Pátek, 1. července, 2022

Ministerstvo podalo kasační stížnost kvůli prohranému sporu, po kterém se vrátila do funkce ostravská žalobkyně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo spravedlnosti podalo kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), kterým bylo zrušeno odvolání Tamary Kornasové z funkce vedoucí ostravských okresních žalobců. Bez bližších podrobností to potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Právní zástupce Kornasové Pavel Uhl se chce nejdříve se stížnostní seznámit.

Tamara Kornasová byla z funkce vedoucí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) odvolána po poměrně dlouhém správním řízení v roce 2018.

Návrh podávala ještě tehdejší vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Zlatuše Andělová. Kornasová totiž podle ní neplnila řádně vedoucí funkci. Jak se však posléze ukázalo až u civilních soudů, které rozhodovaly o žalobě, kterou Kornasová podala na stát, byla vedoucí žalobkyně terčem bossingu a šikany. A to s cílem jí výkon vedoucí funkce znesnadnit či dokonce znemožnit.

Odvolací soud navíc konstatoval, že se na celém problém podepsalo i to, že ačkoliv o něm věděly nadřízené složky, neřešily jej.

„Odvolací soud považuje za případný i argument žalobkyně, že k věci přistoupila i opakovaně vyjádřená nevůle ze strany vyšších složek soustavy státního zastupitelství s tímto problémem, který byl zbytkem soustavy celkem jasně vnímán, cokoli činit,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě. Jak totiž vyplynulo z dokazování, o velmi nestandardních poměrech v ostravské soustavě státního zastupitelství vědělo jak vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ), tak Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).

Městský soud v Praze nejdříve zamítl žalobu Kornasové na rozhodnutí o jejím odvolání, toto však zrušil na podzim minulého roku Nejvyšší správní soud (NSS) a MS letos v lednu naopak žalobě vyhověl. 13. ledna se Kornasová opět ujala funkce vedoucí OSZ v Ostravě.

Dozor u „píchaček“ a oběd na 30 minut

Spor mezi bývalou vedoucí okresní státní zástupkyní v Ostravě Tamarou Kornasovou a státem, který zastupuje nový vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Libor Malý, probíhal nejprve v roce 2019 u Okresního soudu v Ostravě. Malý nahradil ve funkci dlouholetou šéfku ostravských krajských žalobců Zlatuši Andělovou.

U soudu vypovídali svědci, mezi kterými byl i vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Ivo Ištvan, náměstci nejvyššího státního zástupce Igor Stříž a Pavel Pukovec, ředitel Odboru závažného hospodářské kriminality a korupce VSZ v Olomouci Petr Šereda či ředitel odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Roman Hájek. Vedle nich pak svědčili i další státní zástupci z obvodu KSZ v Ostravě.

Švejkologům by poměry mezi ostravským žalobci připomínaly scénu ze štábu brigády v Sanoku, kdy hejtman Tayrle před hejtmanem Ságnerem péruje osazenstvo své kanceláře, volaje: „Nemyslete si, že vás tady mám jako na krmníku, prasata!“. Přičemž se mu v odpověď ozve „Dle rozkazu, pane hejtmane!“.

Z výpovědí, a to i těch státních zástupců, kteří se bývalé nadřízené či kolegyně zastávali, vyplynulo, že Andělová minimálně po několik let praktikovala při vedení KSZ v Ostravě velmi neotřelé metody. Mezi ty patřilo až chorobně pedantské lpění na včasném příchodu do práce, kontrola přestávek na oběd či limitů služebních telefonů. Ostravští státní zástupci „fasovali“ dokonce speciální propustky, aby mohli navštívit lékaře, které jim pak byly odebrány a kontrolovány.

Z pokynu Andělové byl od začátku roku 2017 zaveden na OSZ v Ostravě elektronický evidenční systém docházky, který byl propojen s KSZ. Někteří ze svědků, státních zástupců, dokonce uváděli, že pokud se zpozdili byť jen o minuty, osobně jim vedoucí Andělová volala a dožadovala se vysvětlení.

„Dříve, když jsme šli na oběd, tak jsme zapsali do docházkové knihy, že jsme byli na obědě od 11:00 do 11:30 hodin, nicméně každý věděl, že tak rychle se v okolních restauracích obědvat nedá. Když však byl zaveden elektronický systém evidence docházky, tak bylo vyžadováno, abychom obědovou pauzu měli skutečně v rozsahu pouhých 30 minut a já jsem například kvůli tomu přestala chodit na obědy. V opatření krajské státní zástupkyně z března 2018 bylo jasně uvedeno, že kdo přesáhne 30 minutovou pauzu na oběd, tak si ještě v daný den bude muset tyto minuty navíc odpracovat“, popisovala poměry na pracovišti jedna ze státních zástupkyň OSZ v Ostravě.

Kvůli tomuto opatření pak dokonce získali ostravští žalobci mezi svými kolegy přezdívku „plechové huby“, protože během tak krátké doby nelze sníst ani polévku. „K tomu bych chtěl uvést, že všichni víme, že se musí dodržovat pracovní dobu, která je od nějaké doby do nějaké doby. Nicméně u doktorky Andělové docházelo k tomu, že člověk přišel do práce třeba o pět sekund později a už měl telefonát, jak to že přišel o pět sekund později do zaměstnání. Docházelo i k tomu, že když jsem šel z hlavního líčení od soudu do kanceláře, tak doktorka Andělová měřila vzdálenost a počítala, jak dlouho mi bude cesta trvat a pak mi vyčítala, že jsem se třeba minutu někde zdržel. Takto přistupovala nejenom ke mně, ale i k ostatním kolegům,“ uvedl před soudem státní zástupce, který působil dlouhou dobu na KSZ v Ostravě a z důvodu neutěšených poměrů odešel na vyšší stupeň.

Čekal v kuchyňce

Soudu popsal i událost, kdy byl sice již na stáži u jiného státního zastupitelství, ale z důvodu intervence u soudu v jednom z případů se vrátil. Soud skončil dopoledne, ale Andělová jej nenechala odjet nazpět a přikázala mu setrvat na KSZ do konce pracovní doby. Jeho kancelář však již byla obsazená, a tak musel čekat v kuchyňce.

Státní zástupkyně pak popisovaly před soudem obtíže, které s takto striktním nastavením pracovních podmínek měly, když potřebovaly odvézt či vyzvednout dítě ze školky či školy. Teprve po odchodu Andělové byla zavedena u OSZ pružná pracovní doba. U soudu také vyšlo najevo, že taková praxe byla zavedena pouze u OSZ v Ostravě.

Specifický přístup Andělové při vedení KSZ připustili i ti svědci z řad státních zástupců, kteří se jí jinak zastávali a snažili se soudu vylíčit důvody, proč podle nich Kornasová jako vedoucí OSZ nepracovala dobře.

„Každý má jiný styl řízení, někdo řídí instituci neformálně, někdo formálně. Paní doktorka Andělová měla takový styl práce, že spíše řídila formálně, vydávala velké množství opatření. Já jsem se vždycky smál, že na konci roku je už vydáno například 177 opatření,“ uvedl ve výpovědi náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec.

I jeho kolega, stávající Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, připustil, že s Andělovou na toto téma jednal.

„Nicméně doktorka Andělová byla známá tím, jakým způsobem vyžadovala dodržování docházky do zaměstnání. Já jsem s doktorkou Andělovou osobně několikrát mluvil, říkal jsem, že není problém, když se například sekretářka zdrží o 5 minut déle na obědě, ale doktorka Andělová mně vždy argumentovala ustanoveními zákoníku práce,“ popisoval soudu Stříž, který jinak nenechal na práci Kornasové a celého OSZ nit suchou.

„Když mohu porovnávat manažerský styl doktorky Andělové s manažerským stylem Krajského státního zástupce v Brně, tak můžu říct, že o doktorce Andělové bylo známo, že velmi dbá na to, aby se přesně dodržovaly veškeré pokyny a předpisy, což samozřejmě nutně vyvolávalo pnutí na pracovišti u řadových státních zástupců. Je pravdou, že já jakožto člověk konsenzuální jsem s doktorkou Andělovou diskutoval o tom, zda by se nedalo například ubrat v přísnosti ohledně dodržování docházky,“ uvedl vedoucí VSZ v Olomouci Ivo Ištvan s tím, že ovšem Andělová vždy jednala v rámci zákonů.

Většina svědků se také ve svých výpovědích shodla, že od roku 2016 do odchodu Andělové v roce 2019 proběhly u OSZ v Ostravě prakticky jediné mimořádné prověrky, které v obvodu KSZ v Ostravě byly vykonány v tomto období.

Náměstkyně KSZ v Ostravě Dana Masná, Stříž, Hájek a, koneckonců, i Ištvan shodně popsali důvody těchto prověrek. Pro jejich provedení byly objektivní příčiny spočívající v nezákonném postupu při rušení trestních stíhání, postupu při ustanovování kolizních opatrovníků a nedostatečné využívání odklonů. Byly zmíněny i problémy s častým namítáním nepříslušnosti OSZ v Ostravě, která se posléze ukázala ve většině případů jako nedůvodná.

Jak ale také před soudem také zaznělo, výsledky těchto kontrol nebyly tak alarmující, aby vedly k nějakým rozsáhlejším opatřením či dokonce kárným žalobám. Ohledně rušení trestních stíhání místo jejich zastavování, které pak přezkoumává nejvyšší státní zástupce, nyní NSZ navíc plánuje podle informací České justice provést plošné prověrky i u dalších státních zastupitelství.

Faktem je, že i provádění těchto kontrol bylo některými svědky hodnoceno jako záměrné, s cílem odvolat Kornasovou z funkce.

„Pokud jsem dotazován na to, zda jsem vysledoval nějakou zaujatost ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě vůči Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě, pak uvádím, že z porad, na kterých jsem byl přítomen, jsem dospěl k názoru, že je na Ostravu vyvíjen tlak v tom smyslu, aby odešla z funkce okresní státní zástupkyně, tedy žalobkyně, a to proto, že podle názoru KSZ neplnila ukládané úkoly a pokyny“, uvedl například před soudem vedoucí opavských žalobců Michal Koflák.

„Říkal jsem si vždycky, když jsem takovýto zápis četl, že už v Ostravě mají další dohledovou prověrku, toto mi přišlo zvláštní. Tyto dohledové prověrky byly v Ostravě tak často v období 2 až 3 let, a to asi před 4 či 5 lety. Já nevím, z jakého důvodu byly tyto časté kontroly, zda tomu předcházelo například nějaké zjištění. Nikdy mi nepřišlo, že by se Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě vytýkalo něco fatálního. Byly to nedostatky podobné jako na jiných státních zastupitelstvích. Mám za to, že se Ostrava v tomto směru nijak nevymykala“, popsal ve své výpovědi soudu Petr Šereda, který osm let vede odbor závažné hospodářské kriminality a korupce olomouckého VSZ.

Řadoví státní zástupci pak soudu popsali, jak se změna atmosféry a vyvíjený tlak negativně promítal do jejich práce. Vznikaly například tajné nahrávky z porad ostravských žalobců, které pak byly používány vedením KSZ ke kritice práce Kornasové, uvnitř OSZ narůstala nedůvěra.

„Mezi státními zástupci začal narůstat strach a obavy, navzájem jsme si přestali důvěřovat, nevěděli jsme, kdo z nás bude ochoten udělat něco, co by mu mohlo pomoci na jiné pracoviště. Například se stávalo, že u „píchaček“ v době příchodů nebo odchodů na pracoviště anebo na oběd vždycky někdo z kolegů postával, přičemž bylo jasné, že tam nemá co postávat a bylo to velmi podezřelé. Měla jsem obavy, zda tento kolega nepostává u docházkových hodin proto, aby slídil, zda je státními zástupci řádně evidována docházka. U píchaček postávali různí kolegové, nebyl to vždycky jeden a tentýž, ale já o nich vlastně nevím, zda na druhé donášeli nebo nikoliv. Jen to bylo podezřelé a zapadalo to do tehdejší atmosféry na pracovišti,“ popsala jedna svědkyně situaci na OSZ v Ostravě. A podobně se před soudem vyjadřovali i další, přičemž o nedobré atmosféře mluvili i ti státní zástupci, kteří kritizovali práci Kornasové.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter