Český prezident Petr Pavel veřejně přislíbil Ukrajině techniku, kterou ale armádní experti i vedení ministerstva obrany označují za zcela nepostradatelnou pro bezpečnost Česka. Zatímco hlava státu považuje prodej několika bitevníků za přijatelné riziko, ministr Jaromír Zůna (za SPD) i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS) tvrdí, že zbavit se strojů L-159 znamená hazardovat s ochranou vlastního vzdušného prostoru.
Ministr obrany Jaromír Zůna na úterním jednání sněmovního výboru pro obranu rezolutně odmítl možnost předání bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. Podle něj tyto stroje tvoří nedílnou součást protivzdušné obrany státu, která musí zůstat absolutní prioritou.
Ukrajina o tyto letouny projevila zájem jen za loňský rok třikrát, ale ministerstvo vydalo zamítavé stanovisko kvůli informacím od armády.
Jaromír Zůna se po odchodu z jednání výboru na dotaz Ekonomického deníku, jak si vysvětluje odlišný postoj prezidenta Pavla, přímé odpovědi vyhnul a nekomentoval jej.
Mohlo by vás zajímat

Čtvrtina bojové flotily by zmizela
Ministr Zůna ve svém vystoupení před poslanci zpřesnil reálné počty techniky, které bývají v mediálních diskusích často zkreslené. Česká republika momentálně nedisponuje 24 bojovými letouny, jak by se mohlo zdát z celkových tabulek. V plné bojové konfiguraci jich má armáda k dispozici pouze 16. Zbývajících osm strojů slouží výhradně k výcviku pilotů a tyto letouny nyní navíc musí projít nezbytnou technickou obnovou.
Pokud by Česko vyhovělo žádosti a odeslalo na Ukrajinu čtyři kusy, fakticky by tím zrušilo celou čtvrtinu své operační flotily.
Zůna zdůraznil, že tyto stroje nejsou žádným nadbytečným majetkem, který by ležel v hangáru. Jsou plně včleněné do výzbroje a jejich životnost je navíc naplánována až do let 2044 až 2045. V současnosti mají tyto stroje nalétáno pouze 20 % své celkové životnosti. Z hlediska národního zájmu by tak byl jejich prodej či darování extrémně nevýhodný, protože jejich užitná a bojová hodnota pro Česko dalece převyšuje jejich momentální zbytkovou cenu.
Kritický zlom v roce 2027 a hrozba dronů
Potřeba ponechat si letouny L-159 úzce souvisí s budoucím vývojem letectva a novými hrozbami. Ministr upozornil na blížící se podzim roku 2027, kdy českým vzdušným silám klesne počet pronajatých nadzvukových stíhaček JAS-39 Gripen ze 14 na 12 kusů. V takové situaci bude role bitevníků L-159 při zajišťování suverenity vzdušného prostoru ještě významnější než teď.
Dalším faktorem je urgentní potřeba obrany proti vysokorychlostním dronům. „Tak jako Ukrajina potřebuje tyto letouny k boji s drony, tak je potřebujeme i my,“ vysvětlil Zůna. Připomněl přitom několik incidentů z poslední doby, kdy cizí drony narušily vzdušný prostor členských států NATO. Právě letouny L-159 představují efektivní nástroj, jak na tyto hrozby reagovat bez nutnosti nasazovat drahé nadzvukové stíhačky.
Černochová: Bez podpory armády nelze majetek darovat
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla na výboru představena jako jeho nová členka. Otevřeně na něm popsala, jak proces rozhodování o vojenské pomoci funguje. Potvrdila, že již za jejího mandátu byla armádní stanoviska k letounům L-159 velmi zdrženlivá. První analýza armády zbavení se těchto letadel dokonce přímo nedoporučovala. Druhé vyjádření z podzimu sice bylo mírnější, ale stále nevyznívalo v tom smyslu, že by Česko mohlo stroje bez náhrady postrádat.
Pro Ekonomický deník pak Černochová uvedla více detailů.
Černochová zdůraznila, že jako ministryně vždy trvala na zásadě, že na Ukrajinu smí odejít pouze nepotřebný majetek. Rozhodnutí musí vždy podložit jednoznačné stanovisko náčelníka Generálního štábu nebo jeho zástupce, kteří garantují, že daná technika nebude armádě v budoucnu chybět. Podle Černochové se politik nemůže pouštět do darování techniky navzdory odbornému stanovisku armády, protože by se vystavil obvinění, že přímo snižuje obranyschopnost České republiky. Tímto postojem chtěla předejít dalším mediálním spekulacím o tom, co by vláda měla nebo neměla dělat.
Nepřekročitelná stopka jménem americká licence
Zásadní překážkou, o které pak ministr Zůna detailně mluvil, jsou licenční ujednání. Letoun L-159 je sice český výrobek, ale obsahuje obrovské množství amerických technologií. Tyto systémy byly ve své době na úrovni letounů F-16 a Spojené státy si dodnes přísně hlídají, kam se tyto technologie mohou vyvážet.
Historie ukazuje, že získat vývozní povolení pro L-159 do třetích zemí je mimořádně složité. Česko v minulosti mnohokrát nedostalo licenční souhlas, což zmařilo celou řadu potenciálních obchodů se státy, které o letadlo měly zájem. Zůna připomněl, že Američané nakonec sami odkoupili desítky těchto strojů pro výcvik vlastních pilotů a pouze malý počet kusů (4) se souhlasem USA se dodal do Iráku. Předání letadel Ukrajině tak není jen otázkou politické vůle v Praze, ale vyžaduje složitý a nejistý proces schvalování ze strany amerických úřadů.
Pavel: Čtyři letouny by obranyschopnost nenarušily
Případný prodej čtyř letounů L-159 Ukrajině by obranyschopnost Česka nenarušil. Novinářům to v úterý řekl prezident Petr Pavel v reakci na záměr neprodat zemi napadené Ruskem letadla k obraně proti dronům. „Obávám se, že tímto rozhodnutím se blížíme spíše sobectví než solidaritě,“ prohlásil prezident. Čtyři letouny z celkového počtu 24, které česká armáda má, by podle něho byly přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi. Nezmínil ovšem, že 8 z nich je cvičných.
Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny hovořil o možnosti poskytnout Ukrajincům několik menších letounů pro obranu proti dronům, prostředky včasného varování a generátorů pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě. V neděli před odletem na návštěvu Vatikánu, pak uvedl, že ukrajinská strana navrhla odkoupení těchto letounů.
