Vláda dnes schválila základní východiska nové Státní energetické koncepce (SEK), tedy očekávaného vývoje české energetiky do roku 2050. Energetickou strategii státu v plném znění chce ministerstvo průmyslu a obchodu chce stihnout do konce letošního roku, jak novinářům sdělil náměstek ministra Petr Třešňák. Nebude to však snadný úkol – už jen s ohledem na protichůdná doporučení, které ministerstvo dostává.
Na jedné straně totiž musí energetická strategie odpovídat zadání ze strany Evropské unie. Ta požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a klimatickou neutralitu v roce 2050. Nedávno evropští politici dospěli k dohodě o závazném podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2030 ve výši 42,5 procenta. Očekávaní je takové, že „domácí úkol“ pro Českou republiku bude na úrovni 34 procent zelené energie na konci desetiletí. A to nejen ve výrobě elektřiny, ale v celé spotřebě včetně vytápění a dopravy.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák k tomu dodal, že již do konce června bude muset česká vláda sestavit nový Vnitrostátní plán pro oblast energetiky a klimatu a poslat jej k posouzení Evropské komisi. Plán bude pro Česko závazný a za jeho nesplnění bude hrozit finanční postih. A pokud bude málo ambiciózní, vrátí jej Evropská komise k přepracování.
Moderní vláda a její skeptičtí rádci
Současná česká vláda to myslí s přechodem k bezemisní energetice mnohem vážněji než vlády předchozí. Vládní programové prohlášení hovoří o konci výroby elektřiny a tepla z uhlí v roce 2033 a klimatické neutralitě v roce 2050. Současně však přibývají varování ze strany skeptiků, kteří považují tak rychlý odklon od fosilních paliv za nereálný. Do tábora skeptiků patří dvě společnosti, které se prognózováním a modelováním budoucího vývoje energetiky do detailu zabývají. Tedy ČEPS a EGÚ Brno.
Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer dnes novináře přítomné na semináři o nové SEK na ministerstvu průmyslu lehce šokoval předpovědí, že uhelné elektrárny budou v omezené míře v Česku fungovat až do roku 2050. Neméně odvážná je předpověď, že spotřeba plynu vzroste do roku 2050 oproti současnému stavu o 45 TWh (tedy zhruba o 50 procent oproti dnešním cca 90 TWh). Bude se však jednat o směs, která má kromě „fosilního“ zemního plynu zahrnovat také syntetický metan, biometan a zelený vodík.
„Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor. Tyto a další limity jsou obecně známé a pro ministerstvo průmyslu bude velmi těžkým úkolem vytvořit pravidla, která umožní nahradit uměřenou rychlostí současnou energetiku tak, aby odpovídala představám EU v roce 2050 a my jsme si ji mohli dovolit zaplatit,“ upozornil Macenauer.
Kolik jaderných bloků se reálně postaví?
Druhým konzervativním rádcem je provozovatel přenosové soustavy ČEPS; důkazem může být nedávno zveřejněný výhled energetiky s názvem Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Ten srovnává různé scénáře možného vývoje a nenápadně doporučuje ten konzervativní, který počítá s provozem uhelných elektráren dle původního plánu, tedy do roku 2038. Současně varuje před závislostí ČR na dovozu elektřiny.
Výkon elektráren v ČR dle prognózy ČEPS
ČEPS a EGÚ Brno shodně dávají najevo skepsi ohledně budoucí výstavby jaderných elektráren. Podle jejich předpovědí bude možné považovat za úspěch, pokud se do roku 2050 podaří nahradit novými reaktory čtyři starší bloky Elektrárny Dukovany z 80. let. To je v ostrém kontrastu s plány společnosti ČEZ, která počítá s výstavbou čtyř velkých bloků a až deseti menších modulárních reaktorů. Stát tyto jaderné plány podporuje. „Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent,“ uvedl náměstek ministra Petr Třešňák.
Jedno je jisté: spotřeba elektřiny poroste
Z druhé strany nicméně působí tlak asociací zastupujících odvětví moderní, ekologické energetiky. Tyto skupiny prosazují rychlý rozvoj fotovoltaiky, větrné energetiky, tepelných čerpadel či bateriových systémů pro ukládání energie. Nejspíš zde neprozradíme žádné velké tajemství, když připomeneme vliv, který v současné době na ekonomických ministerstvech mají například předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Přinejmenším na jedné věci je zřejmá shoda. Spotřeba elektřiny v České republice v příštích letech a desetiletích poroste s ohledem na postupnou elektrifikaci sektoru vytápění (tepelná čerpadla, elektrokotle) a dopravy (elektromobily, elektrifikace železnice). Střední scénář konzultační firmy EGÚ Brno hovoří o zvýšení netto spotřeby elektřiny ze současných 60 až 65 TWh na 105 TWh v roce 2050.
Poslední změny v energetické strategii státu schválila vláda v květnu 2015. Materiál s názvem Aktualizace státní energetické koncepce je dodnes v mnohém relevantní, jeho slabinou však je, že z logických důvodů nepočítá s ambicióznějšími klimatickými cíli Evropské unie ani s ukončením dovozu paliv z Ruska.
David Tramba
