Ministerstvo spravedlnosti v roce 2019: Hromadné žaloby, spor o státní zastupitelství nebo etický kodex pro soudce

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová před zasedáním vládního kabinetu. Foto: Úřad vlády ČR

Hromadné žaloby, zákon o státním zastupitelství nebo etický kodex pro soudce a státní zástupce. Ministerstvo spravedlnosti letos na jaře změnilo vedení a Marie Benešová v jeho čele se snažila dotáhnout legislativní práce svých předchůdců. Čeho se ministerstvu za předchozích dvanáct měsíců podařilo docílit a co se nepovedlo?

Letošní rok se nesl ve znamení prací na návrhu zákona o hromadných žalobách. Ministerstvo jej dokončilo v červenci. Návrh byl ale podroben silné kritice z důvodu zavedení investorského principu, charakteristického pro anglosaské právo. Původní předloha byla tedy následně přepracována a 12. prosince ji pod novým názvem návrh zákona o hromadném řízení schválila Legislativní rada vlády. Přesto je předloze odborníky nadále vytýkána příliš široká působnost zákona a skutečnost, že by měl být přijímán ještě před uskutečněním reformy soudní soustavy prosazované ministryní spravedlnosti Marií Benešovou i přijetím nového civilního soudního řád. Ochrana spotřebitele je přitom v naší zemi již nyní na vysoké úrovni a v rámci EU je projednáván návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou bude muset ČR do právního řádu následně implementovat.

Účastníci kulatého stolu České justice o hromadných žalobách. Zleva vedoucí právního týmu advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Kateřina Šveřepová, zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, předseda ústavně právního výboru Marek Benda, vydavatel České justice Ivo Hartmann, předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal a místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil Foto: Eva Paseková

V souladu s programovým prohlášením schválila vláda také návrh novely exekučního řádu, která má zavést koncentraci exekucí proti jednomu dlužníkovi u jednoho exekutora a možnost zastavování bezvýsledně vedených exekucí. Vládní návrh zavádějící koncentraci se setkal s nesouhlasem Exekutorské komory. Ta podporuje spíše druhý návrh novely, jehož iniciátorem jsou Piráti a zakotvuje místní příslušnost soudních exekutorů.
Zároveň byla ministerstvem předložena novela občanského zákoníku a občanského soudního řádu, která řeší problematiku dětských dluhů. Ministerstvo spravedlnosti uložilo soudům, aby prověřily rozhodčí doložky, na základě kterých jsou vedeny exekuce. Více než 130 tisíc takových rozhodčích doložek může být neplatných.

Insolvenční novela zatížila soudy

Od 1. června je účinná novela insolvenčního zákona umožňující vstup do oddlužení širšímu okruhu osob. Od zavedení nových podmínek se skutečně zvýšil počet návrhů na povolení oddlužení a krajské soudy s nimi mají plné ruce práce. Soudci však upozorňují na přetrvávající chybovost v podávaných návrzích, přestože je podle zákona musí sepisovat profesionálové.
Resort spravedlnosti přepracování insolvenčních formulářů uložil speciálně vytvořené pracovní skupině. A na začátku prosince představil první z nich – nový formulář návrhu na povolení oddlužení.

V letošním roce došlo ke schválení zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech, který nabude účinnosti v lednu 2021. Nová pravidla přináší centralizaci znalecké činnosti pod Ministerstvo spravedlnosti a vyšší elektronizaci oboru. Zákon ukládá znalcům velkou řadu nových povinností a přísných trestů, které mohou podle nich samotných vést ke snížení zájmu o práci v odvětví.

Spor o vedoucí funkce státních zástupců

Letos v září také oslavil rok fungování elektronický monitorovací systém. V polovině prosince monitorovaly elektronické náramky 164 osob. Za období od zahájení monitorování prostřednictvím EMS do 15. prosince 2019 bylo do programu zařazeno 356 osob, jimž byl monitoring uložen jako alternativní trest či opatření.
Právě ukládání a výkon alternativních sankcí je jednou z priorit resortu spravedlnosti, proto vláda v říjnu schválila návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku, zákona o Probační a mediační službě a řady dalších zákonů, jejímž cílem je zefektivnit systém výkonu alternativních trestů a odstranit bariéry pro jejich ukládání.

Zeman jmenuje za účasti ministryně Marie Benešové nového předsedu VS v Praze Foto: Eva Paseková

V souladu s programovým prohlášením vlády měla být připravena novela zákona o státním zastupitelství, která by posílila jeho nezávislost. Délka funkčního období vedoucích státních zástupců má být dle návrhu nově sedm let a též se má změnit proces jejich jmenování a odvolávání. Funkční období předsedy Nejvyššího soudu je přitom desetileté, což jako nesystémovost návrhu vyčítá jak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tak Unie státních zástupců.

Marie Benešová také významně zasáhla do změn ve vedení soudů, když stála u výměny obou šéfů vrchních soudů. Ten v Olomouci vede místo Roberta Grygy od října Václav Čapka, v prosinci pak prezident Miloš Zeman jmenoval nového šéfa pražského vrchního soudu Luboše Dörfla, který vystřídá Jaroslava Bureše.  Dörfl se funkce ujme v lednu a zůstane po něm prázdná židle předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem. ta se uvolní i na Krajském soudu v Českých Budějovicích. Ve funkci totiž předčasně skončil Milan Tripes.

V říjnu schválila vláda návrh novely zákona o soudech a soudcích, která byla připravena na doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO. Nyní se návrh nachází v Poslanecké sněmovně. Novela se zabývá například způsobem výběru soudců a funkcionářů soudu nebo otázku laických přísedících. Přísedící mají u soudů zůstat, a to pro rozhodování pracovněprávních věcí a částečně i u trestních případů, navzdory diskusi o možném zrušení. K variantě zrušení se přiklánělo zejména Nejvyšší státní zastupitelství označující laické přísedící za „relikt minulosti“.
Nově je zaveden institut justičního kandidáta, jímž je možné se stát po složení justičních zkoušek. Do výběrových řízení na obsazování soudcovských pozice se budou moci přihlásit i představitelé jiných právních profesí. Novela se zabývá také automatickým generátorem přidělování věcí nebo zákazem opakovaného jmenování do funkce u jednoho soudu. Jeho spuštění nakonec ministerstvo odložilo.

Soudci chtějí etický kodex bez ministerstva

Vláda v souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích také schválila rozsáhlou změnu pravidel o kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Norma prosazuje odlišné složení kárných senátů a také možnost podat odvolání. Kárné žaloby by tak projednávaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání pak Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.

V návaznosti na doporučení GRECO obeslala v červenci ministryně spravedlnosti Marie Benešová zástupce justice se sdělením, že ustavila pracovní komisi, jejímž úkolem by mělo být vytvoření etického kodexu soudců. Ten měl být podle Benešové následně vydán jako právně závazný formou vnitřního předpisu.
Předsedové soudů a prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se však shodli, že závazná pravidla pro výkon funkce soudců již upravuje zákon o soudech a soudcích. Etický kodex má vzejít přímo z justice a mít charakter preventivní a doporučující. Soudcovská unie pak v říjnu informovala, že chystá přílohu etického kodexu Soudcovské unie, která má být jakýmsi souborem možných etických dilemat soudce, s nimiž se může setkat ve svém pracovním i osobním životě, a návodu k jejich řešení.

Ačkoliv se vláda v programovém prohlášení zavázala během svého funkčního období mimo jiné dokončit práce na novém civilním a trestním řádu, není jasné, jaký je aktuální postup prací na rekodifikaci uvedených předpisů. Resort již delší dobu veřejnost s žádnými novými výsledky neseznámil. Naposledy představil věcný záměr civilního řádu soudního. Už exministr Jan Kněžínek však prohlásil, že nové předpisy v tomto volebním období do procesu schvalování předloženy nebudou.

Veronika Hejná

Text je převzat z portálu Česká01 justice, který, stejně jako Ekonomický deník, patří do vydavatelství Media Network