Ministerstvo dopravy se chystá předložit vládě nový Národní kosmický plán do roku 2032. Navrhuje navýšit roční investice do programů Evropské kosmické agentury o stovky milionů korun. Cílem je mimo jiné vytvořit robustní řetězec pro vývoj a provoz malých družic.
K vesmíru vzhlíží Česko už delší dobu. Letos v květnu vláda chválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Cestu mají podpořit dvě miliardy korun. Náklady budou rozdělené do tří let. Předpokládá se, že se mise uskuteční na přelomu let 2027 a 2028. Jde o součást projektu Česká cesta do vesmíru, který vláda zahájila v roce 2024.
Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dalšími resorty zároveň vybralo 14 experimentů, které budou součástí mise. Je mezi nimi například dosimetr ve formě náramkových hodinek, který monitoruje expozici ionizujícího záření.
Česko jako vesmírný lídr?
Kosmický plán je aktuálně v připomínkovém řízení. Ministerstvo si od něj slibuje, že přispěje k transformaci ekonomiky o aktivity s vysokou přidanou hodnotou.
Podle resortu se za posledních 15 let podařilo vybudovat kosmický průmysl a zapojit jej do mezinárodních dodavatelských řetězců. V roce 2025 funguje v Česku přibližně 150 zavedených firem, start-upů a akademických institucí, aktivních a úspěšných v kosmických aktivitách a číslo dále roste.
„ČR se díky tomu stala nejen lídrem mezi ‚novými‘ členskými státy EU, ale dohání, ba i předhání řadu západních států,“ uvádí materiál. Česko je tak čím dál víc vidět v mezinárodní komunitě.
Mohlo by vás zajímat
Stovky milionů navíc
Od roku 2026 se má oblast kosmických aktivit podle dokumentu formulovat motto: „ČR je aktivní a mezinárodně uznávaný hráč v oblasti kosmických aktivit, mezinárodně úspěšný výrobce, dodavatel a uživatel kosmických technologií, aplikací a systémů schopný plně využívat jejich potenciálu pro rozvoj hospodářství, společnosti, bezpečnosti a obranyschopnosti ČR.“
Rozvoj kosmických aktivit má podpořit navýšení financí nad „současnou hladinu financování“ a na jaře schválenou sumu na misi. Česko by podle důvodové zprávy zvýšilo příspěvky o 220 milionů korun ročně na volitelné programy Evropské kosmické agentury (ESA), které financuje ministerstvo dopravy, a o 125 milionů korun na Rámcový projekt ESA pro Česko. Tedy celkem o 345 milionů korun ročně. Dalších 320 milionů korun ročně by od roku 2026 putovalo z rozpočtu ministerstva obrany na obranná témata.
Exkluzivní spolupráce
Co za to Česko získá? Podle důvodové zprávy se příspěvky do ESA vrací zpět v podobě zakázek ESA pro české firmy a akademické subjekty. „Zároveň je třeba zdůraznit, že základním cílem je dosažení návratnosti investic, která je v případě kosmických aktivit výrazně vyšší,“ uvádí zpráva.
Delegát v orgánech ESA Ondřej Šváb z ministerstva dopravy v květnu uvedl, že díky účasti v programech ESA mohou české firmy pracovat se špičkou evropského průmyslu i výzkumných pracovišť na vysoce perspektivních projektech.
V současné době odborníci pracují na desítkách projektů, do kterých je Česko zapojené. Některé z nich, třeba malé studie proveditelnosti, jsou na několik měsíců, jiné, jako například příprava celých družic, až na kolik let.
„Účastníme se řady programů v oblasti kosmických technologií, vědeckých přístrojů, nosných raket, pozorování Země, družicové navigace, družicové telekomunikace, experimentech v mikrogravitaci i kosmické bezpečnosti,“ vyjmenoval Šváb.
Osminásobná návratnost
Do agentury ESA zároveň poplynou už schválené miliardy na misi českého astronauta. Ministerstvo dopravy uvedlo, že průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je až osminásobná.
„Zapojením do špičkových experimentů a technologických projektů získáváme cenné know-how a otevíráme Česku dveře na globální trhy. Jsem přesvědčen, že vesmírné aktivity pomáhají nejen vědě a inovacím, ale i celému tuzemskému průmyslu,“ uvedl na jaře ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle důvodové zprávy současné kosmické aktivity zahrnují jak oblast družicové navigace, družicové komunikace, pozorování Země, nosných raket a kosmické dopravy, zvláště nosných raket, sledování stavu kosmického prostoru, tak planetární obranu, průzkum vesmíru ať už robotický nebo pilotované lety, tak i kosmickou vědu.
A jaké jsou vize? Mít výborné mezinárodní politické, průmyslové a vědecké renomé v oblasti kosmických aktivit, disponovat hospodářstvím schopným přinášet vysokou přidanou hodnotu či profitovat z využití dat a služeb družicových systémů v řadě hospodářských odvětví, pro potřeby společnosti, bezpečnosti a obrany.
