Ministerstvo spravedlnosti vyplácí obětem komunistického režimu urážející až směšné částky podle starého zákona, které vycházejí z průměrného výdělku tehdejší doby, a dodnes, i přes četné výzvy, nedošlo k nápravě. Německý občan Holger Frenzel tak obdržel po soudní přetahované za nezákonnou vazbu a zabavené auto, které bylo prodáno v autobazaru, 729 korun a 48 haléřů.
V říjnu roku 1988 chtěl tehdy devatenáctiletý občan Německé spolkové republiky (NSR) Holger Frenzel pomoci své o rok mladší východoněmecké přítelkyni Krystině Hauck, aby se i ona mohla dostat na Západ. Proto pro ni ve svém voze Opel Manta vyhotovil úkryt, dal si s ní schůzku v Karlových Varech, uschoval ji v autě a chtěl převézt do Západního Německa. Bdělí pohraničníci však úkryt odhalili a Holgera, Krystinu a spolucestujícího kamaráda Petera Härpfera (také občana NSR) zatkli.
Holger s Peterem byli po pěti dnech propuštěni a předáni do NSR.
Senát Okresního soudu v Chebu pod vedením Jana Stužky pak dne 2. února 1989 rozhodl o zabrání Holgerova automobilu kvůli tomu, že v něm chtěl Krystinu „bez povolení československých úřadů převézt z ČSSR do NSR“.
Rok starý zabavený vůz za 30 tisíc marek byl nakonec v dubnu roku 1989 za 64 tisíc korun převeden do autobazaru v Klatovech. Kdo si jej koupil, a za kolik, není známo.
Holger Frenzel byl v loňském roce, tedy po třiceti letech rehabilitován.
Letošního osmého června přiznalo ministerstvo spravedlnosti Frenzelovi odškodnění ve výši 717 korun. (Viz přílohu.)
To se mu za pět dní věznění a zánovní Opel Manta zdálo málo, a tak požádal, aby mu přiznaná částka byla zvýšena.
Ministerstvo spravedlnosti mu v září doplatilo 12 korun a 48 haléřů.
Případ je velmi paradoxní. Porovnáme-li si, že představitelé režimu a jeho přisluhovači dostávají dodnes nesrovnatelně vyšší penze a někteří příslušníci bezpečnostních složek i takzvané výsluhy, je odškodnění ministerstva spravedlnosti 729 korun a 48 haléřů za nezákonné věznění a zabavení drahého zánovního vozu naprosto pitoreskní.
„Z dostupných dat ministerstva vnitra lze lehce spočítat, že za 30 let stát vyplatil bývalým příslušníkům StB kolem tří miliard korun na důchodech a výsluhách, včetně povinné valorizace. Paradoxně k tomuto stavu dnes ministerstvo spravedlnosti vyplácí obětem komunistického režimu urážející až směšné částky podle zákona z roku 1990, které vycházejí z průměrného výdělku tehdejší doby a dodnes, i přes četné výzvy, nedošlo k nápravě,“ porovnává generální ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.
Tři stovky za odhalení
V říjnu 1988 chtěl tehdy devatenáctiletý občan Německé spolkové republiky (NSR) Holger Frenzel pomoci své o rok mladší východoněmecké přítelkyni Kristině Hauck, aby se mohla dostat na Západ.
Proto pro ni ve svém sportovním voze Opel Manta vyhotovil slovy komunistického soudu „odborně a precizně úkryt“ a dal si s ní schůzku v Karlových Varech.
Potom ji za pomoci svého kamaráda Petera Härpfera (také občana NSR) uschoval v „precizním“ úkrytu a všichni tři se vydali směrem k československo-západoněmecké hranici u Pomezí.
Bdělý příslušník pohraniční stráže František Engelmaier ovšem úkryt v západoněmeckém sporťáku odhalil a spolu s vrchním celním kontrolorem Jiřím Doubkem trojici „kopečkářů“, jak se přezdívalo lidem s realizovaným puzením na emigraci říkalo, zatkli. František Engelmaier za svoji bdělost obdržel finanční odměnu 300 korun československých.
Frenzel s Härpferem byli po pěti dnech zadržování propuštěni a předáni do NSR.
Kristina Hauck dopadla hůře. Za československými mřížemi zůstala o týden déle. Následně byla deportována do Německé demokratické republiky, kde byla odsouzena k 19 měsícům odnětí svobody.
Senát Okresního soudu v Chebu pod vedením předsedy JUDr. Jana Stužky pak dne 2. února 1989 rozhodl o zabrání Holgerova automobilu kvůli tomu, že v něm chtěl Kristinu „bez povolení československých úřadů převézt z ČSSR do NSR“.
Kristina Hauck byla v roce 2019 rehabilitována.
Vloni pak byl českým soudem rehabilitován i Holger Frenzel. Znamenalo to pro něj morální zadostiučinění. Jenže vyslovení účasti na soudní rehabilitaci zdaleka neznamenalo, že by se Frenzel mohl od soudu vrátit ve svém zabaveném automobilu Opel Manta.
Když byl vůz Frenzelovi zabaven, byl rok starý a když jej pořizoval, zaplatil za něj 30 tisíc západoněmeckých marek (v přepočtu tehdy zhruba 600 tisíc korun československých). Pro ilustraci, měsíční mzda dosáhla v Československu v roce 1989 průměrné výše 3 170 korun.
Jan Hrbáček
