Kraje a obce v České republice zatěžuje silniční nákladní doprava. Upozornit na to mělo i veřejné slyšení v Senátu, které se konalo v úterý. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mají řešení přinést častější kontroly, instalace vysokorychlostních vah i nová silniční inspekce. Zvýšit se má i počet nízkorychlostních vah, a to ze současných 28 na 62, v plánu je také rozšíření mýta na silnice II. a III. tříd.
Kupka v rámci své prezentace v Senátu upozornil na to, že nákladní automobily podle zahraniční studie tvoří obvykle přibližně 10 procent celkové dopravy, jsou ale zodpovědná za přibližně 30 procent všech škod na silnicích a zhruba 70 procent všech škod na mostech.
Poškození pozemních komunikací podle ministra způsobují především vyšší hmotnosti přenášené na vozovku jednotlivou nápravou, nikoliv celá váha vozidla. Právě ale vysoká hmotnost vozidel má zásadní podíl na havarijním stavu silnic podle senátorů. Uvedla to i 1. místopředsedkyně Senátu a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Stav silnic je podle ní výsledkem jejich trvalého přetížení, které povolují české předpisy. Řešením by podle ní bylo snížení hmotnosti kamionů.
S tím souhlasil i předseda Stálé komise pro práci Kanceláře Senátu a zároveň senátor za Olomoucko Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Naše legislativa umožňuje oproti evropským standardům přetěžování. Naším přáním je snížit hmotnost vozidel, a tím i obrovské poškozování silnic přetěžováním. Zároveň hledáme způsob, jak tuto hmotnost kontrolovat,“ uvedl k tomu.
Na výši povoleného limitu hmotnosti upozorňoval na úterní akci také senátor Petr Fiala (KDU-ČSL). Česká republika má podle senátorů v rámci Evropské unie nejvyšší povolený limit hmotnosti nákladu kamionů, jde o 48 tun. Ve většině evropských zemí je limit o osm tun nižší a pět zemí má zaveden limit 44 tun.
Podle prezidenta Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josefa Melzera, který na slyšení vystoupil, by ale naopak snížení hmotnostního limitu znamenalo zvýšení počtu kamionů na českých silnicích. Hovořil také o tom, že náklad o maximální hmotnosti mohou vézt pouze kamiony o šesti nápravách.
Ministr Kupka ke snížení povolené zátěže uvedl, že se řeší na evropské úrovni, stejně jako možnost prodloužení silničních nákladních souprav. „Kdybychom limity zpřísnili a stejně se nedodržovaly, tak to k ničemu nepovede,“ poznamenal. Prioritou je podle něj zajistit dodržování současných limitů.
Váhy i silniční inspekce
Přispět k tomu mají i vysokorychlostní váhy, do konce letošního roku by jich mělo být v provozu 13, v současnosti fungují čtyři. Příští rok v létě také plánuje ministerstvo spuštění Inspekce silniční dopravy, která bude mít pravomoci kontrolovat kamiony v terénu bez nutnosti policejní asistence. „Připravujeme v tuhle chvíli komplex legislativních úprav, které půjdou do Poslanecké sněmovny brzy na podzim, pevně doufám, že může být v září a následně do Senátu,“ upřesnil Kupka. Dodal, že se také mění podmínky pro pokutování zahraničních řidičů. „Zvažujeme citelné zvýšení pokut za odmítnutí vážení,“ uvedl.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch pozanmenal, že za loňský rok provedla policie například v oblasti nízkorychlostního vážení více než 17 tisíc kontrol, z toho porušení bylo zjištěno ve více než pěti tisících případech. Lerch ale zároveň upozornil i na limity umisťování nízkorychlostních vah. Podle Lercha je na silnicích II. a III. třídy obtížné najít místa, kde by mohla být část nákladu z přetížených kamionů umístěna na jiný.
Změnu na českých silnicích mají přinést podle ministra Kupky i systémová opatření v oblasti nových nástrojů pro kontrolu stanic měření emisí a STK.
Na slyšení několikrát zaznělo, že Česká republika je tranzitní zemí, a to se projevuje také na zatížení komunikací. „Za obce, které Sdružení místních samospráv České republiky zastupuje, budu ráda, pokud se podaří legislativně ukotvit nejen snížení celkové hmotnosti jízdní soupravy, snížení zatížení jedné nápravy na 10 tun, ale také definici tranzitní dopravy. Právě to, že se bude definovat, co je a co není tranzit, pomůže regulovat průjezd nákladních vozidel nad 12 tun obcemi,“ poznamenala předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky Eliška Olšáková.
Podle ministra Kupky by měla přetíženým silnicím ulevit například i multimodální centra, kde by došlo k přesunu nákladu na železnici. „V tomto směru jednáme s Evropskou komisí a rádi bychom v tomto směru vznik takových multimodálních skladišť podpořili i díky evropským penězům,“ zmínil Kupka. Pomoci má podle něj i budování vysokorychlostních železničních tratí, které by uvolnily kapacitu na běžné železniční síti.
Zásadní je podle něj také dobudování základní dálniční sítě a obchvaty měst a obcí. „V tomto směru i příští rozpočet v tom prvotním návrhu počítá znovu s rekordní sumou 150 miliard korun a budeme usilovat o další navýšení,“ konstatoval Kupka.
Během slyšení v Senátu se řešilo také mýto v České republice. Mýtné sazby jsou podle Kupky diferencovány podle hmotnosti vozidla a počtu náprav. Ke změně výše mýta došlo naposledy letos v březnu zavedením takzvané čtvrté složky mýtného, která se ukládá za emise oxidu uhličitého.
„Zavedený poplatek se na celkovém výběru mýtného podílí zhruba ve výši 15 procent. Za první pololetí roku 2024 se meziročně vybralo na mýtném 8,5 miliardy korun, což je o 13,5 procenta více než tomu bylo loni. Lze předpokládat, že výběr mýtného se bude v letošním roce blížit hranici 17 miliard korun,“ uvedl v prezentaci.
K dalším změnám mýta by mělo dojít od ledna příštího roku a v roce 2026. „K 1. lednu 2025 je navržena úprava plošného navýšení přibližně o pět procent. Tento dodatečný příjem by mohl státnímu rozpočtu přinést další téměř miliardu korun navíc,“ uvedl Kupka. Zmínil také koncepci zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029, kdy se řeší rozšíření mýta také na silnice II. a III. třídy.
Tereza Čapková
