Návrh nové emisní normy Euro 7 bude nakonec výrazně mírnější, než podle původního návrhu. Shodli se na tom ministři členských států na pondělním zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu, jak informovalo ministerstvo dopravy. Česko při jednání zastupoval ministr dopravy Martin Kupka společně s šéfem resortu průmyslu Jozefem Síkelem. Na plenární zasedání Evropského parlamentu by se návrh měl dostat v první polovině listopadu.
Do nového kompromisního návrhu se podařilo zahrnout všechny klíčové požadavky České republiky a koalice států, které chtěly změnit původní návrh Evropské komise. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni současné normy Euro 6, a to včetně podmínek testování, dále dojde k prodloužení lhůt vstupů v platnost, zásadních změn dozná i systém monitorování emisí vozidla.
„Jedná se o velký úspěch českého vyjednávání v Evropské unii. Podařilo se nám velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. Spojili jsme síly s dalšími podobně smýšlejícími státy, zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost,“ říká ministr dopravy Martin Kupka, který vedl české vyjednávání o změně normy.
Oproti loňskému návrhu Evropské komise se koalici zemí pod vedením České republiky podařilo vyjednat následující hlavní změny nařízení:
- Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma EURO 6, a to včetně limitů testování.
- Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace.Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
- Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
- Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
- Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví.
„Podařilo se nám vyřešit drtivou většinu sporných bodů, na které jsme upozorňovali od představení návrhu. Nová emisní norma tak nebude představovat ohrožení pro segment malých a cenově dostupných aut, ani neodčerpá evropskému automobilovému průmyslu prostředky, které nutně potřebuje pro přechod k nízkoemisní mobilitě. Věci, které prokazatelně mohou přispět ke snižování dopadů dopravy na životní prostředí, například měření emisí z brzd, návrh nově zavádí,“ přibližuje ministr Kupka.
Česká vláda od prvního zveřejnění návrhu nové emisní normy bojovala za její zmírnění. Pod vedením ministra Kupky byla vytvořena koalice názorově blízkých zemí. Česká republika, Francie, Itálie, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Polsko na počátku června představily společný poziční dokument s požadavky na změnu návrhu Euro 7.
„Postupným vyjednáváním se nám podařilo na naši stranu získat další státy a zablokovat tak možnost, aby byl původní návrh Komise přijat. Aktuálně odsouhlasený návrh reflektuje potřeby České republiky a jasně ukazuje, že naše taktika i argumenty směřující k racionálnímu pojetí normy a zaváděných opatření byly od začátku dobře podložené,“ připomíná ministr. Dodal, že za úspěchem stojí intenzivní spolupráce s podobně smýšlejícími státy, práce lidí na českém Ministerstvu dopravy a na Stálém zastoupení ČR v Bruselu.
Legislativní proces k návrhu Euro 7 tímto schválením Radou ministrů EU nekončí. Klíčový bude termín 9. listopadu, kdy má konečnou pozici schválit Evropský parlament. Po té bude následovat vyjednávání mezi ním a Radou.
Na konečné podobě emisní normy se mají evropské instituce domluvit do února příštího roku. V listopadu by mělo plénum Evropského parlamentu přijmout svou pozici k návrhu. Zpravodajem návrhu v Evropském parlamentu je český europoslanec Alexandr Vondra. Následně začne hledání finálního kompromisu v tzv. trialogu. Záměrem je nalezení shody na finálním textu ještě v roce 2024.
Europoslanec Vondra rovněž na setkání s novináři uvedl, že by výsledná jednání tentokrát mohla dopadnout méně radikálně, než bývalo zvykem u jiných norem během posledních čtyř let. To většinou už tak poměrně tvrdé návrhy Komise Parlament ještě přitvrdil, přiblížil. Podle něho bude ale zásadní, jak se nakonec k normě postaví parlamentní frakce Renew Europe (Frakce Obnova Evropy je nástupkyní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu v EP, která se v červnu 2019 přejmenovala po sloučení s poslanci francouzské strany Obroda prezidenta Emmanuela Macrona – pozn. redakce.) Podotkl, že tady záleží i na tom, jak kdo vnímá Green Deal – zda jako hrozbu či příležitost. „Protože pro některé výrobce to může být i příležitost,” dodal.
Neplatný zákaz spalovacích motorů?
Pro autoprůmysl se nyní také odehrává další zásadní soud, který iniciovalo Polsko. Pokud totiž u Soudního dvora Evropské unie (SDEU) uspěje s žalobou proti unijní normě, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut, došlo by ke zrušení těchto předpisů. Neplatil by tak ani zákaz prodeje a výroby spalovacích motorů, ani další opatření tzv. Green Dealu.
Účinky by se vztáhly i na ostatní členské země. „Zásadní by pak bylo, s jakým odůvodněním by SDEU normu zrušil – možná by stanovil podmínky nějakých kompenzací chudší občany EU, možná by shledal nutné jednomyslné schválení,“ přiblížila partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová.
(mig)
