Společně s novelou insolvenčního zákona, kterou na mimořádné schůzi projedná sněmovna, by mělo dojít k navýšení odměn insolvenčních správců. Ministerstvo spravedlnosti také stále vyjednává o navýšení advokátního tarifu. Snaží se přepracovat návrh, který zkritizovalo Ministerstvo financí, ale i soudy. Uvedl to náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
„ČAK je ochotna ke kompromisnímu narovnání mimosmluvní odměny, a to alespoň v rozsahu odpovídajícímu inflaci za 17 let od poslední valorizace základních sazeb advokátního tarifu nebo navýšení platové základny státních zástupců,“ reagovala za Českou advokátní komoru (ČAK) místopředsedkyně Monika Novotná.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vycházejí z příslušné evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Doba oddlužení by se měla zkrátit podle vládního návrhu z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. „Na nadcházející mimořádné schůzi by mělo dojít k prvnímu čtení novely insolvenčního zákona. Ta zavádí tříleté oddlužení. Počítáme s tím, že tento zákon si vyžádá změnu vyhlášky o odměnách insolvenčních správců. Budeme diskutovat i valorizaci odměn,“ reagoval Stanislav na dotaz České justice, zda kvůli inflaci i změnám zákona dostanou správci vyšší odměny. Při zkrácení doby pro oddlužení by totiž dostali o 40 procent nižší odměnu než doposud a znamenalo by to tvrdý direkt pro tuto profesi.
„Jde o velký problém, neboť odměna se neměnila od zavedení insolvenčního zákona v roce 2008. Kumulovaná inflace od té doby dosáhla 39 procent. Rostou nejen náklady, ale také povinnosti a administrativní zátěž insolvenčních správců,“ uvedl Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008.
Ta již delší dobu varuje před dlouhodobým trendem. Klesá totiž počet podaných insolvenčních návrhů. Z meziročního porovnání vyplývá, že během 1. pololetí letošního roku se oproti stejnému období loňského roku snížil počet insolvenčních návrhů o 5,67 procent.“ Pokud jde o insolvence, tak samozřejmě reflektujeme ten trend a pracujeme s tím,“ reagoval Stanislav.
Finance odmítají zvyšovat výdaje kvůli tarifu
Vyjádřil se také k situaci kolem zvýšení advokátního tarifu. Původní návrh byl totiž v meziresortním připomínkovém řízení podroben ostré kritice Ministerstva financí, ale i soudů. Ministerstvo financí s předloženým návrhem zásadně nesouhlasí. „Podle závěrečného účtu Ministerstvo spravedlnosti za rok 2022 vyplatilo ustanoveným advokátům na odměnách 588 mil. Kč (v civilních i trestních věcech celkem). V materiálu uváděné navýšení advokátního tarifu o 590 mil. Kč by tak znamenalo zdvojnásobení těchto výdajů. Vzhledem k současné rozpočtové situaci a snaze o konsolidaci veřejných financí nemůže s tímto návrhem Ministerstvo financí souhlasit,“ uvedl resort financí v zásadní připomínce.
Ohledně možnosti prosadit ještě letos navýšení advokátního tarifu panuje podle informací České justice i ve vedení samotného ministerstva velká skepse. Zatím však resort i advokáti pokračují ve vyjednávání. „Je pravdou, že k návrhu novely advokátního tarifu poté, co byl předán do připomínkového řízení, byly uplatněny připomínky ze strany soudů nebo Ministerstva financí, polemizující se skokovým navýšením mimosmluvní odměny v advokátním tarifu. Česká advokátní komora chápe stávající ekonomickou situaci v České republice. Advokáti a jejich klienti však nemohou být – již opět – těmi, kdo ekonomické problémy státu ponesou na svých bedrech. Proto je ČAK ochotna ke kompromisnímu narovnání mimosmluvní odměny, a to alespoň v rozsahu odpovídajícímu inflaci za 17 let od poslední valorizace základních sazeb advokátního tarifu nebo navýšení platové základny státních zástupců za stejné období,“ reagovala pro Českou justici místopředsedkyně ČAK Monika Novotná.
Z výpočtů Městského soudu v Praze vyplývá, že jsou náklady, o které se navýší odměny advokátům podhodnocené a zvýší se ve skutečnosti až sedminásobně. Návrh zkritizoval i Nejvyšší soud a uplatnil zásadní připomínky. „Pokládáme za nepřijatelné, že ani svým rozsahem „velkou“ změnou advokátního tarifu se předkladatel nepokusil zhojit dluh, který má vůči soudům poté, co Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb., zrušil s účinností od 7. května 2013, vyhlášku Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000 č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších vyhlášek,“ uvedl za něj soudce Zdeněk Krčmář.
Podle soudce Roberta Waltra z civilního kolegia se jedná o zásadní koncepční zásah do určení výše odměn u uvedeného typu sporů, který nejenže přinese nepřiměřené zvýšení odměn a v důsledku toho i zatížení účastníků, ale bude též komplikovat práci soudů při vyčíslení náhrad nákladů řízení. V konečném důsledku může být podle něj navrhovaná úprava být kontraproduktivní, neboť může vést k masivnímu využívání ustanovení § 150 o. s. ř. o nepřiznání náhrady nákladů řízení.
„Diskutujeme nad tím. Nepovedlo se nám prosadit náš návrh, ale nyní jsme vytvořili pracovní skupinu se zástupci justice a České advokátní komory a připravujeme nové znění,“ řekl náměstek s tím, že zvýšení zřejmě nebude takové, jak resort původně chtěl, ale ministerstvo za něj stále bojuje. Nový advokátní tarif by podle Stanislava ještě mohl stihnout vejít v platnost od roku 2024.
Eva Paseková
poznámka: text původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
