Země Evropské unie loni dokázaly snížit emise oxidu uhličitého v meziročním srovnání o 2,9 procenta. Není to však až taková výhra, jak se by se na první pohled mohlo zdát. Za poklesem stojí výhradně energetický sektor, který oproti roku 2023 dokázal srazit emise o 17 procent díky nižší výrobě elektřiny z uhlí a plynu. Emise z dopravy a vytápění budov loni mírně vzrostly, uvádí ve své nové analýze finské Centrum pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA).
Česká republika se loni dostala na pozici země, kde emise klesly nejvýrazněji. Konkrétně to bylo o 11,2 procenta oproti roku 2023. Stálo zatím hlavně 14procentní snížení výroby elektřiny z uhlí a 32procentní snížení spotřeby uhlí v průmyslu. Tady si lze tipnout, že pokles souvisí hlavně s odstavením výroby a následným bankrotem hutí Liberty Ostrava. Takže až tak „velká výhra“ to pro Česko není.
Druhé v pořadí je Bulharsko, kde bylo snížení emisí o 10,3 procenta taktéž způsobeno snížením výroby elektřiny z uhlí. Jiný příběh nabízí Dánsko, které snížilo emise CO2 o 9,2 procenta hlavně díky nižší spotřebě pohonných hmot. Souvisí to s nárůstem prodeje elektrických vozidel, které rychle vytěsňují z vozového parku auta na benzin či naftu.
Velké země se zpravidla pohybují okolo průměru Evropské unie, ať už jde o Německo (- 4 %), Polsko (-3,9 %), Itálii (-3,1 %) nebo Francii (-2,5 %). Šest zemí vykazuje růst emisí CO2 oproti roku 2023. Ve Slovinsku za tím stálo navýšení výroby v uhelných elektrárnách, v Řecku vyšší výroba elektřiny ze zemního plynu, v Belgii navýšení výroby oceli a ve Španělsku vyšší spotřeba ropných produktů v dopravě, uvádí CREA.
Mohlo by vás zajímat
Celkově loni vzrostly emise CO2 z dopravy v zemích Evropské unie o 1,4 procenta a v oblasti průmyslové výroby a vytápění budov o 0,6 procenta. „Aby EU splnila své cíle, potřebuje urychlit elektrifikaci a další dekarbonizační opatření v dopravě, průmyslu a stavebnictví. Tyto oblasti jsou zásadní pro snížení závislosti bloku na dovážené ropě a plynu,“ upozorňuje CREA.
Ukazuje se tak, že dekarbonizace v praxi funguje jen u velkých energetických zdrojů, zatížených vysokými platbami za emisní povolenky (ty dnes v zemích EU tvoří už méně než 20 procent z celkových emisí CO2). Naopak emise z malých zdrojů, jako jsou auta se spalovacím motorem nebo domovní kotle na uhlí či zemní plyn, spíše stagnují. CREA dodává, že bez důsledné dekarbonizace oblastí dopravy, průmyslu a vytápění nelze splnit cíl navrhovaný Evropskou komisí, který požaduje 90procentní redukci emisí skleníkových plynů do roku 2040 (oproti stavu roku 1990).
Jak dále uvádí CREA ve své analýze, výroba elektřiny z uhlí loni klesla o výrazných 50 terawatthodin (TWh) a ze zemního plynu o 26 TWh. Z trhu je vytěsňují hlavně solární elektrárny (s meziročním přírůstkem výroby o 53 TWh), vodní elektrárny (+32 TWh), jaderné elektrárny (+29 TWh) a větrné elektrárny (+8 TWh). Růst jaderné energetiky byl tažen hlavně obnovením provozu francouzských reaktorů po sérii kontrol a oprav, vodním elektrárnám pomohlo příznivější počasí po sérii suchých let.
Více o tom, z jakých zdrojů vyráběly evropské země loni elektřinu, se dočtete ve zprávě Trendy ve výrobě elektřiny: Česko přestoupilo do jaderného klubu, Británie do větrného.
