Kvůli předškolnímu vzdělávání se střetávají ministerstva školství a práce a sociálních věcí. Právě tento resort připravil návrh zákona o dětských skupinách, kterým chce uzákonit nárok tříletých dětí na místo ve spádových školkách. Zároveň přitom obcím umožňuje, aby právě péče v dětských skupinách byly v tomto směru na úroveň klasických mateřských škol. To ale ministerstvo školství odmítá. A stěžuje si navíc, že se mu „konkurenční” resort snaží měnit školský zákon spadající do jeho gesce, a to bez předchozího projednání. Vyplývá to ze znění souhlasného stanoviska ministerstva z meziresortního připomínkového řízení, které bylo ve druhé polovině července ukončeno.

„Požadujeme vypustit celou část materiálu obsahující změnu školského zákona, která byla do předloženého návrhu vložena bez předchozího projednání s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako gestorem školského zákona,” konstatuje školský resort vedený Mikulášem Bekem (za STAN).

Úřad se postavil zejména proti záměru ministerstva práce a sociálních věcí, aby mohly obce zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání zřízením dětské skupiny jako rovnocenné varianty s mateřskou školou. Resort vedený šéfem lidovců Marianem Jurečkou tím chce řešit problém s nedostatkem míst v mateřských školách, který trápí zejména velká města v čele s Prahou.

Jenže ministerstvo školství upozorňuje, že dětská skupina není z podstaty škola a oficiální předškolní vzdělávání tak ani neposkytuje.

Mohlo by vás zajímat

„Nemusí v ní působit stejně kvalifikovaní zaměstnanci jako v mateřské škole a neexistuje pro ně rámcový vzdělávací program. Z právní úpravy je zjevné, že v oblasti vzdělávání a výchovy jsou na mateřské školy kladeny kvalitativně nesrovnatelně vyšší požadavky,” upozorňuje ministerstvo školství.

Situace, kdy by obce umožňovaly všem předškolákům tímto způsobem plnit povinnosti předškolního vzdělávání, by podle něj přinesla v praxi dvojí standard veřejných služeb pro občany v různých obcích, v některých případech pak dokonce v rámci jedné obce.

Ministerstvo také poznamenává, že dětské skupiny zabezpečují systém péče o děti zejména s provázaností na sladění pracovního a rodinného života. „Jsou sociální službou, nepodléhají vzdělávacímu kurikulu, každá dětská skupina zpracovává vlastní Plán výchovy a péče, kterým se pečující osoby řídí, když pro děti připravují program,” argumentuje ministerstvo školství.

Chybí analýza financování

Resort upozorňuje také na absenci finanční analýzy: „Postrádáme v návrhu vyčíslení nákladovosti jednotlivých druhů předškolní péče či vzdělávání a vzájemné souvislosti financování ze státního rozpočtu mateřských škol a dětských skupin pro stejné věkové kategorie.”

Úřad tak poukazuje na to, že mateřské školy jsou ze státního rozpočtu financovány primárně na skutečně realizovanou pedagogickou práci učitelů a učitelek v konkrétní třídě, kdy je základním ukazatelem počet jednotlivých dětí.

„Tento princip byl přijat právě s ohledem na zákonnou povinnost obcí dostatečné kapacity vytvořit a mít je pro děti v dané věkové kategorii připravené,” připomíná ministerstvo.

Budování kapacit pro dětské skupiny, kde je naopak financováno každé zapsané dítě, pak podle něj vytváří zvýšené požadavky na státní rozpočet v případě současného překryvu věkových kategorií. Právě na to ministerstvo školství podle svých slov upozorňuje už od vzniku samotných dětských skupin.

„Případné změny v oblasti poskytování péče a vzdělávání ve věkové kategorii 6 měsíců až 6 let nelze provádět bez vyčíslení všech finančních dopadů a souvislostí,” shrnuje tuto oblast resort školství.

Ten zároveň kvitoval návrh ministerstva práce na zvýšení stropu úhrady od rodičů v dětských skupinách ze stávajících 4 720 korun na přibližně 6 100 korun. Celkově ale resort předloženou doprovodnou důvodovou zprávu kritizuje s tím, že často neodpovídá samotnému legislativnímu návrhu a není tak zcela jasný záměr předkládajícího úřadu.

„Návrh tak pokládáme za zmatečný a požadujeme jeho přepracování,” uvádí ministerstvo školství a doprovází své stanoviska několika příklady zmíněných nelogičností a rozporů.

Proti jsou i města a obce

Uzákonění nároku tříletých dětí na místo ve spádové školce odmítají například zástupci měst a obcí. Podle nich víc míst v předškolních zařízeních nezajistí a potřeba jsou spíš dotace na výstavbu či změna hygienických vyhlášek ke zvýšení kapacit. Svaz měst a obcí (SMO) a Sdružení místních samospráv (SMS) to uvedly v připomínkách k zákonu.

Nedostatek předškolních zařízení brzdí návrat matek či otců malých dětí do práce.

Podle svazu a sdružení ale uzákonění nároku další místa nezajistí.

„K faktickému zvýšení počtu míst v dětských skupinách a mateřských školách dojde především navýšením finančních prostředků v existujících dotačních programech,“ uvedl svaz.

Novela by podle něj přinesla výkladové nejasnosti.

S uzákoněním nároku bez dostatečné kapacity zařízení zásadně nesouhlasí ani ministerstvo financí. Jako vhodné vidí úpravy vyhlášky o rozšíření počtu míst a doporučuje také řešit vysoký počet odkladů školní docházky. Ministerstvo zemědělství naopak uvedlo, že kvůli potřebě sladění práce a rodiny by nárok v novele měl být „jasný a nezpochybnitelný“.

Jisté místo ve školce měly mít v Česku původně už dvouleté děti, a to od roku 2020. Politici část zákona dva roky před platností zrušili. Experti z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI přitom už v roce 2016 spočítali, že každé zřízené místo ve školce vyneslo ročně státu 10 000 korun z daní a odvodů rodičů. Nyní by byla částka vyšší.

Tomáš Svoboda