Komunitní energetika měla být jedním z hitů současné pravostředové vládní koalice. Místo toho se vinou lobbistických bojů v zákulisí mění v trapas. Trpělivost již došla ministrovi průmyslu a obchodu Jozefovi Síkelovi, který na svém twitterovém účtu nebývale ostře zkritizoval jak fosilní lobbisty, kteří vše brzdí, tak ty zelené, kteří prý chtějí živelný rozvoj komunitní energetiky bez pravidel.
„Komunitní energetika přinese revoluční změnu celého systému české energetiky. Aby tato změna byla skutečně pozitivní, je nutné ji udělat opravdu pořádně. A podle toho k ní přistupujeme. Proto nenecháme žádné lobbisty ovlivnit proces jejího zavádění tak, aby se na něm obohatili. Vše je nutné nastavit tak, aby tento systém byl funkční a přinesl všechna pozitiva v čele s co nejoptimálnějším využíváním energií,“ uvedl Síkela na Twitteru.
Ministr průmyslu zároveň popsal základní obrysy nové legislativy, známé pod označením Lex OZE 2. Pro první roky bude nejspíš omezen počet členů energetických společenství na jeden tisíc a současně bude platit regionální omezení jejich působnosti na území obce s rozšířenou působností. „My navíc připravovaný systém vnímáme jako základ, který budeme postupně rozvíjet tak, jak nám to umožní technické možnosti,“ dodal Síkela.
Energetická společenství jako maskovaný byznys?
Fakticky se ukázalo to, na co Ekonomický deník v minulých měsících opakovaně upozornil. Přijetí novely v navržené podobě odmítají hlavně distributoři elektřiny, Teplárenské sdružení ČR, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ČR. Vadí jim nejasná definice termínu sdílení elektřiny a pozice aktivního zákazníka (tj. samovýrobce elektřiny) či nejasnosti ohledně odpovědnosti za odchylku mezi výrobou a spotřebou.
Kritici upozorňují také na riziko daňových úniků, protože není zřejmé, zda a v jakém rozsahu budou energetická společenství či aktivní zákazníci platit daň z přijmu, daň z elektřiny a DPH. Mimo záznam kritici hovoří o tom, že faktickým autorem novely je právní a poradenská firma Frank Bold, která vidí v oboru komunitní energetiky růstovou příležitost a proto lobbuje za co nejvstřícnější podmínky pro její rozvoj.
Proti příliš vstřícným podmínkám pro komunitní energetiku se – možná překvapivě – vyslovila také vlivná Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). „Komora sleduje s obavami snahy několika aktérů pojmout model energetického společenství v ČR jako obchodní model, kde skutečná blízkost jeho členů bude nahrazena blízkostí virtuální,“ uvedla Komora OZE ve svém vyjádření a varovala před vznikem paralelního obchodního modelu, který by konkuroval klasickému vztahu výrobce – obchodník – zákazník.
Naopak výše zmíněná společnost Frank Bold s osekáním výhod pro komunitní energetiku nesouhlasí. „Oznámené změny v návrhu novely energetického zákona známé jako Lex OZE 2 by měly likvidační dopady na řadu připravovaných projektů, které mají decentralizovat a zlevnit výrobu energií,“ varovala Laura Otýpková, právnička Frank Bold, ve svém vyjádření pro Hospodářské noviny.
Doplnění textu z 4.5.2023, 18:30 hod.: Proti omezení energetických společenství počtem 1000 členů a územím pověřené obce dnes protestovaly také Solární asociace, Asociace developerů, Unie komunitní energetiky, Spolek pro obnovu venkova ČR a Česká biskupská konference. V otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi a Jozefu Síkelovi upozorňují třeba na příklad chystaného sdružení Enerkom Opavsko, které zahrnuje území tří pověřených obcí – Opavy, Bruntálu a Vítkova.
Schvalování novely se protahuje
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Nejčastějším zdrojem energie budou nejspíš fotovoltaické panely na střechách budov, avšak v úvahu připadá také využití větrné energie či biomasy.
Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Početné připomínky se ministerstvu průmyslu podařilo zcela vypořádat až na konci února. Řada účastníků mezirezortního připomínkového řízení kritizovala ustanovení, které dávalo obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (tedy typicky navýšit cenu za dodávky elektřiny). Sporné ustanovení z nové verze novely energetického zákona zmizelo.
Na druhou stranu však není reálné, že by členové energetických společenství získali slevu na poplatcích za použití rozvodné sítě. Takové slevy fungují například v Rakousku, avšak v Česku neprošly kvůli odporu provozovatelů rozvodných sítí i dalších zájmových skupin.
Původně plánovaná účinnost novely Lex OZE 2 od července letošního roku už kvůli průtahům není reálná. V posledních týdnech se návrh zasekl v Legislativní radě vlády, jejíž členové měli k podobě novely vážné výhrady. Nyní se počítá s účinností novely od počátku roku 2024. Vzhledem k délce schvalování zákonů v poslanecké sněmovně to vypadá jako velmi ambiciózní cíl.
Více o tématu komunitní energetiky naleznete v článcích:
Stát otevírá cestu ke komunitní energetice. Slabým místem je riziko zdražení elektřiny ze sítě
Nový hráč v energetice. Komunitní projekty se budou počítat v tisících megawattů
Nadílka z ModFondu: 12,5 miliardy na fotovoltaiku a komunitní energetiku
David Tramba
