Neděle, 1. srpna, 2021

Ministryně podala kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce kvůli restituční kauze

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana kvůli kauze vydání majetku rodu Czerninů. Soukromě se přimlouval za majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera a byl také osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil. Pozemky získal před lety potomek rodu Czerninů. Na případ upozornil v lednu server Seznam Zprávy.

„Mohu bez dalších podrobností potvrdit, že kárnou žalobu na Pavla Zemana týkající se výhradně kauzy Czernin jsme dnes odeslali Nejvyššímu správnímu soudu,“ potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) několik měsíců zkoumala Zemanovo vyjádření, o které ho požádala v souvislosti s kauzou. Nakonec kárnou žalobu podala až po jeho odchodu z funkce. Tento týden Zemana vystřídal jeho náměstek Igor Stříž. Zeman je nyní řadovým státním zástupcem na Nejvyšším státním zastupitelství.

Kárna žaloba byla připravena již na jaře a Benešová byla rozhodnutá ji podat. V té době však již probíhalo jednání, které vedl se Zemanem ohledně jeho odchodu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. V jednání se měla angažovat i šéfka Babišova kabinetu Tünde Bartha.

Rezignace Zemana tak podání žaloby nakonec jen oddálila. Otázkou je, jak může být kárna žaloba v této věci úspěšná. Podle zdrojů České justice vytýká Zemanovi, že jako nejvyšší státní zástupce neoznámil ve věci dovolání v případu dvou úřednic pražského magistrátu, které rozhodovaly o přiznání občanství Josefiny Czerninové a byly za to trestné stíhané, svoji podjatost.

Jde o to, ze dovolání mohlo prospět zájmům Zemanova známého podnikatele Petra Habersbergera. Problém je, zda mel Zeman takovou povinnost a zda vůbec mohl rozhodnutí ve věci delegovat na svého zástupce.

Navíc senát Nejvyššího správního soudu, který projednává karné žaloby na státní zástupce, je vůči prohřeškům státních zástupců spíše shovívavý a z jeho judikatury lze vysledovat, že ve sporných věcech státní zástupce kárných žalob zprošťuje.

Zeman pochybení odmítá

Benešová už dříve upozornila na to, že Zeman měl k věci vztah, jelikož v roce 2014 inicioval neformální schůzku se soudcem Janem Czerninem, aby ten zprostředkoval smírné řešení sporu mezi Czerniny a Zemanovým přítelem Petrem Habersbergerem, kterému restituce czerninského majetku znemožnily nabýt pozemky, na nichž hospodařil.

Zeman ale odmítá, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina ani Petra Habersbergera.

Na kauzu upozornil letos v lednu server Seznam Zprávy. Podle něj Zeman zasáhl do kauzy, která pomohla jeho známému. Soukromě se podle serveru přimlouval za majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera a byl také osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil. Pozemky získal před lety potomek rodu Czerninů.

Schůzky nebyly šťastné, připustil

Schůzky se soudcem Janem Czerninem nebyly z dnešního pohledu zcela šťastné, uvedl ke zjištění novinářů Pavel Zeman. Trvá ale na tom, že byly vedeny „s dobrým záměrem a obsahově korektně“.

Zeman ve svém vyjádření připustil, že v roce 2014 inicioval schůzky s Czerninem, protože chtěl zprostředkovat smírné řešení sporu mezi svým přítelem Habersbergerem a hlavním zástupcem restituentů Karlem Eugenem Czerninem. Mladoboleslavský soudce Jan Czernin je jeho příbuzným.

„Nevystupoval jsem jako nejvyšší státní zástupce. Šlo mi čistě o to, aby se doutnající spor dvou lidí pokud možno ve smírné podobě urovnal. Od začátku své kariéry zásadně a důsledně odlišuji svoje soukromé aktivity a profesní povinnosti,“ uvedl Zeman. V době, kdy Czernina kontaktoval, prý neměl povědomí o jakémkoli souvisejícím trestním řízení.

Zeman potvrdil, že se během roku 2014 uskutečnila tři setkání. „Schůzky jsem ukončil ihned poté, co jsem zjistil, že daná jednání nevedou ke kýženému výsledku,“ popsal Zeman.

Výkonný výbor Unie státních zástupců totiž uvedl, že pokud by byla Czerninova slova pravdivá, šlo by o jednání nevhodné u jakéhokoli státního zástupce.

Podle Zemana se ale schůzky odehrály jinak, než jak je popsal Czernin. Nevystupoval prý z vrchnostenské pozice a nedopustil se neetického nebo nemorálního jednání. Jeho aktivity prý nelze spojovat s následnými dovoláními Nejvyššího státního zastupitelství v kauze neoprávněné restituce, ve které byly pravomocně odsouzeny dvě úřednice.

Iniciativa k podání dovolání opakovaně vzešla od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, na Nejvyšší státní zastupitelství pak prošla standardním schvalovacím procesem.

„Já jsem poté, co jsem se s nástinem dovolání seznámil, důvody dovolání uznal, a proto jsem je podepsal a podal Nejvyššímu soudu. Tedy do věci jsem žádným způsobem nezasahoval či neovlivňoval proces zpracování příslušného dovolání,“ uvedl Zeman. Nebyly podle něj dány ani důvody k jeho vyloučení z rozhodování.

Zeman nechtěl spekulovat o motivech Czernina, který informace předal médiím až po šesti letech od prvního setkání. Pokud však v Zemanově dovolání spatřoval něco nesprávného, měl podle něj konat bezprostředně po kontaktu.

Server Seznam Zprávy uvedl, že Habersberger v 90. letech zprivatizoval statek Dvorce u Třeboně a přebudoval ho na penzion. Většinu pozemků, na kterých hospodařil, získal Karl Eugen Czernin. Stát mu polnosti vydal na základě úředního potvrzení, že jeho babička Josefina Czerninová byla po válce československou občankou.

Kvůli tomuto potvrzení byly později obžalovány dvě úřednice pražského magistrátu, které jej vydaly. Nižší soudy je sice opakovaně zbavily obžaloby, ale vždy zasáhl nejvyšší státní zástupce a rozsudky napadl.

Případ se pokaždé vrátil nižším soudům. Na základě usnesení Nejvyššího soudu z loňského roku byly obě ženy odsouzeny k podmíněným trestům. Habersberger se podle serveru snažil přesvědčit soudy, že prokázání viny dvou úřednic stačí k tomu, aby se restituce ve prospěch Czerninů přehodnotily.

Eva Paseková, Petr Dimun

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter