Levá ruka neví, co dělá pravá. Rčení se hodí i na přístup ministerstva průmyslu a obchodu k takzvaným mařičům energie. Tedy zařízením, která bez užitku promrhají přebytečnou elektřinu a ještě si za to nechají zaplatit. Na jedné straně ministerstvo prosadilo jejich zákaz v poslední novele energetického zákona, v koncepčním dokumentu s nimi naopak počítá.
Byl to samotný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) , kdo jako poslanec navrhl doplnit do novely známé jako Lex Plyn zásah proti mařičům. Jeho pozměňovací návrh ve sněmovně hladce prošel. „Poskytovatel podpůrných služeb a poskytovatel flexibility nesmí používat elektrické zařízení, pokud není zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení,“ uvádí se v pozměňovacím návrhu.
To samé ministerstvo v minulém týdnu zveřejnilo finální verzi Národního akčního plánu rozvoje flexibility. V něm se opakovaně hovoří o mařičích jako o jedné z možných technologií pro vyrovnávání nesouladu mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Mařiče zde figurují pod méně provokativním názvem „odporové zátěže“.
Něco zůstává, něco už zmizelo
Hned na straně 4 jsou odporové zátěže jmenovány spolu s bateriovou akumulací, akumulací do vodíku a dieselovými generátory jako jedna z nových technologií, které najdou využití v rámci služeb výkonové rovnováhy (SVR). Na straně 17 se v akčním plánu uvádí, že autoři dokumentu očekávají vznik 20 procent z povoleného objemu odporových zátěží, který disponuje v roce 2024 platnou smlouvu o připojení.
Další zmínky o mařičích po dotazu Ekonomického deníku z dokumentu jaksi zmizely. Konkrétně na straně 60 bylo možné ještě v pondělí nalézt následující věty: „Ohledně modelování DSR (reakce na straně poptávky – pozn. red). nelze pro SVR opomenout ani tzv. odporové zátěže, které v poslední době doznávají nezanedbatelného rozvoje. Tato zařízení jsou schopná na povel pálit elektřinu a poskytovat tak záporné SVR.“
Mohlo by vás zajímat
Čeká se na schválení novely
Co na tento rozpor říká ministerstvo průmyslu a obchodu? „V této oblasti budeme postupovat podle platné legislativy. Pokud tedy dojde ke schválení novely Lex Plyn, nebude možné odporové zátěže pro flexibilitu nebo služby výkonové rovnováhy používat. S výjimkou případů, kdy dochází k využití tepla,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Faktem je, že novela Lex Plyn ještě nebyla schválena. Senát ji v minulém týdnu vrátil zpět do sněmovny kvůli nesouhlasu s kontroverzními kontrolami ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010. Tedy se „Stanjurovými přílepky“, které do předchozí novely energetického zákona narychlo protlačilo ministerstvo financí. Poslanci by měli o osudu novely znovu hlasovat v nejbližších týdnech.
Jak dál po odstavení uhelných bloků
Národní akční plán rozvoje flexibility reaguje na otázku: Jak budeme řídit síť poté, co z ekonomických důvodů skončí uhelné elektrárny? Pokud bychom nedělali nic, už v roce 2027 budou Česku chybět zdroje pro udržování rovnováhy v elektrické soustavě. Jako zdroje SVR se vedle plynových elektráren a tepláren mohou uplatnit také moderní technologie. Je jich široká škála od bateriových úložišť až po motivaci zákazníků k načasování spotřeby elektřiny.
Na hrozící potíže s nedostatkem regulační energie upozorňuje i Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Drahé povolenky totiž vyřadí z provozu mnoho uhelných elektráren už během nejbližších tří let. Nové plynové a paroplynové elektrárny budou k dispozici až v roce 2030 nebo později. Podle analýzy ENTSO-E nastane v roce 2028 v Česku až 20 hodin, kdy nebude možné pokrýt celou spotřebu elektřiny. Spolu s Německem a Dánskem patříme mezi země, kde tento problém bude nejtíživější.
