Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes odletěl do francouzského Amiens na své první jednání Rady pro energetiku. Jedním z hlavních témat setkání bude diskuze o nástrojích pro lepší ochranu spotřebitelů na energetickém trhu. Ministři členských států EU se zaměří také na energetickou účinnost a vodíkovou ekonomiku.
První oblastí zájmu je podle tiskové zprávy ministerstva ochrana spotřebitelů v době, kdy kolabuje řada dodavatelů elektřiny a plynu. „Lepší dohled nad trhem by měl zajistit, že dodavatelé budou schopni pokrýt své závazky a jejich případné selhání nebude mít negativní dopady na zákazníky,“ představuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela postoj MPO k nástrojům ochrany spotřebitele. Inspirovat se podle něj lze u opatření, která pomohla stabilizovat finanční trhy.
Předmětem očekávaných diskuzí bude i vodíková ekonomika. „Podpora výzkumu a vývoje nízkouhlíkových technologií je jednou z priorit současné vlády,“ říká ministr Síkela. Ten je přesvědčený, že nyní je na unijní úrovni potřeba vytvořit vhodný legislativní rámec pro rozvoj výroby vodíku a vodíkových technologií, který se bude vhodně doplňovat se stávající plynárenskou infrastrukturou. „Pokud jde o rozvoj celého vodíkového hospodářství, musíme mít na paměti rozdílný potenciál členských států pro výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a rozvíjet trh směrem ke všem formám nízkouhlíkového vodíku bez ohledu na jeho barvu,“ dodává ministr.
Prioritou současného francouzského předsednictví EU je energetická účinnost, proto jí bude věnován další z bodů jednání. Česká republika podporuje myšlenku principu „energetická účinnosti na prvním místě“. Důležité ale je se zaměřovat především na případy, kdy je tento princip nákladově efektivní a technologicky proveditelný pro dosažení stanovených cílů. „Dosažení stanovených závazků by nemělo jít nad rámec ekonomické a technologické proveditelnosti. Obáváme se možných negativních dopadů jak do veřejných rozpočtů, tak na konečné zákazníky,“ upozorňuje ministr průmyslu a obchodu.
Hromada připomínek k taxonomii
Otázkou je, zda se jednání dostane i k citlivému tématu taxonomie zelených financí, tedy přijatelnosti jaderných a plynových elektráren v příštích letech. Podle informací Hospodářských novin již české ministerstvo průmyslu a obchodu svou reakci Evropské komisi zaslalo. Obsahuje celou řadu připomínek a požadavků.
Konkrétně třeba to, aby jaderná energie byla pokládána za nízkoemisní i po roce 2045. Podmínku stavby podzemního úložiště jaderného odpadu do roku 2050 má nahradit stavební povolení k výstavbě úložiště ke stejnému datu. Plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity a české vládě se nelíbí ani podmínka rychlého přechodu na nízkoemisní paliva.
Evropská komise na přelomu loňského a letošního roku představila návrh, který za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodně podporované zdroje energie. Podmínila to však celou řadou přísných podmínek. V případě jaderné energetiky je to třeba výstavba hlubinného úložiště vyhořelého paliva do roku 2050. Nově postavené plynové elektrárny pak musejí od roku 2026 postupně přecházet na nízkoemisní plynná paliva, jako je biometan nebo vodík. Ekonomický deník se návrhu EK podrobně věnoval v textu z počátku ledna.
Jak uvedla ČTK, Evropská komise chce návrh taxonomie formálně schválit během několika týdnů po přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
Tomáš Rovný
