Kvůli předškolnímu vzdělávání se střetávají ministerstva školství a práce a sociálních věcí. Právě tento resort připravil návrh zákona o dětských skupinách, kterým chce uzákonit nárok tříletých dětí na místo ve spádových školkách. Zároveň přitom obcím umožňuje, aby právě péče v dětských skupinách byly v tomto směru na úroveň klasických mateřských škol. To ale ministerstvo školství odmítá. A stěžuje si navíc, že se mu „konkurenční” resort snaží měnit školský zákon spadající do jeho gesce, a to bez předchozího projednání. Vyplývá to ze znění souhlasného stanoviska ministerstva z meziresortního připomínkového řízení, které bylo ve druhé polovině července ukončeno.
„Požadujeme vypustit celou část materiálu obsahující změnu školského zákona, která byla do předloženého návrhu vložena bez předchozího projednání s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako gestorem školského zákona,” konstatuje školský resort vedený Mikulášem Bekem (za STAN).
Úřad se postavil zejména proti záměru ministerstva práce a sociálních věcí, aby mohly obce zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání zřízením dětské skupiny jako rovnocenné varianty s mateřskou školou. Resort vedený šéfem lidovců Marianem Jurečkou tím chce řešit problém s nedostatkem míst v mateřských školách, který trápí zejména velká města v čele s Prahou.
Jenže ministerstvo školství upozorňuje, že dětská skupina není z podstaty škola a oficiální předškolní vzdělávání tak ani neposkytuje.
„Nemusí v ní působit stejně kvalifikovaní zaměstnanci jako v mateřské škole a neexistuje pro ně rámcový vzdělávací program. Z právní úpravy je zjevné, že v oblasti vzdělávání a výchovy jsou na mateřské školy kladeny kvalitativně nesrovnatelně vyšší požadavky,” upozorňuje ministerstvo školství.
Mohlo by vás zajímat
Situace, kdy by obce umožňovaly všem předškolákům tímto způsobem plnit povinnosti předškolního vzdělávání, by podle něj přinesla v praxi dvojí standard veřejných služeb pro občany v různých obcích, v některých případech pak dokonce v rámci jedné obce.
Ministerstvo také poznamenává, že dětské skupiny zabezpečují systém péče o děti zejména s provázaností na sladění pracovního a rodinného života. „Jsou sociální službou, nepodléhají vzdělávacímu kurikulu, každá dětská skupina zpracovává vlastní Plán výchovy a péče, kterým se pečující osoby řídí, když pro děti připravují program,” argumentuje ministerstvo školství.
Chybí analýza financování
Resort upozorňuje také na absenci finanční analýzy: „Postrádáme v návrhu vyčíslení nákladovosti jednotlivých druhů předškolní péče či vzdělávání a vzájemné souvislosti financování ze státního rozpočtu mateřských škol a dětských skupin pro stejné věkové kategorie.”
Úřad tak poukazuje na to, že mateřské školy jsou ze státního rozpočtu financovány primárně na skutečně realizovanou pedagogickou práci učitelů a učitelek v konkrétní třídě, kdy je základním ukazatelem počet jednotlivých dětí.
„Tento princip byl přijat právě s ohledem na zákonnou povinnost obcí dostatečné kapacity vytvořit a mít je pro děti v dané věkové kategorii připravené,” připomíná ministerstvo.
Budování kapacit pro dětské skupiny, kde je naopak financováno každé zapsané dítě, pak podle něj vytváří zvýšené požadavky na státní rozpočet v případě současného překryvu věkových kategorií. Právě na to ministerstvo školství podle svých slov upozorňuje už od vzniku samotných dětských skupin.
„Případné změny v oblasti poskytování péče a vzdělávání ve věkové kategorii 6 měsíců až 6 let nelze provádět bez vyčíslení všech finančních dopadů a souvislostí,” shrnuje tuto oblast resort školství.
Ten zároveň kvitoval návrh ministerstva práce na zvýšení stropu úhrady od rodičů v dětských skupinách ze stávajících 4 720 korun na přibližně 6 100 korun. Celkově ale resort předloženou doprovodnou důvodovou zprávu kritizuje s tím, že často neodpovídá samotnému legislativnímu návrhu a není tak zcela jasný záměr předkládajícího úřadu.
„Návrh tak pokládáme za zmatečný a požadujeme jeho přepracování,” uvádí ministerstvo školství a doprovází své stanoviska několika příklady zmíněných nelogičností a rozporů.
Proti jsou i města a obce
Uzákonění nároku tříletých dětí na místo ve spádové školce odmítají například zástupci měst a obcí. Podle nich víc míst v předškolních zařízeních nezajistí a potřeba jsou spíš dotace na výstavbu či změna hygienických vyhlášek ke zvýšení kapacit. Svaz měst a obcí (SMO) a Sdružení místních samospráv (SMS) to uvedly v připomínkách k zákonu.
Nedostatek předškolních zařízení brzdí návrat matek či otců malých dětí do práce.
Podle svazu a sdružení ale uzákonění nároku další místa nezajistí.
„K faktickému zvýšení počtu míst v dětských skupinách a mateřských školách dojde především navýšením finančních prostředků v existujících dotačních programech,“ uvedl svaz.
Novela by podle něj přinesla výkladové nejasnosti.
S uzákoněním nároku bez dostatečné kapacity zařízení zásadně nesouhlasí ani ministerstvo financí. Jako vhodné vidí úpravy vyhlášky o rozšíření počtu míst a doporučuje také řešit vysoký počet odkladů školní docházky. Ministerstvo zemědělství naopak uvedlo, že kvůli potřebě sladění práce a rodiny by nárok v novele měl být „jasný a nezpochybnitelný“.
Jisté místo ve školce měly mít v Česku původně už dvouleté děti, a to od roku 2020. Politici část zákona dva roky před platností zrušili. Experti z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI přitom už v roce 2016 spočítali, že každé zřízené místo ve školce vyneslo ročně státu 10 000 korun z daní a odvodů rodičů. Nyní by byla částka vyšší.
Tomáš Svoboda
