Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje transpozici směrnice Evropského parlamentu, která má upravit právní rámec práce na dálku. Poptávka po tzv. „home office“ je výrazná například v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT).
Podle ředitele Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) Jaromíra Hanzala není práce z domova legislativně uspokojivě vyřešena.
Úprava práce na dálku je obsažena v zákoníku práce (zejména § 317). V souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. směrnice work-life balance) ze dne 20. 6. 2019, která mimo jiné zakládá právo rodičů pečujících o děti do určitého věku a dalších pečujících osob požádat zaměstnavatele o výkon práce na dálku, se v současné době rovněž připravuje podrobnější právní úprava podmínek pro výkon práce na dálku, která bude součástí tzv. transpoziční novely. „Tento legislativní materiál je ve fázi přípravy,“ řekl České justici Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Směrnice by například měla upravit pracovní dobu, aby nebyla neomezená.
„Nemůžeme ponechat miliony evropských pracujících, kteří jsou vyčerpáni tlakem být neustále k dispozici a příliš dlouhou pracovní dobou, svému osudu,“ uvedl zpravodaj návrhu, maltský europoslanec Aley Aqius Saliba.
V případě, že by měl zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnut druh práce digitálním zapojením prostřednictvím počítače v určitém časovém úseku (například od 8 hodin do 16 hodin), nebyla by splněna zákonná podmínka, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám. „Potom by byl zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přestávku v práci podle § 88 zákoníku práce. Zaměstnanec by oznámil zástupci zaměstnavatele, s nímž je v digitálním styku, že bude čerpat pracovní přestávku, kterou si určí sám a zaměstnavatel by měl povinnost vyhovět,“ uvedl advokát Ladislav Jouza pro Advokátní deník.
Jaromír Hanzal v rozhovoru pro Českou justici také uvedl, že problém na ICT pracovním trhu je také ve flexibilitě. „I proto řada specialistů volí režim OSVČ. To ale pro firmy není ideální například z hlediska duševního vlastnictví. Část problému určitě leží v tom, že velcí zaměstnavatelé z řad výrobních podniků tyto problémy v podstatě neřeší,“ míní Hanzal.
Stávající právní úprava obsažená v zákoníku práce je dle vyjádření MPSV dostatečně flexibilní, byť určité dílčí změny jsou zvažovány a diskutovány. „Výhledově se např. plánuje posílení flexibility při doručování pracovněprávních písemností, resp. je třeba se více zabývat otázkou digitalizace pracovněprávních vztahů. Při úvahách de lege ferenda je ale vždy třeba rovněž pamatovat na ochranu zaměstnance, jakožto zpravidla slabší smluvní strany nacházející se v podřízeném postavení vůči zaměstnavateli, kdy právní úprava pracovněprávních vztahů musí být v tomto směru vyvážená. Nelze tedy bez dalšího akcentovat princip flexibility a pomíjet ochrannou funkci pracovního práva,“ uvedl zástupce MPSV Jakub Augusta.
Česko má relativně vysoký podíl „ICT techniků“ ve srovnání s průměrem EU, ale nižší podíl „ICT vývojářů“. Jaromír Hanzal upozorňuje, že právě tady chybí nejvíce pozic, byť Česko zřejmě zaplní část kapacit novými zaměstnanci z Ukrajiny. Problémy jsou ale s vízovou politikou, resp. se zaměstnáváním odborníků z tzv. „třetích zemí“. Ministerstvo vnitra ale v této oblasti neplánuje v blízké budoucnosti žádné změny.
V letošním roce odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR povolil dlouhodobý pobyt přes 300 programátorům a jiným IT specialistům zabývajícím se vývojem, testováním a analýzou softwaru. Mezi vysoce kvalifikovanými pracovními migranty ze třetích zemí jde podle Adama Rőzler z tiskového odboru ministerstva vnitra o vůbec nejčastější profese. „V České republice existují dva zvláštní vládní migrační programy pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky ze třetích zemí, které programátoři v praxi hojně využívají a které umožňují migraci i s nejbližšími rodinnými příslušníky, se sníženou administrativou a případně se zrychleným vyřízením žádosti o pobytová oprávnění,“ dodává mluvčí s tím, že resort implementuje revidovanou unijní směrnici o modrých kartách, která nově umožní udělit modrou kartu i IT specialistům, kteří nemají v daném oboru formální vysokoškolské vzdělání, ale pouze relevantní praxi. IT specialisté mohou žádat také o zaměstnanecké karty, kde požadavek na vzdělání nutný není, což v praxi ve většině případů činí.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na portálu Česká justice, který je rovněž součástí vydavatelství Media Network.
