Ministerstvu zahraničních věcí se nedaří soutěžit klíčové IT zakázky, nyní vyhřezl už druhý problém. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil výběrové řízení na vydávání víz. Nový vízový systém ELVIS by měl sloužit ke zpracování žádostí o schengenská víza na zastupitelských úřadech v zahraničí.
„Úřad svým prvostupňovým rozhodnutím z 25. 2. 2025 zrušil na návrh dodavatele Kyndryl Česká republika zadávací řízení ministerstva zahraničních věcí na veřejnou zakázku ´Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje´. Úřad po přezkoumání postupu zadavatele zjistil chyby v zadávacích podmínkách. Zadavatel nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele,“ potvrdil mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Švanda.
Konkrétně podle Švandy v zadání chybí dostatečná technická specifikace rozhraní systémů třetích stran, na které má být ELVIS integrován. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku nezbytnou pro nacenění požadovaných integrací, mohl mít tento nedostatek dopad na tvorbu nabídek a mohl vést k podání neporovnatelných nabídek.
Ministerstvo s rozhodnutím nesouhlasí
Ministerstvo podalo proti rozhodnutí 12. 3. 2025 rozklad. „ÚOHS rozhodl o zrušení zadávacího řízení. MZV s rozhodnutím nesouhlasí a podalo proti němu rozklad. MZV je přesvědčeno, že při zadávacím řízení dostálo všem zákonným povinnostem. Zadávací dokumentace obsahovala veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatelů, aniž by na ně byla přenášena odpovědnost za úplnost zadávacích podmínek. S ohledem na probíhající řízení o rozkladu nelze k záležitosti poskytovat bližší informace,“ sdělila Ekonomickému deníku vedoucí komunikace MZV Mariana Wernerová.
Pokusy o předělání nedopadly dobře
Projekt podpory vízového procesu začal už před rokem 2000 jako součást řešení komplexního Informačního systému ministerstva zahraničních věcí. Dodávala ho společnost IBM. Systém funguje s drobnými obměnami dodnes. Je tedy generačně zastaralý.
Na MZV se uskutečnila řada pokusů systém přepracovat, případně vybudovat nový. Žádný z nich ale nedopadl dobře. Částečně za to podle zdrojů Ekonomického deníku může nižší profesionalita vedení IT, částečně skutečnost, že se jedná o neopakovatelný projekt.
Mohlo by vás zajímat
Proces vydávání víz není možno opakovaně nasadit jinde v Česku, protože se víza vydávají jen na ministerstvu. Žádná společnost tedy nemá s vývojem systému na vydávání víz zkušenosti, i když při zadání výběrových řízení některé firmy tvrdí, že ano.
Složité unijní regulace
Dalším problémem spojeným s vízovým procesem je poměrně složitá regulace Evropské unie spojená se schengenským procesem, zejména s vyměňováním informací o udělených vízech v rámci EU.
Zdálo by se, že udělování víz je jednoduchý proces spočívající ve vyplnění formuláře, jeho zpracování a rozhodnutí o přidělení nebo zamítnutí víza. I proto se často do výběrových řízení na nový vízový systém přihlašovaly společnosti garážového typu. Měly za to, že si vystačí s jednoduchou ewebovou aplikací. Opak je ale pravdou, jak ukázal další postup v upgrade vízového procesu na MZV.
První pokus zkrachoval
Po delší době fungování IT systému EVC2, tedy systému podpory vízového procesu, ministerstvo rozhodlo o vytvoření systému nového. Takového, který bude reagovat na změny v IT technologiích a zahrne i změny v legislativě vízového procesu.
První pokus o výběrové řízení, spojený s neznámou fimou PerPartes, zkrachoval už v rámci tendru.
Druhý pokus byl spojen se společností Asecco, která vyhrála výběrové řízení na dodávku před více než 10 lety, a skončil po dvou letech zrušením zakázky. Ukončení mělo dlouhou právní dohru, která stála MZV značné náklady. Nakonec se proplatil pouze hardware z dotačního titulu a zpracovala studie za zhruba 20 milionů korun, která neměla význam pro další použití. Vysoutěžená cena zrušené zakázky se pohybovala řádově mezi 100 až 200 miliony korun. Což je zajímavé vzhledem k ceně posledního výběrového řízení.
Podivný průběh soutěže
A tak ministerstvo před zhruba 5 lety rozhodlo o vypsání nového tendru na vízový systém s využitím dotací ze schengenského prostoru. Přestože měli pracovníci MZV na vypracování zadání dost času, nebyli schopni soutěž připravit tak, aby to neovlivnilo cílový termín pro udělení dotace (konec roku 2026).
Po zjištění tohoto stavu se MZV rozhodlo, že si na přípravu tendru najme specializovanou renomovanou firmu. Připravilo soutěž na analýzu procesů udělování víz, architektonický návrh řešení a tvorbu podkladů pro potencionální veřejnou zakázku nazvanou ELVIS (Elektronický vízový systém).
Analýza za 50 milionů
Veřejnou soutěž po zvláštním průběhu, kdy zájemci postupně odstupovali kvůli přiznaným či tichým subdodavatelům, vyhrála renomovaná společnost KPMG. Cena převyšovala 50 milionů korun. Mezi insidery už cena za pouhou analýzu vzbuzovala údiv.
Zpracování a předání analýzy se oproti smlouvě opozdilo. Dodavatel ale zpoždění „řádně“ zdůvodnil, a tak nedostal penále či jiný postih. A to i přesto, že pozdní dodání analýzy způsobilo i opožděné vypsání výběrového řízení, a tedy i ohrožení dokončení systému včas tak, aby ministerstvo mohlo využít evropské dotace.
Zakázka za 390 milionů
Po převzetí analýzy ministerstvo vypsalo výběrové řízení. Celý proces (samozřejmě pod novými smluvními podmínkami spojenými s konzultacemi pro veřejnou zakázku) řídila pro MZV opět společnost KPMG. Soutěž na tyto konzultace proběhla oslovením pouze uvedené společnosti.
Ministerstvo vypsalo soutěž v polovině roku 2024 a jako limitující podmínky stanovilo cenu. Předpokládala vývoj v rozsahu cca 150 milionů a při požadavcích na podporu na dalších 10 let se vyšplhal rozsah zakázky na zhruba 390 milionů korun. Tento rozsah byl stanoven při konzultaci mezi MZV a KPMG.
Nepoměr mezi čísly
Při pohledu na čísla by odborníky na veřejné IT zakázky na MZV měl hned zaujmout významný nepoměr mezi cenou analýzy (50 milionů korun) a cenou realizačních prací, tedy vývoje na zakázku (150 milionů). To ukazuje na velmi amatérský odhad.
Při analýze za 50 milionů by měl být odhad realizačních prací významně vyšší, což se ukázalo při dalším průběhu zakázky.
Druhým atributem, který měl odborníky v managementu IT, ale i v prokurementu MZV, zaujmout, byl fakt, že před cca 15 lety byla vypsána zakázka na vytvoření téměř identického systému a vysoutěžena na řádově srovnatelnou částku. Tato zakázka zkrachovala zejména na finančním podhodnocení (a samozřejmě na nezkušenosti dodavatele s vízovým procesem). Nikoho to však nezaujalo.
Vícepráce na obzoru
Zhodnotíme-li inflaci mezi roky 2010 a 2024 a dále i nárůst cen v IT sektoru, lze konstatovat, že by MZV v průběhu řešení zakázky bylo nuceno postupovat nestandardně a cenu navyšovat formou víceprací či změnových požadavků.
Není to první podobný případ. Ekonomický deník dříve popsal kauzu, kdy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varoval před jedním z poskytovatelů systému bezpečného e-mailu. Zakázka na systém bezpečného e-mailu se z původní ceny 50 milionů vyšplhala na závratných téměř 300 milionů korun.
Velké množství připomínek
Zadávací dokumentaci k současné zakázce si převzalo zřejmě 19 potencionálních dodavatelů. Vzápětí se sešlo velké množství připomínek. Potencionální dodavatelé upozorňovali zadavatele (MZV), že v analýze od KPMG jsou takové nedostatky, že cenu za zpracování systému podle této zadávací dokumentace nelze vykalkulovat.
Zpracování připomínek účastníků ale měla na starosti spolu s MZV opět konzultační firma KPMG. Společně všechny připomínky odmítli.
Jen 5 společností z 19
Soutěže se nakonec z 19 společností zúčastnilo jen pět. Relevantní a kvalitní nabídku podaly pouze dvě firmy. Před ukončením veřejné zakázky a vyhlášením vítěze se jeden z účastníků – Kyndryl Česká republika – odvolal proti rozhodnutí k MZV. A ministerstvo opět ve spolupráci s KPMG odvolání zamítlo a potvrdilo rozhodnutí.
Kyndryl Česká republika se tedy odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten poměrně dlouhou dobu kontroloval zadání. Poté se rozhodl potvrdit námitku s tím, že soutěž byla netransparentní a zadání neumožňovalo nacenit správně hodnotu zakázky. V současné době se MZV odvolalo – podalo rozklad k předsedovi ÚOHS Petru Mlsnovi. Nyní čeká na rozhodnutí.
Bude resort žádat náhradu škody?
Bude zajímavé sledovat, jak ministerstvo zahraničních věcí celý problém vyhodnotí. Zda bude požadovat po dodavateli analýzy a konzultantovi uvedené veřejné zakázky náhradu škody, či aspoň reklamaci analýzy a penále za nekvalitní práci.
To může podle Ekonomického deníku vyvolat situaci, kdy ministerstvo nebude schopné čerpat dotace ze schengenského procesu, a tudíž bude celý vývoj hradit ze svého rozpočtu. Tedy i z peněz daňových poplatníků
