Ministerstvo spravedlnosti nezamýšlí měnit systém výběru státních zástupců tak, jako to plánuje učinit v případě soudců prostřednictvím centralizace výběru justičních čekatelů. Na rozdíl od soudů totiž státní zastupitelství zachovává pro vznik funkce státního zástupce systém výběru z řad právních čekatelů a do systému „zpravidla nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou“. Naopak, pouze dva soudy z osmi navrhují soudce výhradně z řad justičních čekatelů.
Na dotaz České justice, to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. O záměru změnit systém pro soudy, centralizovat a sjednotit ho pod vedením ministerstva spravedlnosti Česká justice už informovala. Tento plán se státních zástupců netýká.
Podle vyjádření ministerstva je důvodem především odlišná praxe soudů a státního zastupitelství: „Vyhláška č. 303/2002 Sb. upravuje výběr, přijímání, přípravnou službu a odbornou zkoušku justičních čekatelů a právních čekatelů. Změny, které navrhujeme, by se měly dotknout pouze té části, která upravuje výběr, přijímání a přípravu justičních čekatelů. Je pravda, že výběr budoucích soudců a budoucích státních zástupců je sice upraven stejnou vyhláškou, avšak systémy výběru soudců a státních zástupců se v současné době v praxi značně liší,“ uvedl na dotaz České justice Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.
U státního zastupitelství převažuje výběr čekatelů
Podle jeho dalších slov právní úprava zakotvená v předmětné vyhlášce předpokládá, že soudci a státní zástupci budou vybíráni zejména z řad čekatelů, což dodržují jen státní zástupci: „Tento systém byl však plně zachován pouze u státních zástupců. Výběr, přijímání a příprava právních čekatelů a následné jmenování do funkce státního zástupce je v praxi proces, který je jednotný pro všechny kraje, nejsou zde nedůvodné odlišnosti a v praxi se osvědčil. Krajská státní zastupitelství vypisují výběrová řízení na právní čekatele a z nich se poté stávají státní zástupci. Zpravidla do systému nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou,“ upřesnil Říman.
Mohlo by vás zajímat
To více či méně potvrzuje popis stávající praxe u státního zastupitelství. Aktuální praxe je taková, že výběrové řízení vypisuje krajský nebo městský státní zástupce, vždy na konkrétní pozici na okresního nebo krajského státního zastupitelství. V sestavené komisi je zpravidla zástupce vedení krajského respektive městského státního zastupitelství, jeden zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a zástupce ministerstva spravedlnosti. Komise posuzuje písemné podklady, poté kandidát prochází pohovorem a psychotesty, přičemž složení komise i obsah pohovoru s uchazečem se může lišit.
Protože podle zákona o státním zastupitelství jmenuje státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce, komise dává doporučení příslušnému krajskému státnímu zástupci, který dává návrh na jmenování nejvyššímu státnímu zástupci a ten pak navrhuje jmenování ministrovi spravedlnosti.
[mn_protected]
Doporučení komise není závazné stejně jako návrhy, ale nestává se, že by některý z článků systému vzdoroval a takto násobně potvrzený návrh bojkotoval nebo mu nevyhověl. „Zatím se státní zástupci jmenují hlavně z právních čekatelů, výjimečně z jiných právníků, pokud splňují zákonné podmínky. Klasický postup je takový, že když čekateli na okrese uplyne čekatelská lhůta, tak se vypíše výběrové řízení na pozici na tom okrese a ten čekatel to zpravidla vyhraje,“ potvrzuje vysoký úředník, který je se systémem státního zastupitelství obeznámen, praxi, kdy právní čekatel na státním zastupitelství je díky službě obvykle připraven nejlépe.
Systém soudů padl s asistenty a věkovou hranicí
Podobně jako u státního zastupitelství vypadal dříve výběr soudce na samém jeho počátku, kdy rezervoárem soudců měli být rovněž justiční čekatelé. To se změnilo a dnes je tomu u soudců jinak, vysvětluje Jakub Říman: „K narušení čekatelského systému u soudů došlo v okamžiku, kdy bylo umožněno vykonání justiční zkoušky asistentům soudců a byla zavedena hranice 30 let pro jmenování soudcem. Asistent soudce má od 1. 4. 2006 možnost složit odbornou justiční zkoušku a za splnění ostatních předpokladů pro jmenování se může stát soudcem. Postup při výběru kandidátů na funkci soudce z řad asistentů a dalších osob zákon neupravuje, a to právě proto, že se předpokládalo, že soudci se vybírají z řad justičních čekatelů. Když byl pak do zákona o soudech a soudcích vložen institut asistentů a bylo jim umožněno vykonat odbornou justiční zkoušku, navazující změny, které by reagovaly na zavedení této nové skupiny, ze které se mohou rekrutova soudci, přijaty nebyly.“
Pouze dva z osmi soudů navrhují za soudce čekatele
Podle jeho slov některé krajské soudy s příchodem asistentů přestaly připravovat justiční čekatele a soudce vybírali z řad asistentů. „Takový systém je pro krajské soudy flexibilnější a méně nákladný. U některých krajských soudů probíhají výběrová řízení na kandidáty na funkci soudce, u některých krajských soudů je proces výběru soudců neupravený a pravidla známa nejsou,“ vysvětluje Jakub Říman důvody sjednocení praxe a její centralizace na ministerstvu.
V praxi podle jeho vyjádření dochází k výběru a přípravě justičních čekatelů u čtyř krajských soudů z celkových osmi krajských soudů. „Pouze dva z těchto krajských soudů pak navrhují ke jmenování do funkce soudce téměř bezvýhradně justiční čekatele. U ostatních krajských soudů sice probíhá příprava justičních čekatelů, ale poměr navrhovaných čekatelů oproti osobám z jiné právní praxe nepřevažuje,“ předkládá přesná data o původu osob, ze kterých se stávají soudci Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.
[/mn_protected]
Irena Válová
