Zvýší se postih u nejnebezpečnějších přestupků a u těch banálních se naopak sníží. Za bagatelní přestupky nebude stát řidiče šikanovat, proto snižuje hranici sankcí. Naopak u těch nejzávažnějších, jako je jízda pod vlivem návykových látek, nedovolené vjetí na železniční přejezdy nebo odmítnutí dechové zkoušky, se sankce výrazně zpřísní. Jaké novinky tedy čekají české řidiče v oblasti dopravní legislativy? Co je zatím v procesu? Co chystá vláda v oblasti elektromobility a jak moc do trestního postihu řidičů zasáhne novela zákona o silničním provozu? Nejen o tom hovořil Ekonomický deník s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).
Pane ministře, je nějaká zahraniční úprava v oblasti dopravy, která by byla pro Českou republiku inspirující? Dá se v našich podmínkách prosadit?
Je důležité si uvědomit, že každá země má vlastní právní systém, na který pak navazuje rozhodování úřadů a soudů. Není proto možné jen tak jednoduše překlopit zahraniční předpisy do našeho právního řádu. Samozřejmě ale sledujeme legislativu v jiných zemích, zejména v Evropské unii. Některá dobrá řešení ze zahraničí pak přenášíme i do vlastních návrhů nových zákonů a předpisů.
Jaké změny v oblasti dopravní legislativy Vy osobně považujete za důležité?
Pro mě je nejvýznamnější a nejvýraznější změnou chystaná novela zákona o silničním provozu. Ta například zavádí řidičské průkazy na zkoušku nebo umožňuje řídit auto už od sedmnácti let, tedy abych byl přesný, pod dohledem mentora. Novela také zpřehledňuje a zjednodušuje bodový systém tak, že se zvýší postih u nejnebezpečnějších přestupků a u těch banálních se naopak sníží. Naším mottem je nešikanovat slušné řidiče. Za významné považuji také přeměnu Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik, což zjednoduší komunikaci a zefektivní činnost organizace, která byla dosud příspěvkovou organizací.
Zmiňovaná novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zavádí mnohem přísnější postihy dopravních přestupků. Jak moc se mají čeští řidiči obávat?
Novela zavádí významnou změnu bodového systému. Za bagatelní přestupky nechceme řidiče šikanovat, proto snižujeme hranici sankcí, naopak u těch nejzávažnějších, jako je jízda pod vlivem návykových látek, nedovolené vjetí na železniční přejezdy nebo odmítnutí dechové zkoušky, zpřísňujeme sankce. Za odmítnutí podrobit se dechové zkoušce bude nově hrozit pokuta 25 000 až 75 000 a zákaz řízení od 18 do 36 měsíců.
Nově zavedeme i přehlednost celého systému vytvořením pouze tří pásem bodů namísto dnešních pěti. Za přestupek sankcionovaný 6 body může řidič při dalším porušení o řidičský průkaz přijít. Podle hesla: dvakrát a dost.
Často skloňovaným tématem je elektromobilita. Jaké novinky čekají občany v této oblasti?
Naším úkolem je pokračovat v rozšiřování sítě dobíjecích stanic. Počítáme s tím, že podpora bude směřovat z dotačního programu OPD3. Má se týkat dobíjecích stanic na síti TEN-T určených nejen pro osobní a nákladní vozidla, ale také plnicích stanic pro vozidla vodíková. Do vodíkových stanic bude směřovat jedna miliarda z celkových šesti určených na budování dobíjecích a plnicích stanic. Podpora má také směřovat na veřejné dobíjecí stanice ve městech. Cílí se hlavně na rozvoj takzvaných dobíjecích hubů o velkých výkonech, konkrétně 600 kW u osobních vozidel a 1400 – 3 500 kW u nákladních vozidel.
Jak se promítlo české předsednictví do oblasti dopravy?
Priority v oblasti dopravy jsme rozdělili do tří částí. První z nich je dopravní konektivita, což je revize sítě TEN-T, kde ukotvíme všechny klíčové dopravní stavby včetně vysokorychlostních tratí a budeme se snažit o zařazení železniční tratě Praha-Liberec do této struktury. Druhou část nazýváme efektivní fungování vnitřního trhu v dopravě, kde se zabýváme balíčkem Fit for 55 a jeho vlivem na dopravní politiku v Evropě.
Třetí část se týká udržitelné a bezpečné mobility, v jejímž rámci proběhla v září velká akce k městské mobilitě tzv. Urban Mobility Days v Brně. Tato část je zaměřena i na bezpečnost silničního provozu. Po konci covidových opatření totiž pozorujeme nárůst obětí i nebezpečných situací na silnicích.
Mimo klasickou dopravní tematiku mám v Radě EU ještě vesmír, kde se snažíme o pokračování projednávání nařízení k družicovému telekomunikačnímu systému a prohloubení vzájemných kosmických zkušeností mezi jednotlivými zeměmi unie.
Jaký cíl jste si stanovil během svého funkčního období a daří se ho dosahovat?
Na začátku vládnutí jsem si vytyčil několik cílů, mezi nimi je například vybudovat 200 kilometrů nových dálnic do roku 2025, významně pokročit v přípravách vysokorychlostní železnice nebo zkvalitňovat služby ve veřejné dopravě. Mezi dálničními stavbami chceme začít stavět klíčovou část pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1, pokračovat ve výstavbě D35 k Mohelnici a dostavět D1 mezi Říkovicemi a Přerovem.
Na železnici se chci zasadit o lepší koordinaci a komunikaci při výlukách, mimořádných událostech a v průběhu modernizace klíčových tratí. Nesmím zapomenout ani na bezpečnost jak na silnici, tak na železnici, kde zavádíme zabezpečovací systém ETCS na hlavních koridorech a změnu bodového systému řidičů.
Co považujete za svůj osobní úspěch?
Podařilo se nám omezit zbytečnou byrokracii, například v souvislosti s povolováním jízd nadrozměrných nákladů. Mám také radost, že se daří rozšiřovat digitální služby v oblasti dopravy. Důkazem je například Velký technický průkaz, který už občané nebudou muset mít v papírové podobě.
Jana Bartošová
