Ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zemědělství v úterý představilo lokality, které jsou vhodné pro umístění přečerpávací vodní elektrárny (PVE). Tedy k akumulaci elektřiny v době, kdy je na trhu přebytek, a využití v době, kdy naopak chybí výkon a elektřina je drahá. Dopad na životní prostředí má snížit fakt, že plán počítá s využitím již existujících přehradních nádrží.
Seznam potenciálních míst pro PVE vychází i ze starší studie ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2010, navíc obsahuje lokality vytipované přímo ministerstvem životního prostředí či podniky Povodí, které spadají pod ministerstvo zemědělství vedené Markem Výborným (KDU-ČSL). Mezi šest vybraných lokalit patří Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Zájem o realizaci PVE Vinice má Povodí Vltavy a o PVE Libochovany státní podnik Povodí Labe.
„Analýzu lokalit jsme prováděli na stávajících přehradách, což je výrazně šetrnější k přírodě a krajině, levnější a rychlejší než budování nových nádrží. Potenciálem těchto šesti lokalit je svým instalovaným výkonem 1222 MW zdvojnásobit současný výkon přečerpávacích vodních elektráren,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Otázkou je, jak tuto iniciativu přijme ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Jozef Síkela (STAN) není podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku zrovna nadšen tím, že ministr Hladík postupně posiluje svůj vliv v oblasti energetiky. Třeba tím, že má vliv na podobu Národního klimaticko-energetického plánu či rozdělování peněz z Modernizačního fondu. Téma PVE je dalším takovým případem.
Jak by nové elektrárny mohly vypadat? Státní podnik Povodí Vltavy by mohl realizovat projekt PVE Vinice. Ten počítá s tím, že by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by byla vybudována horní nádrž o objemu zhruba 4,4 milionu metrů krychlových. Ve strojovně se předpokládá umístění čtyř turbín o výkonu po 110 MW. Očekávaná roční výroba elektrické energie by činila 218 GWh. Problém je v ceně: odhad nákladů vychází na přibližně 28 miliard korun.
Povodí Vltavy nyní provozuje 22 malých vodních elektráren a na začátku března zahájilo výstavbu další v Klecanech u Prahy. „Z takto vyrobené elektrické energie je možné zásobovat více než 30 tisíc domácností, tedy například město velikosti Kladna. Využívání energetického potenciálu, který skýtají vodní díla ve správě Povodí Vltavy, zapadá do celkové strategie rozvoje našeho podniku, a to jak z hlediska ekonomického přínosu, tak z hlediska podpory postupného snižování závislosti ČR na fosilních palivech,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
V současné době v Česku fungují čtyři přečerpávací vodní elektrárny: Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Celkový instalovaný výkon dosahuje 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny podle dat Energetického regulačního úřadu na čerpání odebraly 1290 GWh elektřiny a vyrobily 977 GWh.
David Tramba
