Ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo do připomínkového řízení návrh novely energetického zákona, který zabaví elektrárenským společnostem nadměrné tržby. Návrh vychází z doporučení Evropské komise, avšak čeští úředníci opět prokázali svéráznou kreativitu. Elektřinu z jaderné energie zdaní krutopřísně, zatímco energii z hnědého uhlí jen mírně (zpráva byla rozšířena o komentáře analytiků v pondělí 7.11. v 11:25).
Celý návrh vypadá, jako by jej sepsal fanoušek uhelných elektráren a odpůrce těch jaderných. Z tržeb za prodej elektřiny z jaderné energie nad úroveň 70 eur za megawatthodinu (MWh) stát podle této novely zabaví 90 procent. Naopak v případě velkých hnědouhelných elektráren bude tolerovat i cenu 230 eur za MWh, až od této hranice začne odvod uplatňovat.
Logika těchto čísel je pochybná – celkové náklady jaderných a hnědouhelných elektráren během životního cyklu jsou zhruba srovnatelné. Stejně tak nedává smysl, proč je limit pro menší uhelné bloky nižší než pro ty velké.
Evropská komise ve svém návrhu doporučila stanovit hranici pro nadměrné příjmy jaderných, hnědouhelných či vodních elektráren na úrovni 180 eur za MWh. Tuto hranici však ministerstvo průmyslu nastavilo pouze u větších vodních elektráren. Obnovitelné zdroje s provozní podporou dle příslušného zákona mají být od daně osvobozeny, stejně jako regulační energie.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce odvod z drahé elektřiny zavést co nejdříve, konkrétně již od počátku prosince. Platit má také po celý rok 2023. Způsob výpočtu nadměrného příjmu však v zákoně nenaleznete. Nachází se zde pouze ustanovení, že definice nadměrného příjmu bude až v navazujícím nařízení vlády. Na fakt, že výpočet této daně bude s ohledem na prodej elektřiny v předstihu komplikovaný, jsme již dříve na Ekonomickém deníku upozornili.
Spěch je vidět také na délce připomínkového řízení, z které jistě na dalších ministerstvech a průmyslových svazech nebudou mít radost. Ministerstvo průmyslu návrh vložilo do legislativní databáze eKlep v pátek odpoledne. Termín pro podání připomínek končí již v pondělí 7. listopadu.
Mohlo by vás zajímat
Kritika se jen valí
Zajímavostí může být, že ministerstvo průmyslu se ke kontroverzní novele příliš nehlásí a údajně není jeho pravým původcem. Jediným zástupcem státu, který na Twitteru odvody z drahé elektřiny hájil před početnými kritiky, byl poradce premiéra Jakub Kajzler.
V pondělí ráno přibyla první vyjádření akciových analytiků. Jan Raška z Fio banky považuje novou regulaci výrobců elektřiny za relativně přijatelnou a citlivě nastavenou. „Jako poměrně benevolentní a pro ČEZ přijatelné hodnotíme limity u hnědouhelných zdrojů. Tam jsme v našich odhadech byli konzervativní a počítali jsme spíše s přísnější regulací v blízkosti 130 až 140 EUR/MWh,“ uvedl Jan Raška.
Analytik České spořitelny Jan Bártek upozorňuje na možné porušení Nařízení EU, podle kterého mají být stropy z příjmů aplikovány pouze do poloviny roku 2023. „Odhadujeme, že čistý zisk ČEZ by v důsledku těchto návrhů mohl v roce 2023 klesnout na zhruba 32 miliard Kč proti našemu původnímu odhadu 40 miliard Kč. Dopad na výsledky roku 2022 je v rámci standardní odchylky,“ dodává Jan Bártek.
EPH stěhuje jednu dceru za hranice
Zatímco šok z nového návrhu teprve přijde, na dnešního rozhodnutí Poslanecké sněmovny o zavedení daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) již první elektrárenská skupina reagovala. Energetický a průmyslový holding (EPH) oznámil, že přesune sídlo dceřiné společnosti EP Commodities do zahraničí. Český státní rozpočet tak přijde o několik miliard korun daňových příjmů.
EPH se podle vydané tiskové zprávy rozhodlo k přesunu sídla dceřiné firmy zaměřené na velkoobchodní transakce (trading) s elektřinou, plynem a povolenkami kvůli podobě českého zákona. Ten totiž postihuje nejen výrobu elektřiny, ale také trading. Jiné evropské země totiž zavedení daně z neočekávaných zisků, která je fakticky duplicitní k výše zmíněným odvodům z nadměrných výnosů, na energetické společnosti neplánují.
David Tramba
