. Návrh novely, kterou ministerstva připomínkovala, předkládá spolu s poslankyněmi Lucií Potůčkovou (STAN), Marií Jílkovou (KDU-ČSL) a Martinou Ochotnickou (TOP 09).

Ministerstvo kultury k návrhu vystavilo neutrální stanovisko, ve výhradách uvádí také, že by mohl v konečném důsledku vést k efektivnějšímu průběhu legislativního procesu a rychlejšímu projednání jednotlivých zákonů. „Vzhledem k tomu, že omezení řečnické doby se vztahuje (s určitými výjimkami) na všechny řečníky v Poslanecké sněmovně, mohlo by toto zkrácení zajistit např. spravedlivější rozdělení řečnické doby mezi jednotlivé poslance,“ píše v připomínce.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v připomínkách uvedl, že jeho resort obecně s cílem předkládaného návrhu souhlasí. Vzniká ale otázka ohledně potřebnosti navrhovaných změn. Předkladatelé návrhu podle ministra chtějí uvedeného cíle dosáhnout omezením řečnické doby nebo počtu vystoupení a v důvodové zprávě upozorňují na nález Ústavního soudu, podle kterého omezením řečnické doby nebo počtu vystoupení nedochází k vyloučení práva jednotlivých poslanců zúčastnit se rozpravy, ale jen k jeho časovému omezení. Prostředky, kterými lze dosáhnout omezení řečnické doby, jsou ale přitom podle Beka v jednacím řádu Poslanecké sněmovny obsaženy už v současnosti.

„Vzhledem ke skutečnosti, že k omezení řečnické doby či počtu vystoupení je třeba pouze usnesení Poslanecké sněmovny odsouhlasené nadpoloviční většinou přítomných poslanců, je možné dojít k závěru, že Poslanecká sněmovna jako celek nemá často potřebu k tomuto nástroji sahat a ponechává záměrně volný prostor pro diskuzi,“ uvádí se v připomínce. Ministerstvo vyslovilo neutrální stanovisko.

Naopak podle vyjádření ministerstva vnitra ukazuje parlamentní praxe posledních dvou volebních období, že proti obstrukci v podobě dlouhých a opakovaných řečí přednostních řečníků, dlouhých procedurálních diskuzí, zejména o pořadu schůze, řetězení faktických poznámek, požadování přestávek a blokování třetích čtení není v jednacím řádu Poslanecké sněmovny efektivní nástroj, který by bránil obstruující menšině blokovat sněmovní jednání.

„Parlamentní většina za současné situace nemá v rukou nástroj, který by jí umožňoval relativně pohodlně urychlit legislativní proces u takových zákonů, které je zapotřebí schválit rychle a bezpodmínečně, ačkoliv o nich nepanuje shoda napříč politickým spektrem. Sněmovní většina se tak uchyluje k ukončení rozpravy i přesto, že jsou do rozpravy ještě přihlášení řečníci,“ píše v připomínce resort. S ohledem na skutečnost, že se ale navrhovaná změna nedotýká působnosti ministerstva vnitra, zaujímá k návrhu neutrální stanovisko s tím, že se jedná o otázku především politického uvážení. Stejný argument zvolilo i ministerstvo dopravy.

Širší prostor pro diskuzi

Ministerstvo financí má za to, že limitování výstupů při projednání pořadu schůze Poslanecké sněmovny a řečnické doby během rozpravy v Poslanecké sněmovně tak, jak je navrhováno, zachovává rovnováhu mezi efektivitou a ochranou práva jednotlivých poslanců na svobodnou a plnou účast v debatách tak, jak jim to zaručuje ústavní pořádek České republiky.

„Podle názoru ministerstva financí návrhem nedochází k potlačení názoru menších nebo opozičních stran, což by bylo z pohledu demokratického zcela nežádoucí, neboť navrhované limity garantují čas na přednesení návrhu nebo návrhů včetně krátkého odůvodnění. Omezení tak ve výsledku povedou k širšímu prostoru pro diskusi, k rychlejšímu a konstruktivnějšímu využití času Poslanecké sněmovny a významné části legislativního procesu,“ uvádí v připomínce ministerstvo, které k návrhu vyslovilo neutrální stanovisko.

Souhlas bez výhrad zazněl v připomínkách od ministerstva práce a sociálních věcí. Resort uvedl i to, že by novela měla nabýt účinnosti počátkem příštího volebního období Poslanecké sněmovny. Souhlasné stanovisko vyslovilo také ministerstvo pro místní rozvoj. Pro je také ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.