Ministerstvo průmyslu a obchodu po pouhých dvou dnech a dvou hodinách zcela přepsalo návrh vládního nařízení, který se týká nákladů spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a některých tepláren v roce 2024. Domácnostem ani firmám tím neudělá radost, protože spotřebitelé zaplatí většinu z celkových nákladů ve výši 36 miliard korun.

Taková názorová otočka je přinejmenším nestandardní. Ještě ve středu 20. září ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo do vládní legislativní databáze eKlep odvážný návrh, ať celé vícenáklady na podporované zdroje zaplatí stát, přesněji řečeno ministerstvo financí z rozpočtu. Stalo se tak navzdory tlaku ministerstva financí, které naopak chtělo státní výdaje na energetiku osekat na minimum a co nejvíc nákladů přenést na spotřebitele.

Jenže jak se lze dočíst v databázi eKlep, už v pátek 22. září odpoledne MPO do systému vložilo jiný návrh. Vypadá to, že pod tlakem resortu financí doslova kapitulovalo. Teď najednou MPO navrhuje, ať stát uhradí pouze 9,35 miliardy korun. Zbývajících skoro 27 miliard korun se má rozpočítat mezi spotřebitele elektřiny. Je tedy zřejmé, že se od ledna vrátí poplatek na podporované zdroje energie, který odběratelé elektřiny platili v cenách elektřiny do loňského září.

Jedno je jisté – elektrická energie od ledna téměř nezlevní. Co se týká zákazníků těch dodavatelů, kteří už letos šli s cenou pod vládní strop, je reálné spíše zdražení. Přiznává to i MPO ve zprávě o dopadech nového nařízení. „Významně snížená výše dotace z prostředků státního rozpočtu může mít dopad na zvýšených regulovaných cen elektřiny, a tedy zvýšení celkových plateb za dodávku elektřiny zákazníků,“ uvedlo ministerstvo.

Mohlo by vás zajímat

Nejvíc změna dopadne na velké podniky

Podle informací Ekonomického deníku se stát řítí do průšvihu. Výše poplatku na podporované zdroje je zákonem omezena na 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH). Taková výše poplatku v minulých letech umožnila vybrat jen okolo 18 miliard korun ročně, zbytek doplácel stát z rozpočtu. Řešením může být osekání úlev pro průmysl, který platí podle rezervovaného výkonu, což do loňska vycházelo výhodněji. Teď zřejmě o slevu přijde.

Proti zdražení elektřiny již protestoval Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Vláda by měla zamezit skokovému nárůstu regulovaných složek ceny elektřiny pro rok 2024 a tím zhoršení pozice vůči okolním zemím. Chápeme, že řada opatření byla dočasných a prostředky státního rozpočtu jsou omezené. Vláda ale musí jasně říct, jak se k vývoji cen elektřiny za regulovanou část v příštím roce postaví, zda a jaká opatření přijme k eliminaci skokových nárůstů,“ řekl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

Návrh přichází doslova na poslední chvíli. Vláda musí objem peněz určený na financování podporovaných zdrojů energie do 30. září, aby následně mohl Energetický regulační úřad stanovit výši poplatku, který budou v následujícím roce zákazníci hradit.

Ekonomický deník již na začátku září upozornil, že v případě ceny elektrické energie pro domácnosti je reálný pokles od dvou do deseti procent oproti letos platnému cenovému stropu. Většinu možné úspory totiž pohltí návrat poplatku za podporované zdroje energie a růst distribučních plateb. Příznivější je situace u zemního plynu, kde se lze těšit na snížení ceny o 20 až 25 procent.

David Tramba